Podprsenka

Němý film jsem neviděl už celá desetiletí a i když nejsem zastáncem tohoto „žánru“, zde jsem se rozhodl tento fakt překousnout. Do poloviny strašná nuda, jen jízdy vlakem a takové seznamování s hlavním hrdinou. Od poloviny, kdy se dědula rozhodl chodi od baráku k baráku a ve stylu ujeté popelky zkoušet, které padne podprda, to ale byla celkem zajímavá a i docela vtipná jízda. Sice to není úplně moje gusto, ale film na mě nakonec docela zapůsobil. (23.04.2021)

Nezdálo by se, ale bylo to dobrý. Marně přemýšlím, co mi ten pomalý a hodně obrazem vyprávějící styl připomíná. Ve skutečnosti je to asi docela divnej a nepůvodní film podstaty rozšlapaného výkalu, ale tak nějak to nebylo vůbec podstatné, protože dlouhé a strastiplné hledání té, které by padla pobavilo ač padla i leckterá, které nepadla. Za což možná pár padne. Ale ať padne komu padne, já jsem očividne upadl do zacyklení, což se padlým na hlavu stává. Každopádně tu vařím z vody, protože o tom filmu se nedá moc napsat. Buď přijmete jeho tempo a výrazové prostředky nebo ne, protože tam vážně (ač jen zdánlivě) nic víc není nad rámec anotace. Ale každopádně je tam vlak, takže další kritika se nepřipouští. A taky můžete být rádi, že tenhle vlak strhává jen sušené prádlo, ne jako jinde. (11.03.2021)

My pamětníci socialismu a lží o zemí, kde zítra již znamená včera vnímáme tuhle "pohádku" asi jinak, než dnešní mladí lidé. Film bez jediné věty dokáže říci mnohé. Od osamělosti, po zoufalství, po naději, když vše vypadá ztraceno. A to vše doprovází mimořádná trať, slumy kolem ní, izolované ostrovy lidí za nepřístupnými vchody a k tomu úžasná kamera a působivý hudební vklad, který nemluvný a jen obrazový příběh umocňuje. Kombinovat komedii s pokusem o vraždu je poněkud náročnější, ale tady to nakonec dopadlo na výbornou. 70% (29.05.2023)

Nie je to film, na ktorý nikdy v živote nezabudnete a pravdepodobne ho už možno nikdy viac ani neuvidíte. Napriek tomu určite neľutujete čas, ktorý ste mu obetovali. Na začiatku príbehu sledujeme prostý, ale poctivý život rušňovodiča Nurlana. Jeho stereotypný deň za dňom, kedy prechádza známou trasou, počas ktorej sa mu za oknom mihajú rôzni ľudia z chudobnej štvrte. Ich malé príbytky a jednoduché životy sú súčasťou tejto trate, ktorú využívajú aj na rôzne iné, pre nich praktické, účely (v čase, kedy akurát vlak nepremáva). Nurlan vždy na konci dňa dôkladne rušeň poumýva a "pooberá" z neho všetko, čo sa naň po ceste zachytilo. Či už je to košeľa alebo sfúknutá detská lopta. Každý jeden kúsok obdivuhodne poctivo vracia do rúk svojich vlastníkov. Predtým ako definitívne odchádza na dôchodok, sa na jeho rušeň prichytí niečia podprsenka. A tým sa začína jeho cesta, počas ktorej je odhodlaný za každú cestu nájsť majteľku tohto nežného kúsku látky, A v čom tkvie najväčšia originalita tohto filmu? Že celý dej prebieha bez akýchkoľvek dialógov - príbeh je rozprávaný iba mimikou a obrazom. Nebojte sa toho, slová sú veľakrát zbytočné. (24.09.2019)

Svým způsobem originální film kvůli minimum konverzací a trochu i prostředím. Jinak je to ale totální blbost a jenom čumím jaké kraviny se natáčí.  Příběh není úplně tragický, ale je provedení i přes svou originalitu nudný a uspávající. Dokázal bych si to představit v mnohem lepším provedením plný dobrých hlášek, odmítnutí, nařčení z uchylnosti apod. situací. (18.07.2021)