Bedári

Bídníci - to je moje. Četl jsem knihu,viděl jsem hodně verzí. Tady na začátku píší "na motivy románu". Což je bohužel pravda. S knižní předlohou to má zásadní rozchodníky v ději a to často a v důležitých věcech. Proto se mi to nelíbilo. A samozřejmě jsem musel zkousnout, že by jako na začátku 19. století byl nejvyšší představitel výkonné moci černoch... (29.11.2020)

Román Bídníci od Victora Huga jsem četl třikrát, poprvé už jako kluk ve zkrácené verzi pro mládež. Viděl jsem sedm verzí a ještě muzikál. Troufám si říct, že tento román i ve filmové podobě znám velmi dobře. Ale tomuto odpornému paskvilu musím dát odpad. Pokud se mnou někdo nesouhlasí ať se podívá na klasiku s Jaenem Gabinem, či televizní zpracování s Lino Venturou. (11.01.2021)

Asi jedno z najlepších stvárnení tejto adaptácie od majstra písaného slova Victora Huga. Hudba, výprava a réžia - to všetko spolu prinieslo jedinečnú atmosféru a nesmierne obsažne bohatú záležitosť. Dej, ktorý tu dýcha epikou aj na malom priestore a človek, ktorý má rád dobovo atmosferické záležitosti si tu jednoducho musí vychutnať každú jednu scénu ako si malý chlapec dokáže vychutnávať sladký cukrík. A predsa je tu jedna maličkosť, ktorá trochu kazí dojem, čo je teda obrovská škoda, no nedá sa nad tým privrieť oko. A tou je hlúpy multikulti casting odporujúci základnej racionalite. Ja chápem, že je to teraz moderné a plne zodpovedajúce "humánnym štandardom liberálnej kaviarenskej ľavice", ale podľa zdravého sedliackeho rozumu a na základe obrazu, ktorý poskytuje samotná kniha sem skrátka černoch rozhodne nepatrí. A tobôž nie ako jedna z hlavných postáv. To bola teda riadna päsť na oko, nech sa nikto nehnevá, je to môj názor (proti hercovi ako takom nič nemám, hral výborne). Hviezda dole. 85/100 (16.07.2019)

Parádní zpracování Hugovo klasiky, která konečně dosatala zasloužený časový prostor. Šest dílů odsejpalo jedna radost a že bylo na co se koukat! Dominic West v roli Jeana Valjeana dokázal takřka nemožné, akceptovala jsem ho stejně jako milovaného Gabina nebo Lina Venturu, ale uznávám, v nové verzi se mi převelice pozdávalo, jaký má nový podařený Valjean sex-appeal. Lily Colins okouzlila přirozenou interpretací, vnímala jsem ji jako řádky slavné knihy, byla to přesně ONA. Skvělý scénář, výprava, lokace, kostýmy, každá byť menší rolička byla zachycena precizně, nezapadl nikdo, velmi dobré! V.H. byl brilantní autor, látka, kterou napsal, je namakaná, sama o sobě tvůrcům umožňuje vytvořit perfektní podívanou, napříč několika žánry, zmastit Bídníky se podařilo jen v muzikálu s falešně zpívajícím Gladiátorem, Wolverinem a Ankou Okatou. Následuje výtka, která většinu pobouří, však jsme tady od toho, abychom vyjádřili svůj názor. Nejsem zastánce přehnané politické korektnosti hraničící se zdravým rozumem. Přestože byl Javert zahrán rovněž excelentně (Davidovi upřímná všechna čest), obsazovaní herců tmavé pleti do snímků dle klasických předloh vnímám jako faktickou chybu, kterou neumím přehlédnout. Nehledejte v tom rasismus, křivdili byste mi. Hercům všech barev pleti neupírám možnost realizace, v počinech, kde není vyložený popis postavy, ať hraje kdokoli kohokoli. Nemám problém. Ale aby hrál afroameričan drába bělochům na galejích, následně svou kariéru vyhnal až na jednoho z vrchních policistů v Paříži, přičemž děj se odehrává i během francouzské revoluce, tedy v době mezi dvěma Napoleony, to mi přijde za čáru. A Victor ani nemusel hodit černé na bílé, jaké pleti Javert je. Vadí mi tyhlety povinné manévry v Louskáčkovi, vadí mi v Bídnících, vadilo by mi to v F.L.Věkovi, v Pikové dámě i v Červené Karkulce. Je to faktická blbost jako taková, zbytečný tah, který by se lépe hodil do alternativního divadelního provedení, alias Romeo a Julie s Orlando Bloomem na motorce. Nicméně respektuji, že jinému toto vadit nemusí, že to nevnímají jako chybu, čili si „srážku z principu“ za casting odpustím. Celková kvalita BBC počinu vyhrává. Ale hlava se šla ukroutit, ne že ne. 😉 (14.12.2019)

6/6 Poslední přepis Les Mis od BBC není špatná záležitost. Postavili se ke kanonizované látce jako obyčejně s respektem, s velkým rozpočtem, ale taky s ohledem na moderního diváka. U starších přepisů jsem si často říkala, že je potřeba po těch 150 letech mnohé aspekty románu komentovat a vysvětlovat. Určitě mi nevadí sociálně kritické komentáře Huga, naopak je považuju za to nosné. A v BBC měli hodně dobrých nápadů. Například Thénardierovi jsou zde velmi zajímaví už jen tím, že to není sehraná partička zlounů, ale mají problémy i mezi sebou a jsou to osobnosti mistrně pracující s přetvářkou. Velmi jsem ocenila celý příběh Fantine s Félixem Tholomyèsem před jejím odchodem do Montfermeil, protože na ten málokdy zbyde trochu času... Není to samozřejmě dokonalé, hodně otázek, které jsem měla u starších verzí jsou zde zodpovězeny, ale pokládají se zase jiné, které bych považovala za vysvětlené. Nicméně pro otevření klasické debaty na téma, zda je i dnes vhodné se zabývat klasickým románem 19. století a co si z něho můžeme vzít pro dnešek (kromě splnění jakéhosi minima v kontextu maturity či všeobecného přehledu, což samo o sobě nikdy nebude dostačující pro skutečný dospělý život). Finále krásně snoubí akční složku a rozuzlení jednotlivých osudů, nechybí víra v lepší zítřek, ale je velmi dobře a funkčně zpřítomněna i realita toho, že lidé jako Thénardier pokračovali své hnusné životy v koloniích a bída samozřejmě z ulic nevymizela ani po provolávání svobody na barikádách roku 1832... #bbc (25.11.2020)