Larks on a String
Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Ferdinand Krůta, František Řehák (viac)Obsahy(1)
Skřivánky na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965). Dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože odkrýval skutečnosti padesátých let, jež měly zůstat skryty. Jeho děj se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře). Vedle nich pracují na šrotišti i ženy a dívky, uvězněné za pokus o útěk za hranice, tzv. "kopečkářky". Celý film je jediným pásmem paradoxních, někdy groteskních, jindy lyrických situací. Adekvátně zachycuje Hrabalovu snahu přenést na čtenáře - a nyní i na diváka - vzrušení z nevyčerpatelnosti a krásy života, překonávajícího i ty nejhorší překážky v době bezohledné a prolhané diktatury, kterou současně zdánlivě nenápadně, leč rozhodně odsuzuje. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (391)
Postřižiny nebo Slavnosti sněženek jsou sice velmi oblíbené a lze to pochopit, nicméně za vrcholné spojení Hrabalova textu a Menzelova obrazu považuju Skřivánky na niti a Ostře sledované vlaky. Tohle už není jen pohodový humor ale hluboká sonda do myšlení a chování lidí své doby podaná se znalostí věci a divácky velmi atraktivním způsobem. Ano, je to k smíchu, ale z toho smíchu mrazí. Jediný kratičký výstup Věry Galatíkové coby kované soudružky dokáže o tragédii doby říct víc, než nudné hodiny dějepisu nebo přednášky historiků. Spousta hlášek, které jdou "na kost", mimořádně silné herecké obsazení a zvláštní smutná poetika činí z tohohle snímku přitažlivou podívanou. Chytrá filmařina, kdy Menzel jediným záběrem kamery na hromadu šrotu dokáže vyvolat náladu a emoce, na které by jiný filmař potřeboval několik minut. Pro mě jeden z vrcholů naší kinematografie. Celkový dojem: 100%. ()
Další dílo Jiřího Menzela zfilmované podle povídky Bohumila Hrabala, které leželo dvacet let zamčeno v trezoru. Po shlédnutí musí být každému jasné proč. Menzel dokonale vykreslil dobovou atmosféru, pro ktrerou si vybral místo kladenských oceláren, kde jsou umístěni lidé, kteří se provinili proti politickému smýšlení. Celý příběh je vyprávěn krásným poetickým stylem, doplněn o celou řadu grotestních situací a veršů citovaných Vlastimilem Brodským. Všichni herci podávají kvalitní výkony (hlavně Hrušínský s Neckářem). Lepší čtyři hvězdičky..... ()
Hrabalova zpověď o podvratných živlech komunistického státu má přesně ten decentní až mýtický humor, který dostanete, když si pustíte jakýkoliv film na námět Hrabala zfilmovaný Menzelem. Skřivánci na niti nejsou o nic slabší, než třeba Postřižiny nebo Slavnosti sněženek. Jen Slavnosti u mě vychází nejlíp, protože lesní prostředí Kerska je pořád o chlup příjemnější než ocelárny v Poldofce Kladno. ()
Spolu s ŽERTEM, UCHEM a některými dalšími díly roku Pražského jara představují SKŘIVÁNCI jednak nejpoetičtější, jednak asi nejpronikavější vhled do temného období padesátých let. V roce Pražského jara byla na toto téma zahájena mimořádně ostrá diskuse, v níž Pichové-Tůmové, Vašové, Jankové byli sice v plné síle, ale současně i ve ve zřejmé defenzívě. Krátkost historického času Pražského jara sice umožnila mnohé, ale skutečné postižení skutečné podstaty hrůzných politických procesů dotčeno nebylo a být nemohlo, jak naznačuje osud zprávy Pillerovy komise, vydané Jiřím Pelikánem až v prvních měsících jeho nedobrovolného exilu. Možnost nahlédnout ponurou dobu nejistot, v mnoha ohledech připomínající nesnadný čas protektorátu, prizmatem nezaměnitelné hrabalovské poetiky, schopností úsměvu a nadhledu, pábitelského poetismu, byla mimořádná. A v tónech obou základních řad filmu - prozaické skutečnosti padesátých let i poetických sekvencí hrabalovského jazyka a nezaměnitelných hrabalovských promluv - tato "perlička na dně" "domu, ve kterém Hrabal odmítl bydlet", byla skutečně skvěle využita. Snad nejzřejměji tu byla vykresleno střeva neblaze proslulých potěmkinovských vesnic, zkorumpovaných zežluťáčtělých odborů ROH, i čestných a poctivých komunistů typu "mlékaře". Pozornost vedle titulních hrdinů zaslouží i prostorem malá, ale pro postižení filmu důležitá postava Hvězdářovy matky, výtečně zahraná Janou Štěpničkovou. Stejně jedinečná byla i Nejedlého postava skvěle zvládnutá někdejším hercem Osvobozených Vladimírem Šmeralem. Velmi neobvykle ve svých "nomenklaturních" rolích působí i Zdeněk Svěrák a sličná Věra Galatíková. Tajemný sedan či tatraplán, záměrně natřené černou barvou, rovněž nemohly nevyvolat hněvivou reakci tehdejších komunistických režimních nomenklatur. Film tak bezohledně - a přitom en passant - demaskující režim v poetistickém oparu svobodného, opravdu volného života pochopitelně nemohl nebýt nepohodlný normalizačním aparátnickým nomenklaturám, usilujících o návrat kýčovitých poetik tzv. socialistického realismu. Menzelův výrok, připomínající, že když byl film po uplynutí své dvacetileté "tezauračně trezorové" existence konečně uvolněn do volné distribuce, nechtěli Berlíňané věřit, že se jedná o tak staré dílo a považovali je spontánně za novinku, takže o opaku je musela přesvědčit až věkem změněná podoba Václava Neckáře, člena delegace na berlínském filmovém festivalu, nechtěně, ale výstižně modeluje a současně osvětluje "tvůrčí" kuchyni jednoho z největších českých režisérů hraného filmu. Je pozoruhodné i zaznamenánípotřebné, že právě svou poetistickou rovinou, schopností českého člověka žít a prožívat svébytně i doby nějtěžší, získává temný čas, o němž SKŘIVÁNCI pojednávají, lidský rozměr a tím i faktografickou věrohodnost a uměleckou přesvědčivost. Odhodlání žít, které zdobilo a zdobí nedobrovolné hrabalovské hrdiny z kladenských hutí, vyznívá přitom paralelně jako nejpřirozenější forma bytí i nejinvenčnější způsob imunitní - místy až humorem sršící - rezistence. Zřejmě nejen pro mne a generace pamětníků. () (menej) (viac)
Povinně bych pouštěl tento film na školách. _________´´...Film Skřivánci na niti byl ihned po jeho neveřejné premiéře pro svoji otevřenou kritiku tehdejšího vládnoucího totalitního režimu na více jak 20 let zakázán. Jeho faktická veřejná premiéra proběhla teprve až po společenských změnách, které nastaly v roce 1989...´´_______ = toť malý výňatek z wikipedie. Ačkoliv nemám rád moc Hrabala, tak tady bych měl i chuť přečíst si tu předlohu. Jde o zajímavý komediální a zároveň hořký snímek z prostředí Kladenských železáren odehrávající se v 50.letech se skvělým hereckým obsazením. Tady pan Menzel dokázal své kvality a do pěti hvězdiček mi schází opravdu málo. ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (24)
- Režisér Jiří Menzel seděl jednou u Hrabalů v kuchyni a všiml si v truhlíku na uhlí stohu popsaných papírů. Vytáhl je a zjistil, že to je rozepsaný román Bohumila Hrabala, ve kterém už ale chybělo prvních 30 stránek, protože paní Hrabalová si myslela, že je to papír na podpal. Ze zachráněného zbytku použil Menzel do filmu příběh Pavla Hvězdáře (Václav Neckář). (raininface)
- Václav Neckář (Pavel Hvězdář) si kvůli své roli musel každý den před natáčením ondulovat vlasy. (Kamkon)
- Ještě než bylo definitivně rozhodnuto o zákazu filmu, museli tvůrci vystřihnout scénu se senilním ministrem Zdeňkem Nejedlým (Vladimír Šmeral). Po revoluci v roce 1989 Jiří Menzel vystřiženou scénu našel a dosadil jí zpátky do filmu, takže v premiéře byl film uvedený bez jakéhokoli cenzurního zásahu. (BoredSeal)
Súvisiace novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (viac)
57. ročník Německého Berlinale odtajněn!
Už před několika týdny proběhla médii zpráva o účasti českého filmového hitu Obsluhoval jsem anglického krále v hlavní soutěži německého Berlinale. Ovšem až včera byl konečně odtajněn officiální… (viac)
Reklama