Climax

Tanec - pěkný. Rozhovory po tanci - geniální. Drogy - špatný. Gaspar Noé opět jako samoúčelný onanista, kterému se prostě nepodařilo vymyslet příběh, a tak aspoň rotuje kameru, nechá herce improvizovat LSD záchvaty, a v nepřerušených záběrech kolem nich radostně krouží. Někomu to možná stačí, a jako studentské filmové cvičení by to asi bylo na zápočet, ale do kina? Dík ne. (30.10.2018)

Takhle zvrtnutý večírek jsme tu ještě neměli. Geniální muzikálové jednozáběrové intro, zopár keců pro poznání postav a jde se na to. Pro účastníky/nešťastníky nežádoucně efektivně namíchaná sangria umí kouzla. Koulervoucně vtahující tripový zážitek z Noého filmografie nejpodobější Enter the Void, ale tentokrát na prostoru pár místností a jedné chodby. Tančení a jančení, kolektivní paranoja, halucinogenní šílenství. Napínavé a místama až děsivé, na Noého však nakonec v sexu i násilí docela umírněné. Čtyři hvězdy v rámci festivalové atmosféry (rozuměj konstantním hladu po inovatívních věcech), ale jinak je to stejně bezobsažná a do své formy zahleděná blbina s rádoby filozofickým vhledem jako většina jeho filmografie. [Cannes] (16.05.2018)

Party skupiny tanečníků se poněkud zvrhla... Noému fakt stačí na film málo. Úvodní castingové výpovědi účastníků jsou podle mne trochu dlouhé, navíc jich je tolik, že si stejně divák nezapamatuje, co o sobě kdo řekl. Pak už nás čeká postupný přechod od špičkových tanečních čísel na parketu po apokalyptické záběry odkudsi z pekla tamtéž. Noé se sice občas zbytečně předvádí (viz práce s titulky), ale zase tolik to nevadí, protože film je skutečně působivý. (17.01.2019)

Jeden z mála snímku od Noého, který mi nezpůsobil vyloženě erekci. Po audiovizuální stránce opět vybroušený diamant, ovšem tentokrát mi zde chybělo nějaké zajímavější sdělení. Dokonce bych si zde malinko postěžoval, že měl celý snímek trošku přiškrcené koule - a to zejména na Noého poměry. Čekal jsem mnohem větší odvaz, než chlastačku, která se mírně zvrhla. Atmosféricky je to ovšem dokonalé. Divák musí být buď slepý a hluchý, nebo snímek sledovat s hodně ztlumeným zvukem a snad i bez obrazu, aby nedocenil naprosto skvělou atmosféru, kterou se znovu Noému povedlo navodit a skvěle diváka vtáhnout do děje. Pokud jste hrdým uživatelem halucinogenních drog, váš zážitek z tohoto filmu bude zcela jistě mnohonásobně umocněn. Osobně bych ale zrovna s tímto snímkem s halucinogeny moc experimentovat nedoporučoval. Mohl by to být výlet, ze kterého nebude návratu. [80 %] (07.05.2021)

Když skončila projekce Climaxu, měl jsem rozhodně pocit, že jsem přišel z flámu. Gaspar Noé totiž vytvořil naprostou halucinogenní šlehu, při jejímž sledování se člověk cítí takřka jako králíček Duracell. Nejvíce se bude asi vzpomínat na úvodní sekvenci, kde párty začala. Ten jeden asi 10 až 15 minut dlouhý záběr bez jediného střihu si zaslouží poklonu. Ona ostatně celá atmosféra filmu funguje přesně tak jak má, a nepůsobí ani v těch nejpodivnějších scénách nikterak groteskně, či humorně. Jako jednohubka super, ale musím souhlasit s komentářem J*A*S*M, protože to stejné jsem si říkal v kině. Doma bych ten film asi celkem protrpěl. (01.11.2018)