Priatelia

Nemůžu si pomoct, ale osobně mě Přátelé nikdy moc nechytli. Pamatuju si, jak jsme je sledovali někdy během hodin angličtiny v originálu bez titulků, polovina lidí tomu rozuměla a smála se, polovina nerozuměla a byla ticho a já jsem byla ticho, ačkoliv jsem jim rozuměla. Proč? Sama nevím, ale tenhle styl lehce pubertálního humoru mi nikdy moc blízkej nebyl a ani jedna postava mi nepřirostla k srdci. Veškerý to přehrávání scén bych ještě přežila, ale vtipy ve stylu "kdo ze sebe udělá většího idiota" mě skutečně nijak neosloví. Snad až s výjimkou Rosse se všichni chovají jako banda lehce přerostlých teenagerů, což je díky mému odporu ke všem teenagerským komediím snad ta nejhorší možná varianta. Stokrát radši se podívám na, u nás ne moc známého, Frasiera, protože mi jeho styl přijde přece jenom o něco vyzrálejší a inteligentnější. A nechtěla bych vidět, co by se stalo s Přáteli, kdyby místo svých devíti let pobyli na obrazovce 20 let jako Kelsey Grammer v roli výše zmíněného psychologa Frasiera Crana. Už i tak se na poslední epizody nedalo skoro dívat... Dobře, musím uznat, že jsem k Přátelům asi až moc kritická, ale skutečně tenhle seriál mezi moje oblíbené nepatří. (24.06.2006)

Moc milá závislost pro dospělé. Pohodový sitcom, který leckdo (nebo alespoň ty nejvydařenější díly) schraňoval na véháesky a brzy zjistil, že by musel nahrát prakticky všechno (epizod bylo neuvěřitelných 238 – myslím neuvěřitelných proto, že disponovaly výtečným komediálním timingem a tahem na bránu). Občas měly kolísavou kvalitu a náladu, nejprve se i pomaleji rozjížděly a měly značně neutříděné charaktery, ale pak (a dlouho poté) přinášely neuvěřitelnou radost. Právě v září 2014 tomu bylo dvacet let, co k televizním obrazovkám obecenstvo připoutala první epizoda. A pak už to jelo. Vtipy se testovaly přímo při natáčení na živých divácích, Willis, Roberts, Pitt, Ribisi, van Damme, Williams… Následovala spousta napodobenin, ale tuhle partu, která dokonale podchytila (a ovlivňovala) životní styl, nikdo kvalitou zdaleka ani neohrožoval. (13.10.2014)

Môžete ma zatratiť, môžete mi odobrať svoje vzácne body, ale ja sa medzi oddaných fanúšikov Priateľov jednoducho nezaradím. Niekedy som pozerala s chuťou, niektoré časti sa mi páčili, niektoré scénky boli naozaj vtipné, ale šestica hlavných postáv a ich problémy mi boli vždy trochu vzdialené a nikdy ma neuchvátili natoľko, aby som sa rozžiarila šťastím pri akejkoľvek zmienke o tomto sitcome, tak ako som to videla u niektorých ľudí :-) (13.05.2005)

NEJLEPŠÍ SERIÁL, CO KDY BYL NATOČEN. Seriál, na který se můžu dívat znovu a znovu. Tomu se říká dokonalost. Nevynechala jsem absolutně žádný díl. Nemohla bych říct, který díl je nejlepší, protože jsou nejlepší všechny, nemohla bych říct, které scénky jsou nejlepší, protože jsou nejlepší všechny a nemohla bych říct, která postava je nejlepší, protože nejlepší jsou všechny. Nejlepší seriálový humor vůbec, velkou zásluhu na tom mají neskutečně přirození herci, kteří nepřehrávají na rozdíl od většiny dalších televizních sitcomů, ne, žádný sitcom Přátelům nesahá ani po kotníky, žádný si totiž nedokázal udržet stejnou úroveň po celých deset let. (31.01.2011)

To se takhle v polovině 90. let člověk nudí na víkendové návštěvě u prarodičů na venkově, kteří mají jen tři základní programy, když co neobjeví na ČT2 - neznámý, docela příjemný sitcom od tvůrců mého oblíbeného NA ZDRAVÍ (které předtím uvedla Nova), z něhož se záhy vyklube jeden z největších televizních fenoménů dekády, který vyplní prostor mezi BH90210 a DAWSONOVÝM SVĚTEM. A postačí mu k tomu jen dva byty přes chodbu, jedna útulná kavárna a šestice skvělých komediálních herců coby sympatických newyorských třicátníků se sklony k pubertálnímu chování. A pravidelné dojemně lidské momenty, bezprecedentní camea (van Damme, Willis, Julia Roberts...) a romance mezi Rossem a Rachel, samozřejmě. Rosse a v těsném závěsu za ním pak Chandlera jsem měl nejradši (a z duše nenáviděl Phoebe) a když jsme si s kámošem po jejich vzoru udělali kartičky s top 5 svých milostných objektů z řad celebrit, na mé samozřejmě nemohla chybět Jennifer Aniston. Vítejte ve světě vyznávajícím kult věčného mládí, ve světě chlapeckých mužů, kteří se ze všeho nejvíc děsí toho, že by snad mohli působit homosexuálně a kde je naprosto běžné, že vám žena uteče s lesbičkou a vychovávají vašeho syna nebo, že vám děti porodí vaše sestra. (26.04.2009)