Žena pro tři muže

Český chcípácký film v zárodečné podobě. Realizačně jde o tu nejstandardnější normalizační šeď, pozoruhodná je ovšem úchylnost předkládané alternativy k tradičnímu rodinnému modelu. Film připouští společné soužití nezletilé nymfomanky, postaršího pederasta, neskutečně otravného šišlavého chlapečka a dvou mačo mužů, pro něž je konstatování „chováš se jako ženská“ nejhorší urážkou. Něco podobného by nevymysleli ani Solondz s Almodóvarem dohromady. Tato kombinace je přitom prezentována jako jediná možná, neboť pánové jsou na jednu stranu nesamostatní (takže potřebují, aby se o ně někdo staral), ale zároveň natolik hrdí na vlastní chlapství, že ve své blízkosti žádnou dominantnější ženu nestrpí (emancipace je shazována coby intelektuální výstřelek). Partnerka musí být přirozeně mladá a pěkná, moc nemluvit a umět vařit a prát, což žádný z představených TYPŮ žen nesplňuje. V jedné ze symptomatických scén je ženě přikázáno doma uklízet, zatímco muž se vydává obstarat potravu (přirozeně maso). Motivy ublíženeckého šovinismu, táhnoucí se napříč celou Papouškovou filmografií, zde byly rozvedeny s největší (a nejopovrženíhodnější) důsledností. Kruh se uzavírá poznáním, že jedinou ženskou, s kterou jsou zájmy a potřeby obou bratrů kompatibilní, je muž, pan Karas. Odhlédneme-li od ideologie, film nepotěší ani jako lidová zábava. Rádoby konflikty vznikají z prkotin a neschopnosti postav postavit se čelem realitě (čili jde převážně o umělé, příběhem nemotivované natahování), dialogy se omezují na politicky nezávadný vztahový diskurs, což charakterům a světu, který obývají, výrazně ubírá na životnosti, rozbředlá forma namísto kauzálního řetězení příčin a následků nabízí jen laxně propojené epizody, které mi vinou nízkého stupně odlišnosti začaly po pár minutách splývat a film se i při své střídmé délce stal únavně monotónním. Už kvůli možnosti uvědomit si, kde koření některé z výrazných nedostatků současné české (nejen) komediální produkce, je ale pozitivní, že televize zhovadilosti jako je tato stále reprízují. 35% (10.07.2013)

Přes několik dů-vtipných momentů a mocné kouzlo nechtěného mě tento pozdní Papouškův film věru nenadchl. Ladislav Frej jako reálněsocialistický Modigliani mě zneklidnil samozřejmostí herecké neschopnosti a o podobně zoufalých výkonech dalších „talentovaných“ hvězd normalizačního nebe ani nemluvím. Film postrádá jakoukoliv stavbu: úvodní expozice se jen potměšila nafoukla do vlnky připomínající kypící mléko, a celkově tak vyznívá jako nevydařená anekdota, roztažená zbytnými epickými ornamenty, které napovídají, že údělem mužů je sžívat se s jakousi zvláštní odrůdou lidského druhu, tj. ženou, jež se vyznačuje rozmanitými hlubinnými perverzemi. Místy mně dokonce přišlo, že se Papoušek snaží své dílko sestavit z těch nejstereotypnějších prvků soudobé kinematografie, a tak ji parodovat a nemírně „dávkovaný“ explicitní erotismus byl pravou záminkou vzniku tohoto celuloidového prázdna. (03.03.2017)

SPOILER ALERT: Láska v pěti aneb Papoušek je zvíře. Tento téměř zapomenutý film je patrně genderově nejpozoruhodnější rodinnou komedií všech dob, neboť se v něm originálně střetávají nejotřepanější dobové stereotypy s jedinečným řešením krize nukleární rodiny. Titánsky trpitelský sochař Málek v nekomediálně patetickém podání Ladislava Freje žije zklamán všemi ženami se svým lehce otravným pětiletý synem, ale jelikož je jako správný pan umělec vysoce nepraktický, musí se o oba a vlastně i o sochařova mladšího bodře toxicky maskulinního bratra (vcelku autentický Karel Heřmánek), pilně se angažujícího v brigádě socialistické práce (jíž je věnováno několik naprosto zbytečných době poplatných scén), starat osamělý dobrosrdečný major ve výslužbě ze sousedství, jehož se svou charakteristickou neodolatelnou těžkopádností ztvárnil Ota Sklenčka. Jednoho dne si však opilý sochař uvědomí, že major vlastně svými pečovatelskými aktivitami ztratil mužnost a stal se ženou, což mu dá náležitě najevo a uražený major zmizí. Následuje bratrovo nepříliš úspěšné hledání ideální benevolentní sexy hospodyňky pro tři muže, které se navíc zadrhne, když je sveden extrémně náruživou nymfomankou (typově vhodná, avšak odpudivě přehrávající Lenka Kořínková). Bratr se z nějakého neznámého důvodu nechá málem usouložit k smrti, aniž by se zajímal o to, co je dívka zač, takže až při sondování, zda umí vařit, zjistí, že jde o šestnáctiletou učnici a nepříliš úspěšně se ji pokusí odehnat, protože už jednou měl kvůli nízkému věku dívky problémy. Nakonec ovšem dojde k naprosto neuvěřitelnému happyendu, jelikož se k Málkovým (tentokrát dokonce natrvalo) vrátil pan major, o němž se navíc v pikantní líbací scéně s malým Málkem dozvídáme, že je nejspíš pedofil, a nymfomanka vyhozená z učiliště nemá kam jít, takže se z neodbytné milenky stane jakousi adoptivní dcerou v nové nestandardní rodině. Historická přelomovost tohoto řešení hned několika rodinných krizí najednou je navíc akcentována tím, že se odehrává na pozadí Remkova letu do Vesmíru, ale bohužel se nedozvíme, jak to bylo dál. Jakkoliv je děj snímku divoký, nachází se zde navzdory skromné stopáži dost hluchých míst, což je až k nevíře vzhledem k tomu, jak dynamické dříve Papouškovy filmy bývaly. Dojem částečně vylepšuje hudba Karla Mareše, která je podobně jako v Zákonech pohybu nadšeně eklektická a stačí zahrnout vše od jazz rocku až po synťákový instrumentální cover husitského chorálu. (08.02.2023)

Po dlouhé době jsem se jednou zase náramně bavil, herecké výkony všech zúčastněných jsou prvotřídní, prim hraje samozřejmě Karel Heřmánek, ale i neméně "talentovaná" Lenka Kořínková podává úctyhodný výkon... Regina Rázlová komisní... Skvěle funguje též propojení filmové hudby (Karel Mareš) a obrazu, zejména na začátku filmu, kdy Viktor Maurer láskyplně "opečovává" dřevěnou Madonu s Jezulátkem, dokud ho nevyruší Ladislav Frej se svými sebevražednými úmysly. :))) (04.03.2010)

"Talentovaná" Kořínková a Oldřichovy budíky v Papouškově vycpávkové nekomedii, kde průměrnému scénáři a chabé režii nepomůže ani popudlivý Heřmánek ve středním věku, zápasící s protikladem elánu dívčího mládí a své usedlosti. Nejlepším tak bohužel zůstávají scénky s O.Sklenčkou (vojákem a pedofilem) a M.Ježkovou, nebo kostýmová scéna hlavního hrdiny. Oživování homolkovských postupů v nové konfiguraci postaviček s ♫ husitským chorálem v patách moc legrace nepřinese. -"Ten palcát máš blbě !" - "To bude jinak." 1-2* (06.05.2012)