Tuvalu
Tuvalu
Réžia:
Veit HelmerKamera:
Emil HristowHrajú:
Denis Lavant, Čulpan Chamatova, Džoko Rosič, Julij Tošev, Catalina Murgea, Philippe Clay, E.J. CallahanObsahy(1)
Celovečerní režijní debut Veita Helmera se naprosto odlišuje od německé produkce posledních let. Obešel se nejenom bez zvučných hereckých jmen, ale až na pár mezinárodně srozumitelných výrazů i bez dialogu. Příběh sám se odehrává kdesi daleko od našeho světa, v neurčeném čase. Titul je názvem tichomořského souostroví, jež se ve filmu objeví pouze na mapě a jež pro hrdiny představuje zaslíbenou zemi. Ocitneme se ve zchátralých lázních na okraji liduprázdného města nedaleko mořského břehu. Ve sklepení pod bazénem se ukrývá prastarý stroj. Zde žije Anton se svým slepým otcem. Ještě nikdy toto místo neopustil a sní o tom, jak jednou vypluje jako lodní kapitán na moře. Zatím ale vytváří iluze starých dobrých časů pro svého otce. Hluk zaplněného bazénu je nahrán na kazetu a donekonečna přehráván. Jednoho dne navštíví bazén dcera skutečného kapitána a Antonův život dostává nový smysl...
Zrod snímku Tuvalu začal již v roce 1987, kdy Helmer navštívil starý Bismarckův bazén v Hamburku. Posléze se k této myšlence vrátil se spoluscenáristkou Michaelou Beckovou. Příběh postavil pouze na lehce kolorovaném černobílém obraze a zcela pominul běžný dialog. Ke svému filmu režisér dodává: "Film Tuvalu je mé dítě a mám pocit, že velmi choulostivé. Mám vážné obavy, že bude spolužáky napadán, protože je jiný než ostatní." (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (39)
Upřímně, byl jsem zklamán. Čekal jsem vizuálně úchvatnou, bizardní, surealistickou jízdu, plnou myšlenek k prozkoumání... A dostal jsem jen jakousi fraškovitou grotesku. Nějaké poselství či hloubka se kamsi vytratily. Jednoduché, nedotažené, avšak s líbivým vizuálem. Nic víc, nic méně. Pokud surrealismus, pak raději Paniku v městečku, která je navíc mnohem vtipnější. Pokud bizardnost, pak volím Faunův labyrint. ()
Krásné je to, co se líbí v prostém posouzení a z toho plyne, že se musí líbit bez jakéhokoli zájmu ...... A také je vznešené to, co se bezprostředně líbí proto, že klade odpor proti zájmu smyslů. Též zde platí, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí ...... SPOILER: a tak se také stalo ...... žili šťastně až do smrti. ()
Iluze, sny, jednoduchost a naivita v souboji s rozpadající se realitou, kde žabky k bazénu neobstojí. Sobectví pro štěstí i v chamtivosti a soudržnost v chudobě. Ve vzpomínkách ztracený podzim ale i hebké a roztěkané jaro života. Tak trochu socialistická melancholie v kabátu od grotesky. Výjimečné. ()
Zajimave a velmi zvlastne natocene ulitle dilko debutujiciho nemeckeho rezisera Veita Helmera se vyznacuje opravdu velmi neotrelym zpracovanim (kamera, prostredi) a take tim ze v nem nepadne snad jedna veta (je to dokonce bez titulku, protoze to co postavy preci jen reknou je srozumitelne snad vsem lidem). Pro nekoho bude tento film bud ukrutna nuda anebo neokoukana skvela a velmi zvlastni podivana. ()
Imperial. Technology system profit. Anton. Eva. Gregor. Papa. Police. Modern. Komm. Achtung. Tempo. Ciao. Toť více jak 3/4 vskutku mezinárodního scénáře. Nenechte se však odradit, existují zcela němé filmy... Absolutní a groteskně milý i znepokojující experiment, zasazený do neurčitostí a neskutečností. 80% ()
Galéria (24)
Fotka © Buena Vista International DE
Zaujímavosti (2)
- Celosvětová premiéra filmu proběhla v říjnu 1999 na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu. (ČSFD)
- Film se připravoval 10 let. (ČSFD)
Reklama