Konec strašidel

"Tati, Petr říkal, že se u nich v noci zase střílelo" "To víš, Toníku, jsme na hranicích, kousek od Američanů'" . Ten film není vyloženě nudný, i když věty jsou deklamovány často jako na divadlě, pečlivě a amatérsky. Ale je to prostě film (pozor spolier...předpokládám, že tady děj každý beztak ohodne), ve kterém školák nepionýr skočí na záškodníky, načež jeden z pionýrů zahraje na trubku.a druhý zvolá:"Ukázal nám, jaký je, Patří k nám!'. A pak již následuje deklamování pionýrského slibu..Prostě jedna velká agitace, prodchnutá moralistními řečmi k nesnesení, do toho se zpívá o krásné zemi pionýrů (jejich hlavním zájmem je sběr papíru). Nevím, jestli se u tohohle děti tenkrát pobavili a nějam je to nasměrovalo. Když rodiče chtěli, asi ano. K dívání jen jakožto studijní materiál. (14.01.2013)

Konec strašidel, aneb jak se kalilo ocelové sklo... Pár hororů jsem už viděl, ač nejsem jejich fanoušek, ale kam se vypíchané oči, uřezané prsty a co já vím ještě hrabou na pečlivě učesaného desetiletého chlapečka, který s pionýrským šátkem na krku sedí na palouku a první den prázdnin hodnotí robotickou dikcí uplynulý rok, že jako ty školní výsledky nebyly takové, jaké si všichni představovali, že dva adepty mezi pionýry nevezmou, protože ještě mají některé vady, a že to je taky tak trochu vina všech ostatních, že jim ve školním roce nepomáhali, a že se to musí změnit... Nebo takový Vejražka coby bejvalý nacista, který podle vlastních slov "přijímá rozkazy od Američanů", to je taky móc hezký exemplář. Vysloveně mi bylo líto Pištěka, ten si na rozloučení s filmovou kariérou zasloužil daleko lepší role než byl šéf pobočky prestižního podniku Sběrné suroviny. Celou dobu jsem se bál, že Stevensův Ostrov pokladů bude zcela popleněn a zatlučen do oceánu tvrdými dělnickými pěstmi členů Timurovy party, ale překvapivě toho byl až do konce ušetřen. Tím pádem hvězdička navíc. To by mě zajímalo, čím si tahle buržoazní kniha vysloužila takovou shovívavost? (02.03.2013)

To je peklo! Tohle se komunistům musí nechat, "nenápadné" agitky točit uměli. A tento "film pro děti" je toho důkazem. Celá zápletka skončila v momentě, co se na scéně objevil hlavní záškodník (byť naváděný ještě horšm individuem) - ani nemusel promluvit a bylo zřejmé, kdo by z pohledu autorů scénáře měl dostat obuškem (z pytle ;)). Nicméně většina herců hraje obstojně, většina neherců příšerně a dá se to jakžtakž zkousnout. (18.11.2012)

Nádherná ukázka toho, jak dokázal komunismus manipulovat s nebohou mládeží a vymývat jí mozky. Neříkám, že pionýr byl špatný - je určitě fajn se naučit něco do života, pomáhat se sběrem papíru a vážit si přírody. Je ale špatné velebit komunisty jako bohy - šíleně mě nas*raly ty kecy o svoloči ze Západu, jak jsme tady všichni nejlepší a vše americké je nejhorší. I to však bohužel k té době patřilo. Film na jedno podívání - musím pochválit alespoň tehdejší venkovský život a držení lidí při sobě. Ačkoliv ono to tak určitě nechodilo všude... (20.08.2017)

,,Podívejte se na Rudu! Jak je to dlouho, co seděl v lavici a teď už jede jejich učňovská úderka u nás v továrně na 127 procent.“ Konec strašidel je těžce naivní agitka, ve které se vyskytují všechny důležité prvky pro politicky angažované filmy z počátku 50. let. Zde jsou to vzorní mladí pionýři, kteří si dávají kýčovitá předsevzetí, jsou uvědomělí a sbírají sběr. Dále progresívní továrna na sklo, jejíž tajemství nerozbitného skla chtějí ukrást zrádní kapitalisti ze západu pomocí domácích diverzantů a válečných zločinců. Dialogy jsou příšerné a toporné, postavy černobílé a neživotné, děj šablonovitý vedoucí neomylně k vítězství těch správných. Jediné, co stojí za zhlédnutí je krátká pasáž návštěvy sklárny, kde lze vidět alespoň částečně, jak se sklo vyrábělo v 50. letech. (24.09.2020)