Dymová clona

Další setkání po dlouhých letech a další kvalitní zážitek. Tenhle ostřílený televizní producent a novinář jim podkuřovat rozhodně nebude. Sviním prachatým. Procházelo jim to proklatě dlouho, až jim úder pod pás uštědřil ten, který byl původně jedním z nich, a oni se s ním ve zlém rozešli. A ještě to zkusili se zastrašováním. Tabákový koncern prostě musí dostat pořádný direkt, i když to Jeffreyho bude stát stýkání se s malými dcerami jen sporadicky a intenzivně pozná, co v sobě skrývá slovní spojení „psychický teror“. Eric Roth (Ali, Forrest Gump) spojil síly s Michaelem Mannem a napsali dramatický kus inspirovaný článkem v New York Times. Mann svému (žánrově) dospělému dítku přibalil klasické atributy jako krátké záběry často točené z ruky i dokumentárně laděný obraz. Dante Spinotti prostě odvedl kus kvalitní práce. Mannovi se zase podařilo budovat napětí i bez akčních momentů. Za leccos může děkovat kvalitnímu výběru herců. Al Pacino v té době hodně uměl a diváka solidně těšil, Russell Crowe se teprve rozkoukával, ale jeho chameleonská proměna v prošedivělého vědce je úctyhodná. Z jeho intelektuála vyzařuje přirozená autorita i skrytý závan agresivity, ostatně potíže se sebeovládáním jeho postava přiznává. Perfektně fungují i vedlejší role. A samozřejmě mistr Mann, který to všechno spolehlivě jistí, i když se tematicky nemusí tuzemskému divákovi strefit do noty. A taky je sakra dlouhý. Mou pozornost si ale rozhodně získal. (22.07.2014)

Herecky spolehlivý Al Pacino je snad to jediné, co je na tomto dramatu pamětihodné. Jednak mně zpracované téma z prostředí tabákového průmyslu příliš nezaujalo, jednak Russel Crowe si svoji oscarovou nominaci zasloužil jenom svojí výraznou fyzickou přeměnou, jeho herecký projev zde je poměrně mdlý. Ve výsledku jde o nepříliš vzrušující , lehce zdlouhavý a emocionálně nevýrazný film. (24.08.2003)

Kompletně úmorný zážitek, který kvůli lpění na (nepodstatných) detailech a zápletkách obětuje dramatické pnutí (a výpovědní hodnotu). Tohle je film, u kterého na konci nevím, co se dělo na začátku, jakkoliv jsem si myslela, že nic takového se o filmu jako kategorii říct nedá. Hodně mně vadí, že se spousta dialogů a prohlášení opakuje (mám na mysli zejména projevy Al Pacina), ale jejich význam zůstává pořád stejný, nic se neproměňuje, žádné vrstvy se neodkrývají. Na tak lineární film je pro mě ta délka zkrátka neúnosná, jakkoliv úmysly autorů byly asi dobré. V hlavě mi naskočilo srovnání s Coppolovým Rozhovorem, vedle kterého Insider vypadá jako hodně hloupý film, což mě zároveň rozesmutnilo, vzhledem k tématu. Možná je to proto, že jsem očekávala osobitý souboj jedince s větrnými mlýny, ale tenhle film se žádných nadčasových pravd nedotýká. Místo toho se dočkávám bulvarizace tématu dojemnými slow motion záběry na nevinné dcerky - celkově nemám ráda zatahování rodinné situace do politického filmu, jak samy postavy filmu říkají, tak k osobnímu společenskému vyjádření není potřeba vidět brečící manželku. Chtěla bych to vidět v chladném odosobněném stylu, jaký předvádí Tomas Alfredson ve filmu Jeden musí z kola ven. (20.07.2015)

║Rozpočet $68miliónov║Tržby USA $29,089,912║Tržby Celosvetovo $60,289,912║ Po prvom pozretí ešte v roku 2000 mi takýto druh filmu moc nehovoril a bral som ho ako nezáživný priemer, teraz(2008) sa k nemu vraciam a nemôžem si pomôcť a musím zmeniť rapídne názor a hodnotenie zmeniť na to najvyššie. Režisér Michael Mann za výdatnej podpory výborných hercov Russella Crowe a Al Pacina nám ponúka strhujúce momentky zo zákulisia gigantického cigaretového konfliktu odohrávajúceho sa v 90.rokoch. "Vypätosť scén prežívame rovnako na svojej koži ako osobne Jeff Wigand ocitnutý v nevyrovnaných praktikách médií a korupčného dodávateľa cigariet." /95%/ (19.05.2005)

Dlouhé, tíživé drama o trnité cestě za spravedlností, Michael Mann se nesnaží o okaté ponaučení, moralizování, či výslovný happy end, vážnost a morální poslání z filmu vyplývají samy a člověk je pocítí automaticky vlivem prvotřídní režie - vykreslení situace + rovnoměrné vedení příběhu bez slabších míst a intenzivní atmosféry, ke které přispívá správně thrillerová hudba. Nenazval bych Insidera přímo strhujícím, než dechberoucí fasinaci jeho rozvláčněné tempo navozuje spíše pomalejší, kvalitní filmový prožitek. 8/10 (29.07.2009)