Vrahovia mesiaca kvetov

„SMÍCHÁME RODINY A PENÍZE POTEČOU SPRÁVNÝM SMĚREM. PŘÍMO K NÁM… “  Tragickej příběh z americký historie o „vyhlazování“ kmene Osedžů, plnej přetvářky a touhy po majetku, v mistrovským podání Scorseseho, DiCapria, Lily Gladstone, De Nira, scénáristy Rotha a kameramana Prieta. Pomalu a precizně zdokumentovaná (a odvyprávěná) historická událost, která mě vlastně (třeba oproti Oppenheimerovi) ani chvilku nenudila. A čím míň o tom všem budete vědět, tím líp (před projekcí pochopitelně…).  /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film byl natočen podle stejnojmenné knihy Davida Granna, která vyšla v roce 2017. Filmová práva stála 5 mil. USD. 2.) Autor hudby, Robbie Robertson, zemřel dva měsíce před premiérou. Film mu je věnován. 3.) DiCaprio měl původně hrát Thomase Whitea, agenta Úřadu pro vyšetřování. Za film dostal honorář 30 mil USD. 4.) Film měl světovou premiéru na 76. ročníku festivalu v Cannes a na konci projekce sklidil devítiminutový potlesk ve stoje. 5.) Thx za titule „???“.  ///                         PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (28.10.2023)

Bolestivá, nechutná a znepokojivá sonda do malého úseku amerických dějin, na který by mnozí raději zapomněli. O to důležitější je, že Martin Scorsese tuto veskrze monumentální dobovou fresku o utrpení Osedžů natočil. Nedívalo se na ni lehce, ale rozhodně ne kvůli obrovské stopáži. S tou jsem neměl problém vlastně ani na chvíli, příběh ve spolupráci s úžasně autentickou dobovou atmosférou mě absolutně pohltil. Jediné, co bych možná v tomto kontextu vytkl je, že při délce, jakou už film měl, se scénář mohl věnovat hlavnímu tématu ještě detailněji, protože rozsah zla a absolutní nepravosti, které se v 20. letech Osedžům děly byl (doopravdy) nepochopitelně ještě mnohonásobně větší než to, co jsem viděl a z čeho jsem už tak byl naprosto zhnusený. Anebo, vzhledem k tomu, že chápu, že by se v takovém případě z příběhu mohla lehce stát rozbitá koláž, kde by chyběla pro diváka potřebná osobní emoční investice, se mohl film k rozsahu alespoň vyjádřit v závěrečném shrnutí událostí. To je ale spíše taková maličkost a uvádím to jenom pro kontext, aby třeba někdo, kdo by si třeba po shlédnutí myslel, že vraždění probíhalo víceméně jen ze strany jednoho člověka a jeho pohůnků a víceméně jen v jedné rodině, věděl, že to tak nebylo. Z hlediska filmového vyprávění, kde je většinou potřeba mít nějaké hlavní postavy, nějakou dramaturgii, dramatické oblouky, soudržnost  a jak jsem už napsal diváckou "investici", je zcela pochopitelné zjednodušení. A nutno říct, že přesto Scorsese nezapomněl film orámovat širším kontextem (i když bez toho aniž by se k tomu dále vyjádřil), díky čemuž jsem byl zaháčkován do této tragédie epických rozměrů téměř okamžitě. Úžasná výprava, kostýmy, kamera samozřejmě mocně dopomáhaly. A v neposlední řadě, bez civilních, ve správné chvíle utlumených nebo naopak emočně výrazných a syrově autentických hereckých výkonů, by příběh člověka nezasáhl takovou silou hluboko v duši. Vlastně v tomto ohledu můžu mluvit hlavně o Lily Gladstone, která byla opravdovým srdcem filmu. Doufám, že tu sošku vyhraje. Za ní pak ovšem hrdě kráčí neselhávající De Niro, ačkoliv v úplně opačné roli. A DiCaprio? Přiznám se, ten mě překvapil ve více než jednom ohledu. Pozitivně i negativně (nebudu více upřesňovat :). Suma: Dějově a atmosférou hutné, velmi nepříjemné drama v opravdu velkolepém a výpravném zpracování. Další z řady nehezkých pohledů na americkou historii (kdyby jen filmy o negativních aspektech minulosti natáčely ve větším počtu i některé nejmenované jiné země... ale před něčím takovým vždy musí přijít nejprve jejich přiznání, že :), zároveň vlastně i na lidskou existenci a démony, které ji po celé dějiny provázejí, je jedno v jakém národě či zemi. V brilantním zpracování režisérské legendy, podpořeném hereckou elitou i méně známými, skvěle hrajícími herci. Jeden z filmů roku 2023. 9/10 (05.01.2024)

Martin Scorsese na svůj věk nadělil neuvěřitelně dravý a mladou energii oplývající tři a půl hodiny dlouhý epos o fakt ošklivé a neznámé historické tragédii americké minulosti. Je to perfektní film na spravení chuti, po jeho posledním ne tak vypiplaném Irčanovi. Režijně a scénáristicky tu není co vytknout a byla fakt nádhera sledovat obdobně oldschoolově natočený film, plný promyšlených kulis, lokací, zkoordinovaných komparzistů obohacující každý jeden snímek promítající se na plátno. Je to fascinující, surová a zlá podívaná, plná fascinujících, těžko čitelných a zlých postav. Přičemž i ty nejčernobílejší postavy snímku mají potřebnou hloubku a nuance jak je u Martyho filmů zvykem. Herecky jde o naprostou lahodu, kde De Niro a Gladstone odvádí vynikající práci, bohužel Leo mě zde jeho nabručeným výrazem s obraceným rohlíkem místo rtu, pěkně sral. Jde o výkon bez potřebných nuancí, kde bylo třeba mít šikovnějšího herce, který zvládá i jiné než extrémní polohy emocí. Přesto však tu je pár momentů, kde se v mých očích i DiCapriův výkon vykupuje. Je to obrazová poetika, jaká se jen tak nevidí a ta vizuální výpravnost je na jiné úrovni. S většinou lidí se shodnu, že prostředek je možná zbytečně repetitivní a nějaká vynucená montáž nebo dravější pojetí události by prospělo tempu. Zároveň se ale přiznám, že mi to zde vůbec nevadilo a vlastně o to lepší požitek jsem z toho měl. Byl jsem rád, že nás Marty nechává se vykoupat v té beznadějné a bezvýchodné pasti pro Osedže. Po hektickém, klipovém a nestálém Oppenheimrovi jsem byl zde naopak rád, že film nechává jednotlivé momenty a scény opravdu dýchat. Díky tomu jsem je o to více prožíval a vlastně mě tahle nespoutaná vize Scorseseho o to více zasáhla. Najít si tři a půl hodiny na kino je dost, ale je to opravdu až tak moc? Zvlášť když si člověk uvědomí kolik hodin týdně ztratí na mobilu nad splachovacím obsahem streamů, sociálních sítí a všeho možného? Ne, to si opravdu nemyslím. Nemyslím si, že je moc si vyhradit tři a půl hodiny na ocenění úžasného díla, na kterém se roky tvrdě pracovalo a podílelo nezměrné množství enormně talentovaných lidí. Samotný finální moment mě potom absolutně dojal a jde o perfektní podtrhnutí celého snímku, jako v případě Babylonu, kdy člověk chápe, proč režisér vypráví tento příběh a proč je to tak důležitý. Jeden z nejlepších filmů roku a to bez debat. Lituji všechny, co si to nechají ujít v kinech. (02.11.2023)

// Asi už bych se tomu neměl divit, ale stejně mě pokaždé dostane, s jakým elánem a jak stylově dokáže Martin Scorsese vyprávět i ty sebedelší filmové příběhy. Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou toho další ukázkou, navzdory hutné stopáži se jedná o fascinující (ovšem tím znechucujícím způsobem) a svižnou podívanou s fantastickými hereckými výkony trojice DiCaprio, De Niro a Gladstone, pojednávající o další černé kapitole americké historie. Nicméně asi se budu rouhat, ale kdyby se přece jen mistr nesnažil nutně za každou cenu vysvětlit pohledy všech spojených s těmito zločiny, našel by v tom příběhu něco, na čem by šel vystavět ještě o řád údernější a napínavější film. Takhle je to sice formálně famózní a po dramatické stránce komplexní, ale už ne strhující, natož zničující jako pro mě byla Hořící Mississippi. Přesto však stále impozantní film, na kterém je krásně vidět, jak je tahle režijní legenda pořád o míle napřed před současnou generací filmařů. 8/10 (21.10.2023)

,,Dnes vás spíš odsoudí za nakopnutí psa, než za vraždu Indiána'' ---- Martin Scorsese nám připravil na podnose opulentní hostinu z Oklahomy dvacátých let minulého století. Bohužel vzhledem ke stopáži a rozvláčnému ději se obávám, že ne každý se prokouše až ke konci, byť nedokoukat to by byl samozřejmě hřích. Já si film užíval a mlaskal jsem si spokojeně prakticky nad vším. Výprava, hudba, kamera, vše bylo skvělé. Rozvláčný děj mi až tak nevadil, ale přiznávám se, že konci jsem se párkrát podíval, kolik že hodin to ještě má. Leo i De Niro tu hrají opravdový herecký koncert a jestli máte De Nira zafixovaného jako mafiána z gangsterek, tak tady byl skutečným vrahounem ač sám nikdy nikoho nezabil. I tohle bohužel byla smutná část americké historie a je dobře, že se o tom natočil tento film. Většina z nás samozřejmě osud domorodých původních obyvatel Ameriky zná, ale o tomhle jsem neměl tucha. A ačkoliv je dnes strašně moderní točit právě filmy o různých křivdách na domorodém obyvatelstvu, sexuálních menšinách atd...  a mnohdy v tom cítím jasný kalkul, tady jsem to tak nebral ani necítil. Celé je to v podstatě kriminálka, kdy hlavní padouchy poznáte prakticky hned a pak už jen sledujete kam až jim to všechno projde. Musím uznat, že to trvalo sakra dlouho než spravedlnost zasáhla. Nicméně si dvacátá léta v USA v Oklahomě moc neidealizujme. V podstatě to byl stále ten Wild West, akorát že ti bohatší se prériemi a mezi svými farmami a městečky proháněli prvními auty.  Skvěle byl znázorněn hned v úvodu Fairfax. Vlaková stanice, sklady a kolem shluk domů mezi nimiž byly v blátě vyježděné cesty. Moc se mi líbil závěr filmu, to bylo velmi originální a skvěle to nahradilo klasické soudní přelíčení, které bych jinak očekával. Vzhledem k délce mám z filmu podobné pocity jako jsem měl kdysi z Teče tudy řeka. Také se mi to moc líbilo, ale bylo to dlouhé. Jestli filmu něco chybí, tak je to nějaká větší míra napětí. A to je možná škoda. Třeba to ale zrovna takto Martin Scorsese chtěl.  Kdo ví? Dávám za 4 injekce inzulínu. * * * * (16.12.2023)