Modrý zamat

S Davidem Lynchem to mám komplikované... do dnešního dne jsem od něj viděl 4 filmy (tedy včetně Modrého sametu), z nichž jsem dva hodnotil 5* a dva 3*. Na Modrý samet jsem se dlouho chystal a nemohu říct, že by mě vůbec nezaujal a nebavil. Řada okamžiků opravdu stála za to a patrně i na delší čas utkví v hlavě, ale na 120 minut se mi obdobných scén zdálo málo. Celkový dojem tak u mě nepřesáhne 3* ani omylem... (21.01.2019)

Zvláštní věc, ale při novém zhlédnutí v telce už mě to nějak nebralo (byť český dabing je zde velmi kvalitní). Jasně, ten film má strašně moc neoddiskutovatelných kvalit (perfektní soundtrack, bezchybné obsazení a herecké výkony, originální humor a poetika, jedinečná atmosféra), ale po několikáté už na mě prostě tak nezapůsobil jako dřív. Přesto ho mám pořád z Lynchovy filmografie asi nejradši (spolu se snímkem Mulholland Drive). Mimo jiné i proto, že scéna, v níž Dean Stockwell zpívá song Roye Orbisona "In Dreams", je prostě něco neuvěřitelného. (18.04.2011)

Zručne natočená Lynchovina a poďla všetkého jeden z jeho najpochopiteľných filmov. Atmosfericky pôsobivé, len mi nie je jasné, kde je tá genialita a prečo nejde len o nadpriemerný zážitok o chlapíkovi, ktorý sa vinou vlastného vyšetrovania zapletie do sveta zločinu. Lynch zrejme nebude mojou šálkou kávy aj keď kvalitnú dávku filmárčiny mu uprieť nemôžem. V konečnom dôsledku sa mi však Modrý zamat pomerne páčil, ale Hopperovo prehrávanie ani náhodou. Nebyť neho, idem v hodnotení aj vyššie. (28.09.2007)

Pro Lynche typicky temné, zvrácené, ale zároveň i černohumorné (a až groteskní) vyprávění, které tentokrát pojednává především o chlapeckém dospívání a o konfrontaci s temnotou obývající svět dospělých. Mistr filmového surrealismu opět novátorsky pracuje s žánry, přičemž v tomto případě se jedná především o žánry noir a krimi, které buď deformuje, anebo uctivě paroduje. Modrý samet obsahuje veškeré ingredience, díky kterým se z Lynche stal pojem, a nabízí opravdu nevšední, až magický divácký zážitek. Navíc Dennis Hopper ve své životní roli "taťky" Franka je nezapomenutelný. Spolu s Lost Highway a Mulholland Drive pro mě Modrý samet tvoří Lynchovu "vrcholnou trojku". (18.10.2011)

PO Mulholland Drive, Lost Highway a pár kraťasech příchází Blue Velvet, očekával jsem nášup mysteriozních scén, atmosféru, která by se dala krájet a nadlidské výkony. Dostalo se mi od všeho trochu, ale po dvou nepochopitelných, avšak užasných Lynchovek u kterých vysadil leký to nestačilo. Dal jsem si za ukol vidět úplně všechny filmy, protože čím víc jich vidím, tím větší je bůh, ale u Modrého Sametu mi něco chybělo, asi jsem moc náročný Davidův divák, ale bohužel. Ale ani to mi nebrání, abych Blue Velbet označil jako vynikající kriminální a zvrhlou podívanou s vynikajícím Hopperem a fantastickou Isabellou Rossellini. PS - Fascinující ano. Geniální ne. (05.04.2008)