Soukromá válka

Horečnatě natočený příběh novinářky z bojových linií. Hlavně ze začátku ostré střihy rychle prokmitávají její život na bojišti i v londýnském zázemí. Film nevysvětluje do detailů, spíš poskytuje portrét, kdy místo prudkého tahu štětce, několikavteřinovými záběry maluje osobnost odvážné, umanuté a problematické ženy. Bez těchto vlastností by však nemohla být ve své práci úspěšná. Vidíme i její odvrácenou tvář a pro mě mnohdy zarputilost, která překračuje hranice normálního rizika k dobrovolnému vystavení se smrti. Možná s přehnaným pocitem vlastní nezranitelnosti, možná s přijmutím skutečnosti, že svět takto krutý a bezmyšlenkovitě zabijácký prostě je. SHRNUTÍ: Atraktivní profese válečné zpravodajky ukázaná i se stinnými stránkami. (01.02.2021)

Pokud člověk vidí tolik hrůz a není sadista, zákonitě se musí potácet na hranici příčetnosti a mnohdy i daleko za ní. Tohle chápu a Rosamunde Pike slouží ke cti, že tuhle polohu zvládla s bravurou. Jenže když na pět minut bojů přijde dvacet minut deprese, je toho zkrátka moc a je úplně jedno, že je to deprese oscarová. A když se k tomu přidá mesiášský komplex, je hlavní hrdinka občas na zabití. A to je škoda, protože pokud byl film pod palbou, tak se bylo na co dívat a našly se tu i fajn novinářské sekvence. Jenže soustředění se na vnitřní démony převládalo a podle toho to dopadlo. 55% (27.01.2019)

Vojnová reportérka ocitajúca sa v miestach, kam by sa len málokto z nás odvážil zájsť. Obdivuhodné reportáže, ktoré svet musí vidieť, aby sa dozvedel, čo sa v krajinách zmietaných vojnov naozaj deje. Záťaž tak veľká, že i samotná Marie Colvin bojovala s vlastnými démonmi vychádzajucimi z post-traumatickej stresovej poruchy. Samotný film miestami jemne povrchný, vsádzajúci na šok a zdesenie sa v druhej polovici preklopil do oveľa osobnejšej a emotívnejšie výpovede. Rosamunde skvelá ako vždy. (31.03.2020)

Marie Colvin - meno, ktoré je známe každému, kto sa zaujíma o vojnové konflikty vo svete. Práve vďaka takýmto ľuďom, ktorí riskujú svoje životy, máme správy z prvej ruky a priamo z miesta konfliktu. Na mieste je však otázka, či sa dá zostať v takejto polohe nestranným, keďže pravda má množstvo podôb a vôbec to nemusí byť také, ako by sa mohlo na prvý pohľad zdať. Marie sa nebála, riskovala, ... a tak aj dopadla. Trochu na zamyslenie zostáva aj to, že kto bol napokon v Sýrii "ten zlý"? (Až také jednoznačné to veru nie je). Čo sa týka filmového spracovania tejto ženy, tak musím uznať, že Rosamund zahrala svoj kvalitný štandard. Film ma bavil, pretože tieto všetky konflikty a vojny som sledoval, takže to nebolo pre mňa úplne neuchopiteľné ako pre tých, čo sa o takéto veci nezaujímajú. Natočené to bolo skutočne zručne, aj keď tie alkoholické scénky z Marienho súkromného života ma vôbec, ale vôbec nezaujímali. 3* (02.05.2020)

A Private War mohl, respektive měl být silným filmovým zážitkem, a to především z důvodu tématu, kterého se týkal, tedy v podstatě pojednání o nesmyslnosti válek, o důvodech jejich vzniků a následných dopadech, nehledě na to, že se jednalo o film natočený dle skutečných událostí a tvůrci se zaměřili především na osudy civilistů všech věkových kategorií, tedy i dětí, kteří s těmito ozbrojenými konflikty neměli a hlavně ani nechtěli mít nic společného a přitom jejich dopad byl právě pro ně tím nejfatálnějším, to vše zkrátka vybízelo k obrovskému emočnímu vypětí, jenže já jsem ve výsledku tohoto dojmu nenabyl a přestože se zde tedy pár velice dramatických a až mrazivých scén a momentů objeví, jako celek to v tomto ohledu tu sílu ale prostě nemá. O důvodu, proč k tomu došlo, ale nevím, možná za to mohlo až příliš uspěchané tempo filmu, a nebo možná to zavinila i ne zcela sympatická ústřední postava novinářky Colvinové, kdy sice beru, že její práce byla bez pochyb záslužná a velice, velice důležitá, na druhou stranu si neustále až nepřiměřeně jen koledovala o to, jak nakonec i dopadla, to co podnikala byly totiž vesměs sebevražedné mise a k tomu já nemám zkrátka moc pochopení. Co mě nicméně určitě oslovilo, byla vizuální a atmosférická podoba filmu, zde nemám sebemenší výtky a i akce, i když jí tedy bylo minimum, což ovšem není kritika, o akci tento film totiž rozhodně není, tak byla zpracována efektně a působivě. Herecké výkony pak lze považovat za ne strhující, ale ani marné, prostě přiměřené postavám. Celkově tak A Private War určitě nelze označit za nepůsobivý film, který by nudil, nebo nepřinesl vůbec žádný zážitek, na druhou stranu musím zopakovat, že vzhledem k obsahu bych očekával daleko výraznější dopad na diváka, než aby si řekl, no dobrý, no. (20.06.2021)