Rozmarné léto

"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným." Zajímavý, milý a hřejivý film, kde jediné, co člověka zatíží jest filozofie tří přátel nad smyslem života a dokonalostí a krásou žen. Jsou dva důvody proč jsem se na to podíval. První: mám rád Menzela. Druhý: literatura středních škol. Předlohu si přečtu, protože ta milost, vtip a hřejivá nálada mě zasáhla a zajímalo by mě, jak na tom pracuje Vančurův originál. Pěkný film, kde jediné,co člověk může brzdit je básnický jazyk (chvíli mi to trvala, ale adaptoval jsem se na něj vcelku rychle). Ve filmu je dost pamětihodných dialogů, které člověka upřímně rozesmějí nebo vyčarují jen úsměv na tváři. Mám rád Hrušínského a tady se mi v roli (občas tak trochu pubertálního) Důry líbil. No a Janu Preissovou jsem poznal okamžitě. Hned, jak vyšla z přítmí maringotky jako půvabná Anna s maskou na tváři jsem ji poznal. Mohl jsem na ni oči nechat. Pěkný film, ke kterému se určitě ještě nejednou vrátím. "Milovati a býti milován je to nejlepší v našem žití." 80% (22.03.2014)

Ó, vy smylní básnici, ó, ty zlořečená literaturo... Nestárnoucí herecký koncert pány Brodského a Hrušínského, krásná Jana Preissová, roztomile neherecký Jiří Menzel s kouzelníckým představením a atmosféra venkovské přírody ve filmu, který si s odstupy času užívám zhruba již od svých 15ti. Tahle filmová inscenace Vančurovy knižní poetiky s pohodově rozmarným příběhem a jemně archaickým humorem nebude pro ty, kteří na filmu ocení co nejvíce akčních scén a počítačových efektů, nejlépe ve 3D rozlíšení. Bude spíše určena milovníkům "filmové poezie", jaké se (nejen) díky panu Menzelovi urodilo v naší kinematografii naštěstí mnoho. Nádherná souhra obrazu, hudby a mluveného slova, v němž zaznívá jedna krásná perla za druhou! ,,Kniha, kterou jsem odložil, nám připomíná, co jest trvání." / ,,Ta kniha je stará 2000 let. Majore, dejte pozor, co říkám." / ,,Major nečetl vaši knihu a nebude ji číst, i kdyby byla ještě starší. Přišel lovit ryby a vy je svým křikem zaháníte." :-) 100% (18.02.2018)

Knihu jsem nečetl a poetika (knižní ani filmová) mi do Rozmarného léta nic neříkala...nicméně právě basnická mluva (především v podání Hrušínský-Brodský) je pro film natolik charakteristická a nezapomenutelná,že si mě získala od prvního okamžiku.Dialogy jsou naprosto dokonalé a z každé druhé věty by se dala "vytěžit" téměř kultovní hláška("majore stal jste se žroutem nebo mluvkou..chcete ukázati zuby nebo jazyk","dnes v noci,jsem přistihla v jeho posteli holku...cožpak nebyla mokrá?","hezkých holek je šlakovitě málo...avšak jsou") (27.08.2010)

Oproti jiným Menzelovým nádherám tak trochu opomíjený skvost, který je pro mne jeho asi vůbec nejpoetičtějším filmem. Trojka pánů na plovárně nemůže skorem padesátníka Jahola nenadchnout a když jim navíc vizuální feromony krásné cirkusačky Jany Preissové začnou bouřit hormony a dělat ze srdce Old Feithful, je to film, ve kterém je o životě mnohé. A kdyby snad ještě byly pochybnosti, zda opravdu za pět, stačí si vzpomenout na jemně satirické a smutně melancholické odstíny bokovky Míly Myslíkové s Arnoštkem a pro mne až krutou, nicméně opět opravdovou roličku Bohuše Záhorského (zde bych řekl, v rozporu s jinými hodnoceními, že se skrz laskavý nadhled na chvilku propálí krutost omezenosti, Menzel to tak ale jistě chtěl). (27.04.2008)

A potom, že " Vančurův jazyk " je nezfilmovatelný. Ještěže kameraman Jaromír Šofr musel v té době živit rodinu, protože řečeno slovy samotného režiséra Jiřího Menzela, ( tomu se ) po úspěchu v podobě oscarového snímku ostře sledované vlaky nechtělo hned točit a hlavně né tuto NÁDHERNOU Vančurovu humoresku. Dvakrát vrátil scénář a až na samotný popud Jaromíra Šofra se pustili do této překrásné látky. Postavu hlavního hrdiny, lázeňského mistra Důry, měl původně hrát František Řehák, ale troufám si tvrdit, že prohozením rolí s Rudolfem Hrušínským udělal Jiří Menzel TERNO! Opravdu mistrně zachycená atmosféra maloměsta, kde si hlavní hrdinové žijí poklidným životem a jednotlivé dny si zpříjemňují " hlubokomyslnými debatami o životě " až do chvíle příjezdu kouzelníka Arnoštka a hlavně jeho krásné asistentky Anny v podání NÁDHERNÉ Jany Preissové. Herecký koncert Rudolfa Hrušínského, Vlastimila Brodského a zdatně jim sekundujícího Františka Řeháka, to vše v citlivé režii ( tak jak to umí pouze on) Jiřího Menzela, který si zde i " vystřihl " roli kouzelníka Arnoštka. NEZAPOMENUTELNÝ zážitek! p.s. přestože nemám nijak v oblibě utopence, tak tady jsem na ně dostal hroznou chuť, stejně jako na jedno " orosené " ......... (07.09.2009)