Réžia:
David LynchScenár:
David LynchKamera:
Freddie FrancisHudba:
TOTOHrajú:
Kyle MacLachlan, Francesca Annis, Jürgen Prochnow, Brad Dourif, Sting, José Ferrer, Linda Hunt, Freddie Jones, Richard Jordan, Virginia Madsen (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Film, jenž produkovala Raffaella De Laurentiis (dcera Dino De Laurentiise a herečky Silvany Manganové), je založen na sci-fi literární předloze, románu Franka Herberta o válce vládců různých planet v roce 10191. V roce 10191 se vládce vesmíru snaží získat kontrolu nad substancí umožňující cestování kosmickým prostorem. Tato látka se vyskytuje pouze na Pouštní planetě. Tamní obyvatelé pod vedením svého spasitele Paula Atreida se snaží od vládce osvobodit. David Lynch vytváří svůj příběh z budoucnosti podivuhodnými obrazy. Jedná se o jeho první experiment s barvami, ostatně silně stylizovanými (převládá odstín písku, skal, země). Lynch tento svůj film nazývá "symfonií prostoru", doznává nicméně, že mu žánr sci-fi příliš nesedí. Film však přišel v době, kdy bylo obecenstvo již přesyceno filmy o "hvězdných válkách" a pro znalce Herbertova románu nebyla jeho Lynchova verze dost uspokojivá. (Magic Box)
(viac)Videá (1)
Recenzie (800)
Můj nejsilnější pocit z Duny lze shrnout do jednoho slova - nevěrohodné. Celý film oplývá asi tak stejně "hutnou" atmosférou (a i jinak jsou si dost podobní) jako Strážci vesmíru. Jenže, tady to neni zdaleka tak zábavné. Největší slabiny vidím především v režii, scénáři a hudbě. K hudbě se vyjádřím podrobněji. Ta, až na hlavní motiv (bohužel opakovaný do zblbnutí) a jednom vedlejším, je naprosto příšerná. Elektrická kytara se prostě do sci-fi nehodí (nebo na to nejsem minimálně zvyklý). Každopádně celý příběh tato "rocková" hudba degraduje a tvoří z něj frašku. Stejně tak rušivým elementem působily nekonečně šeptající monology všech postav. Ano, chvílemi to je zajímavé, ale tady to pan scenárista taky přehnal. "Skvostné" obsazení rovněž nepředvádí kdovíjak oslnivý výkon, a tak největším plusem je postava Paulovy sestry, která je neuvěřitelně temná, působivá a jde z ní opravdu strach. ()
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Dobré, ale zdaleka ne špičkové zpracování slavné Herbertovy sci-fi Duna. Přílišná uspěchanost a povrchnost filmu oproti knize - za 137 minut však víc asi stihnout nešlo. Silně jsem však postrádal hlavně tajuplnou atmosféru fremenské části příběhu, která patrně někam spadla pod stůl ve střižně a bez které film není rovnocenný geniální knižní předloze. Tentokrát Lynch zkrátka nebyl Kwisatz Haderach. Docela mne šokoval i ženáč Sting v roli homosexuálního Harkonnena Feydy Rautha. Konkurenční třídílná televizní verze Duny z roku 2000 (i s českými herci) je rozhodně věrnějším přepisem knihy. Trailer (k Lynchově Duně): http://www.csfd.cz/film/6250-duna-dune/videa/ ()
dunu od herberta docela mám rád a tohle přetočení docela ujde. a oproti ostatním Lynchovým "filmům" to má děj, myšlenku, zápletku, pointu a co je hlavní, má to i zakončení a vyřešení. kdyby se držel takovýhoto stylu, mohl z něj být dneska dobrej tvůrce filmů a ne jen další krmnej rejža s pseudokvazifilozofickým pojetím nereality ()
Pro vyznavače veledíla Franka Herberta je tu hyper vážná a impozantní adaptace Denise Villeneuva. Pro všechny ostatní se právě díky letos uvedenému filmu otevírá možnost si vychutnat "Dunu" ve dvou radikálně odlišných interpretacích, respektive ilustracích. Stejně jako v případě té nové platí i pro Lynchovu "Dunu", že plně vychutnat si ji lze pouze v kině na velkém plátně a s diváky. Ti tentokrát nejsou vtahováni podmanivou formou a decimováni hradbou dokonalých audiovizuálních impulzů nové adaptace. Naopak v nevěřícném úžasu zírají a hlasitě reagují na rozklíženost zcela osobitě uchopeného blockbusteru, kde z plátna každou sekundu dýchají nejen vynaložené prostředky, ale také autorská vize zastřešující podobu zdejších světů i samotné adaptace coby převodu literárního textu na plátno. Lynch, který se údajně ani neobtěžoval si knihu přečíst (stejně jako před ním Jodorowsky), vytvořil výpravně blouznivý spektákl, kde se stejně jako v jeho vrcholných filmech mísí melodrama, kýč a brak se sugestivně chorobnými vizemi a znepokojivým zlem vyneseným na povrch zpoza záhybů reality. Krom toho nepřipravené diváky překvapí také paličatá ambice zahrnout nejen dialogy ale i vnitřní myšlenky postav ve voice overech, které mnohdy umocňují soapoperovou přepjatost filmu. Zatímco Denis Villeneuve si diváky podmaňuje, tak Lynch spíše odzbrojuje a hlavně ohromně baví (při náležitě otevřené mysli). Nevěřte zapšklým fandům; Lynchova "Duna" je velkolepá zvráceně vychýlená jízda, a to obzvláště v kratší kino verzi, která ještě více vyráží dech svými absurdními elipsami a hlavně faktem, že výsledný rozklížený a poměrně psychedelický tvar byl záměrem producentů, ne Lynche. ()
Věřím, že ve své době z toho museli být fandové scifáren nadšení. Pro dnešního diváka to bude vypadat asi trošku komicky. Mě se to líbilo, hodnotím DC verzi. Za svých mladých let jsem propařil desítky hodin u her Dune 2 a posléze Dune 2000, srdcovka. Ještě si doplním komentář po dalším shlédnutí a také po středečním IMAX shlédnutí drého části od Denise. Lynch se drží více předlohy. ()
Galéria (94)
Zaujímavosti (61)
- Na filmu se pracovalo 6 let, z čehož 3 a půl roku byl u projektu David Lynch. (Djkoma)
- Lynch uzavřel s Dinem De Laurentiisem smlouvu celkem na 5 filmů. Po Duně to byly filmy Modrý samet, vysněný projekt Ronnie Rocket, Duna II a Duna III. Ještě před dokončením Duny Lynch začal psát scénář pro pokračování, Spasitel Duny. (Djkoma)
- Natáčení v Mexiku začalo až po dokončení sedmé verze scénáře. (SeanBean)
Reklama