Réžia:
Jiří StrachScenár:
Lucie KonášováKamera:
Petr PolákHudba:
Zbyněk MatějůHrajú:
Bára Munzarová, Jiří Schmitzer, Jana Hlaváčová, Jiří Dvořák, Ladislav Županič, Pavel Kříž, Michaela Maurerová, Aleš Háma, Roman Štolpa, Michal Čeliš, Jaroslava Obermaierová, Antonín Procházka (viac)Obsahy(1)
Základní dějovou osou příběhu je příběh Anny Zofové, která žije se svou matkou, manželem a nevlastními dětmi na statku, kam se přivdala, když přijela z Londýna od své tety, kde se učila cukrářkou. Venkovské prostředí je Anně cizí, vztah s jejím mužem, vdovcem, je nenaplněný, ambice Anny jsou zcela jiné. Na samotu přijíždí několik amerických vojáků a ptá se na cestu do Plzně. K jejich překvapení umí Anna perfektně anglicky, a tak jí vojáci požádají, aby jim tlumočila. Voják Stanley Annu obdivuje a jako žena ho velmi přitahuje. Anna svádí vnitřní boj, zda má být věrná svému muži, nebo odejít se Stanleyem do Plzně a později snad i do USA. Její vztah k Stanleymu akceleruje, když se k ní manžel chová hrubě a nakonec vede k Anninu rozhodnutí, že odjede se Stanleym do Plzně. Po celé řadě dramatických peripetií dojde v Plzni jejich vztah konečně naplnění. Anna si však paradoxně uvědomuje, že její místo je na statku, kde vychovává své nevlastní děti. A tak nakonec Stanleyho opouští s vědomím, že patří do této země, do Čech. V jejím rozhodnutí je i přehodnocení dosavadního vztahu ke svému muži, i přehodnocení odpovědnosti k nevlastním dětem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (83)
Další z televizních snímků Jiřího Stracha, které jsou postaveny na námětu, v němž hrají skvělí herci (hodně zajímavá je kombinace Jany Hlaváčové a její dcery Báry Munzarové též v rolích matky s dcerou). Konec možná trošku předvídatelnej (přišlo mi od začátku nemožný, že by Anna dala přednost americkému vojákovi před rodinou), co už ale tolik předvídatelné není je závěrečná reakce jejího manžela v podání vynikajícího Jiřího Schmitzera (byť v typické své poloze), který se k Anne nakonec zachová lépe než její vlastní matka. ()
Vcelku hezký příběh, jak vzácné mezi českými novodobými kravinami. Naprosto exceluje Jiří Smitzer a Barbora Munzarová si myslím, že to zvládla průměrně až nadprůměrně. Do role posledního padlého amíka v Plzni nemusel Strach obsadit pitomce Hámu, působí to jak estráda ve Slaném. Stavba příběhu je mi sympatická i proto, že ač z venkova, vždy se mi hnusil a zejména myšlení lidí. Takže jsem taková Anna Zofová s koulema. Ještě zmíním polokanaďana Kříže, kdyby si tu žvejkačku sem tam vyndal z držky, nebylo by to tak americky strojené. ()
Docela by mě zajímalo, jak by dopadl celovečerní kinofilm z druhé světové, když by na něj Jirka Strach dostal dostatečně obsáhlý pakšiš, už operace Silver A (ačkoli, možná je to trochu nefér, ona sama je vskutku interesantní a rozpočet naň byl dozajista štědrý) jasně ukazuje, jak zajímavý počin by to mohl být. U vůně vanilky televiznost díky dobře zvolenému scénáři nijak nevadí, snad až na moment vjezdu do Plzně, kde v šest ráno v samém centru pobíhá jeden jediný člověk a druhého dne zas jen dva metaři, to ale výsledku nijak nepřekáží, to jen lehká rozháranost a fakt, že ani jeden z aspektů příběhů není dostatečně vytěžen. Mimochodem, příslušníci 2. pěší divize byli předabováni do angličtiny výtečně, hlasová podoba s českými herci je neskutečná. ()
Celkem průměrné drama s topornou Barborou Munzarovou, slušným Jiřím Dvořákem a vynikajícím Jirkou Schmitzerem. Je až s podivem, jak tento příjemný chlapík (měl jsem tu čest s ním mluvit) dokáže přesvědčivě zahrát ty svoje despoty, do kterých je poslední dobou často obsazován (dále třeba "Kráska v nesnázích"). Kdyby někdo u nás natáčel remake "Dospívání po americku", nebo něco na ten způsob ("Dospívání po česku" :-)), roli otčíma by nemohl hrát nikdo jiný, než Jirka. 60%. ()
Herci jsou moc dobří, Schmitzer je výborný, ve scéně, kdy vchází do pokoje se slovy „nebudu tě bít“ a výrazem „já tě zabiju“ pak přímo nezapomenutelný. Spíše úsměv vzbuzují ryze čeští herci v rolích amerických vojáků – mluvící navíc s dokonalým anglickým přízvukem. Jiří Dvořák si jako jeden z nich střihl další roli libového frajera, kterému není cizí obtáhnout vše, co má dvě nohy a prsa („People do it. It’s normal“), čímž se opět dostáváme k největšímu problému českých herců – jsou příliš škatulkováni. Formálně jde o dílo velice prosté, bez jakýchkoliv vizuálních kudrlinek (až na jednu pěkně nasvícenou milostnou scénu). Scénář je OK, jen nemá jasno, o čem chce v prvé řadě být, jestli o vyrovnávání se s poválečnou situací u nás, jestli o osvobozování spojeneckými vojsky, jestli o milostném trojúhelníku – asi o všem a přitom pořádně o ničem, aniž by však přestal o něčem být. :) Nic v něm není černobílé, ačkoliv je zprvu založený právě na kontrastu domácího teroru a pohodičky s hodnými Amíky, ale všeho dočasu. Vůně vanilky není zdaleka tak okázalým projektem jako později vzniknuvší Operace Silver A (právě nadšení z ní mě přimělo se na Vůni podívat), obsahuje příliš mnoho klišé, snad se i bojí jít vlastní cestou, stále před sebou nicméně máme kus poctivě odvedené práce. Ideální coby nenáročná večerní tečka za dnem plným práce. 70% ()
Galéria (17)
Zaujímavosti (11)
- Ve scéně, kdy je Annie (Barbora Munzarová) s Hankem (Roman Štolpa) v hospodě, hraje v pozadí skladba „Škoda lásky“ českého skladatele Jaromíra Vejvody. (majky19)
- Ve filmu si zahrála kromě Barbory Munzarové i její matka, herečka Jana Hlaváčová. (majky19)
- Původní název filmu Druhá šance, ale naposlední chvíli byl změněn. (morgos)
Reklama