Cesta do nemožna

Což o to, většina věcí, co tu Štefánikovi zazní platí, ale to zpracování bylo zase všelijaké. Technické zpracování bylo zajímavé, ale nic pro mě. Nicméně opět si kladu otázku, jestli nešlo zpracovat jenom část jeho života. Takhle mi to připomnělo životopisný film, který vznikl už ve 30. letech. Tak nějak na stejné úrovni. (13.12.2020)

"Fikce je někdy zajímavější než dějiny." Za normálních okolností bych tento názor považoval za strašnou herezi. Ale tohle není normální situace. Musím říct, že mě vizuál tohoto filmu totálně vyrazil dech, nadchnul mě a okouzlil. A v takto opojném stavu dokážu leccos odpustit. Ano je fakt, že tento film nelze moc brát jako edukativní film pro děti a tedy jako dokumentární výpověď o životě jednoho ze tří mužů, kteří stáli za vznikem Československa (ač jsou do něj vcelku zajímavě vkomponovány některé reálné dokumentární záběry). Ale řada těch nejvíce vyfabulovaných scén v tomto filmu (typu, že si Štefánik při své návštěvě na Tahiti, která skutečně proběhla, představuje, jak se Slováci přesidlují právě na Tahiti) má v sobě vtip, či z nich srčí ironická nadsázka. Ano, je zde spousta fikce (viz třeba scéna v závěru, kdy Štefánik vylézá se svojí osudovou láskou Giulianou Benzoni z fontány di Trevi v Říme přesně tak, jak to natočil Frederico Fellini v jedné z  nejslavnějších scén filmových dějin a maličký Fellini je přitom u toho pozoruje), ale mě ty fiktivní nápady vážně bavily. Ale nejvíc mě samozřejmě bavil ten velmi zajímavý vizuál plný originálních nápadů. Originální mi přišlo i zarámování celého filmu do jakéhosi filmu ve filmu včetně onoho smutného konce, který má i paralelu v tom, jak smutně Štefanikův život nakonec skončil. Samozřejmě ten konec může trošku i opětovně rozjitřit historické spekulace o tom, jak to vlastně s tou Štefanikovou smrtí bylo. Na druhou stranu třeba zrovna to, že se Beneš se Štefánikem opravdu neměli moc v lásce, žádná fabulace není. On totiž pan režisér Držiak se postavě Štefánika nevěnoval jen v této animované fikci, ale i ve skutečném dokumentárním filmu (M.R. Štefanik: Dobrodružný život legendy). Což ho jistě ctí, protože i samotné dějiny mohou být někdy zajímavé. Zvláště když vypráví o tak originálním muži, jakým M.R. Štefánik bezesporu byl. (13.01.2022)

Životopisný film o Milanu Rastislavovi Štefánikovi anebo obrovská snaha o artový film? Z obojího tak něco, což ovšem v konečné fázi dopadlo příšerně. Je na tom sice vidět, jak si Slováci dali záležet na uměleckém zpracování filmu. Ta animace je detailně propracovaná, ovšem podle mého názoru celý film pokazila. Vůbec se do takového filmu nehodí. Možná v menší míře by to bylo snesitelné, ale tohle je opravdu příliš. Na úkor grafického zpracování pokulhává samotný příběh, což je škoda. Nakonec si z toho filmu budu pamatovat jen tu animaci a že Štefánik lezl na Mount Blanc, zřítil se letadlem, natáčel s Méliésem a chodil do kabaretu na kankán. [322. hodnocení, 37. komentář, 64%] (21.01.2021)

Slovenský/ český životopisný film o Milanu Rastislavu Štefánikovi ve velmi stylizované formě - snad všechno točeno v ateliérech se zeleným pozadím - s nadsázkou, vtipem ( Slováci na Tahiti hit ) a hravostí, že to bylo i zábavné. Jako milý bonus se mi líbili malé odkazy na díla světové kinematografie od původní Cesty do nemožna po Titanic. Z tohohle by moji profesorku historie sice asi trefil šlak, ale já dám tři hvězdy ikdyž informativní hodnota je opravdu velmi základní. PS: Historii prvního československého aktu, který byl přisuzován právě Štefánikovi - nahá Tahiťanka u palmy ( první nahá role krásné Sáry Affašové aka Jany z Ulice ) demontovali sami tvůrci, když to přiznali slovem " málem " , protože skutečným autorem je francouzský fotograf Lucien Gauthier. (10.06.2020)

Podľa mňa to bolo skôr o dejinách filmu, než o Štefánikovi. Taký True Štúr 2, ktorý v osobnej emotívnej rovine funguje, ale ako historickú drámu to nikto nemôže brať vážne. Tvorcovia si to uvedomili a urobili z toho aspoň vtipne milý mišmaš. Bolo to krátke, ale aj tak som sa nudil a dostal som chuť pozrieť si všetky filmy, z ktorých Cesta do nemožna ukradla nejaký záber, len nie dopozerať tento konkrétny kúsok. (01.01.2020)