Reklama

Reklama

Pletichy a podvody páchané pod fasádou měšťáckého poklidu a harmonie. Snímek Žebrácká opera je adaptací stejnojmenné divadelní hry Václava Havla, kterou uvedl režisér Jiří Menzel v roce 1990 na jevišti Činoherního klubu. Známé téma o totalitních mechanismech bylo zpracované už v roce 1728 Johnem Gayem a o dvě stě let později Bertoltem Brechtem. Příběh je zasazen do dvacátých let, ale mohl by se samozřejmě odehrávat kdykoli. Hra má precizní dramatické vyklenutí a dlouhé, hutné monology. Práce Jiřího Menzela spočívala ve zvizuálnění předlohy a v nutném krácení textu. Scénosled je částečně pozměněný. Atmosféru na pomezí divadla a reality předznamenává kreslená opona pod úvodními titulky. Spojením Havlova brilantního textu s Menzelovým filmařským uměním vzniklo dílo, které diváka pobaví hravostí a okouzlí atmosférou. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (93)

Haniczka 

všetky recenzie používateľa

Dodnes i po letech se mi nechce pochopit, proč to dopadlo tak průměrně. Vždyť tam hrají tak vynikající herci a režíruje to Menzel a hudbu dělal Klusák. A pak, po těch dvaceti letech, co jsem ŽO viděla znovu, jsem to pochopila. Tohle není film ale televizní film a bohužel to filmu ublížilo víc než si možná Menzel dovedl připustit. To, co funguje na divadle a ve filmu v reálných lokacích, paradoxně nefunguje v atelierech. Škoda. Ale i tak dávám tomu všemu ostatnímu a všem těm havlovým trojím až čtverým koncům tři až čtyři hvězdičky. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Na první pohled jakoby se zdá, že v polistopadové rozjitřené náladě bychom těžko hledali aktuálnější námět, jakým byla stejnojmenná Havlova hra. Bohužel film přišel ve špatný okamžik. Jak se z přiloženého bonusového slova režiséra Jiřího Menzela dozvídáme, barrandovské filmové ateliéry v čele s ředitelem Václavem Marhoulem tehdy razantně smetly ze stolu všechny rozpracované a chystané projekty, čímž de facto odsoudily i Žebráckou operu. Jak Menzel trpce vzpomíná, odbytý zůstal nejen scénář, ale zejména celková stavba, v závěru okleštěná v statické ateliérové monology. Mě bohužel nezbývá, než jeho slova potvrdit. Zatímco úvodní seznámení s hlavními protagonisty nespotrádá vtipnou pointaci a karikaturní nadhled, v následujících minutách se děj proměňuje v nefalšované nudné pronášení dlouhých filozofujících monologů, které ve filmu utrpěly snad nejvíce šrámů. To, co mohlo (a jistě mělo) na jevišti působit zajímavě, okázale, s přesně dávkovanou směsí ironie a sarkasmu, se na plátně stává neživotným sledem těžko stravitelných pouček a frází. Částečnou záchranou se zdají být herecké výkony, zastupované s až rozkošnicky poživačným elánem (Labuda, Freimanová, Vízner, Vetchý, Divíšková, oba Hrušínští); vedle Abrháma a Šafránkové bych vyzvedl dojemně tragikomickou figurku Jiřího Zahajského, který si z přítomných protagonistů vedl asi nejlépe. Prohlásil-li sám Menzel, že Žebráckou operu považuje za svůj nejšpatnější film, není to výrok do prázdna. Vinou systematické likvidace pozůstatků minulosti se zlikvidoval zárodek budoucnosti a řeknu-li to silně nadneseně, sametová revoluce smetla samotného Havla. V nastalém víru společenských proměn najednou nebyl čas na toho, kdo ještě před chvíli patřil mezi miláčky národa. Neuvěřitelné, jakými paradoxy tato země překypuje. ()

Reklama

Djoker 

všetky recenzie používateľa

Když Menzel a Havel spojili síly, tak každý čekal zázrak, ale bohužel opak byl pravdou. Jejich hvězdná aura totiž vyprchá až překvapivě rychle. Z režisérské židle je cítit únava a rádoby vtipné fráze nedopadají na úrodnou půdu. Televizní vizuál tomu také moc neprospívá a z bídy film nevytrhne ani nejlepší možné obsazení, které svého času mohli dotáhnout na plac. ()

Historik 

všetky recenzie používateľa

Film nemá dobrou pověst, ba co hůř, nehlásí se prý k němu ani jeho režisér. Ale já budu poněkud shovívavější. Mně se to líbilo. Celou dobu jsem se příjemně bavil. Postupné rozplétání složitých vztahů mezi podsvětím a policií bylo rafinované, šarmantní Mackeath, proradná Jenny, poctivý lupič Filch, filuta Lockith byly lahůdkově zahrané figury. Co mi možná trochu vadilo, byla přílišná ukecanost. Bravurní zdlouhavé monology, kdy postavy vznešeným jazykem hovoří o nízkých věcech, jsou dobré pro divadlo, ale do filmu příliš nepatří. Takže tady bych viděl určitý problém, ale jinak, jak říkám, to pro mne byl příjemně strávený čas. ()

Eruntano 

všetky recenzie používateľa

Žebrácká opera je mnohaúrovňově vtipná, příjemně stylizovaná a bravurně zahraná parodická metafora. Havlův jazyk snad v každém dialogu úžasně stírá hranici mezi pravdou a lží, dobrem a zlem. Podsvětí je geniálně komplikované až k nepochopitelnosti (závěrečná promluva Hrušínského k Abrhámovi je mistrovské dílo) a čím víc si který gangster myslí, že přechcává ostatní, tím víc se zpravidla mýlí. Kouzelná je též proradná děvka Jenny "Dyť už du!" Šafránková. Nejlepší na tom ale je, jak dokáže film zamrazit při následném přemýšlení o něm. Třebas prostřednictvím Filche, člověka, který ctí slušnost starých časů a v nové mašinerii na něj prostě nezbyde místo. Nebýt některých zbytečně upovídaných pasáží, kde se Havel nechal možná příliš unést duchaplností svých dialogů, byl by to pro mě téměř hit. ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (6)

  • Václav Havel (autor knižní předlohy) nebyl s celkovým výsledkem příliš spokojen. (korbitch22)
  • V důsledku změn na Barrandově pod vedením Václava Marhoula hrozilo, že bude natáčení filmu zrušeno, Jiří Menzel se proto snažil za každou cenu co nejrychleji začít točit. Proto podle svých slov nestihl věnovat dostatek času přípravě scénáře. První část snímku tak je výrazně filmovější, ve zbytku byly natočeny pouze dialogy z divadelní inscenace Činoherního klubu. (foils)

Súvisiace novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (viac)

Reklama

Reklama