Správa vo fľaši

Tak jsem si zase jednou uvědomila, jak důležité pro celkový dojem z filmu může být aktuální rozpoložení diváka. Když jsem Vzkaz v láhvi viděla naposledy, nijak zvlášť mě neoslovil, prostě jen další romantické, trochu klišoidní drama. Tentokrát mě to ale dokázalo vtáhnout a velmi jsem si film užila. Už mi to nepřipadalo tak přehnaně sentimentální, bavila mě chemie mezi ústřední dvojicí, dobře se tam vyjímal i šarmantní Paul Newman. Bylo zajímavé (a příjemné) pozorovat Robin Wright jako citlivou romantickou ženu, když ji má člověk zažitou jako drsnou nelítostnou paní Underwoodovou z House of Cards. Pěkný film, u něhož bych tedy ale dost snesla happy end. 75 %. (17.10.2020)

Že bych své hodnocení poslal v lahvi na moře? Romantické drama o dvou lidech, jejichž první manželství nedopadla zrovna šťastně a náhoda je svede dohromady. Spíš pro něžné pohlaví, nebo pro páry. Rozhodně to byl příjemný zážitek, ale abych se na to díval každý rok, to ne. Hlavně díky skvělému Costnerovi, kterému role citově založeného introverta padla jako hrnec na zadek. Newman taky skvělý, mohl dostat víc prostoru. Mezi hlavní dvojicí to funguje a je radost sledovat jejich postupné sbližování. Režii chválím. Filmu vytýkám zbytečnou délku, která šla zkrátit o nudný začátek. Konec je zase pěkně vykalkulovaný, aby to bylo pořádné drama a nějaká ta slza ukápla. Hodnocení: 70% (08.08.2012)

Kevin Costner zřejmě po svém fatálním fiasku v podobě podivné sci-fi Postman – Posel budoucnosti (ale snažil se) přišel na to, že je třeba přibrzdit, přispěchat s pokorou a vrátit se na půdu žánru, který mu sedí lépe a kde ho zejména fanynky vidí nejraději. Milostná romance, která těží z předlohy Nicholase Sparkse (poprvé na scéně), na žánr nadprůměrné kamery (Caleb Deschanel) i z umu romantického skladatele Gabriela Yareda. Přidejme Paula Newmana v roli otce a na kvalitu je zaděláno. Na hranici tří a čtyř hvězd.. dojmout rozhodně umí. (06.03.2015)

Průměrná, pro mne však nesmírně zdlouhavá romantika s tragickým koncem. (tím však nemyslím událost, která se na plátně odehraje, ale přístup tvůrců). Costnerovi, to co by milovníkovi se zlomeným srdcem, sekne. Dobře se na něj kouká a i hlavní představitelka je sympatická. Děj plynu kupředu asi tak rychle, jako plachetnice za bezvětří a proto jsem i uvítal časté přestávky způsobené televizní reklamou. Alespoň jsem se vydýchal a nabral síly do dalšího pokračovní. Slzu jsem neuronil, plakat se mi však chtělo při samotném závěru, kdy se tvůrci uchýlili k tomu největšímu patosu, který snad existuje.. a to tragické smrti procitnuvšího milovníka, který směřuje za svou novou osudovou láskou.. ufff (26.12.2010)

Nadprůměrná romantika s funkční dramatickou složkou, které mohu vytknout snad jen v první půli nepříliš věrohodný scénář, který sblíží hlavní protagonisty s nereálnou samozřejmostí. Ke všemu se opět potvrdilo, že Kev Costner se svým zadumaným pohledem tomuto žánru prostě svědčí a s křehkou Robin Wright vytváří pár, kterému nelze nepřát nic než bezmeznou lásku a kopu dětí. Když si k nim přičtete ještě Paula Newmana a Robbieho Coltranea, dostanete zážitek u kterého něžnějším povahách asi slza ukápne. 65% (03.06.2012)