Réžia:
Arthur PennKamera:
Burnett GuffeyHudba:
Charles StrouseHrajú:
Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder, Owen Bush, Patrick Cranshaw (viac)Obsahy(1)
Skutočný príbeh milencov a bankových lupičov Bonnie Parkerovej a Clyda Barrowa sa odohráva v USA v čase hospodárskej krízy. Bonnie neuspokojuje fádny život v malom meste na americkom Stredozápade a túži po dobrodružstve i úniku z ťažkej reality. Keď spozná fešáckeho darebáka a drobného zlodeja Clyda, jej život sa náhle zmení. Clyda len nedávno prepustili z väzenia a už sa chce dať na dráhu bankového lupiča. Spolu s Bonnie založia zločineckú bandu, ktorá brázdi Ameriku od Oklahomy po Texas a rabuje banky. Zdá sa, že Bonnie a Clyde sú neporaziteľní a nikto ich nikdy nechytí. Správy o nich postupne prenikajú z mesta do mesta, zo štátu do štátu, až sa z nich napokon stanú hrdinovia titulných strán všetkých novín. Jednoduchí ľudia, ktorí sú v časoch biedy nespokojní s oficiálnymi predstaviteľmi moci a políciou, držia milencom na úteku palce a obdivujú ich napriek chýrom o ich násilných výčinoch. Nič však netrvá večne a aj lásku a život Bonnie a Clyda čaká tragický koniec. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (326)
Bonnie & Clyde jsou nejslavnější dvojící v historii, kam se na ně hrabe třeba Chip a Dale nebo Brat s Angelinou, proto si filmové zpracování zasloužili - a lépe to snad dopadnout nemohlo. Warren Beatty byl možná pro roli až moc přesládlý, ale nad Faye Dunawaovou jsem se rozplýval celou dobu, její krása byla nadčasová a určitě to nebyl můj poslední film s ní, opravdu nádherná ženská, a proto ten konec mně mrzel. Vztah mezi oběma zločinci byl strhující a poslední scéna jak kamera střídá pohledy to ještě umocnila. Celkově je to výborná gangstera, kde se kradou auta častěji než v GTA a poslední přestřelka byla jednou z nejbrutálnějších a trošku semnou pohnula. Neskutečně silný zážitek! ()
Tak jsem si doplnil i tuto klasiku s úžasnou Faye Dunawa. Jejich příběh asi každý zná. Je docela zvláštní, že jim to tak dlouho procházelo. Celou dobu jenom loupí a utíkají před policajtama. Proč to vlastně dělali, no pro zábavu. Zmínil bych i známého Geneho Hackmana jako bráchu od Clydea. Spolu tvořili slavný Barrowův gang. No a skončili podle očekávání... "Můžete už jenom utíkat." ()
Kvalitní podívaná plná vtipných narážek, akce a romantiky. Nemůžu si pomoct, ale Beatty mě přišel děsně nesympatický, naopak Dunaway zatraceně krásná:)) jako v každém jejím 60s a 70s filmu. Potěšily mě krásně napsané role pro oba herce jménem Gene. Hackman v jedné ze svých prvních větších rolí je jako bratr hlavního hrdiny skvělý, stejně tak jako Wilder, jehož mini role mě také u srdce zahřála. ()
Úplne chápem, prečo tento film kedysi mládež tak nadchol. Bonnie a Clyde v ich očiach predstavovali jednu z prvých revolt proti nespravodlivému a kruto pragmatickému ekonomicko-spoločenskému systému, ktorý každý z nich aspoň vo svojom srdci túžil zvrhnúť a nahradiť niečím lepším, spravodlivejším. Všetci dobre vedeli, že zbojničením (miestami mi tento lúpežnícky párik pripomínal nášho Jánošíka) sa nič nevyrieši, ale v očiach nastupujúcej generácie sa tak aspoň stali nesmrteľnými ikonami, čo podčiarkol ich brutálny, mučednícky koniec. Zároveň sa tu nezabudlo na humor ani romantiku, takže veľká spokojnosť. 75/100 ()
Galéria (120)
Zaujímavosti (47)
- Warren Beatty zvažoval do role Bonnie i herečku a zpěvačku Cher. Roli otmítla také Ali MacGraw. (Streeper)
- Ve filmu si zahráli také dva hudebníci Lester Flatt a Earl Scruggs, kteří složili hudební motiv pro televizní film Beverly Hillbilles. (Novalinda)
- Film do kin přicházel se sloganem: „Jsou mladí. Jsou zamilovaní. Zabíjejí lidi.“ (Pavlínka9)
Úhrnem dodržují filmové příběhy pět zásad: směřování k cíli (každý charakter, ať už protagonista nebo antagonista, něco chce, čímž neustále promazává soukolí vyprávění), dvě linie (práce a láska), diskrétní nespojité členění na části (klasické-aristotelovské, či four-part, three-act, nebo z budhismu a jiných východních nauk pocházející členění na prohlédnutí smyslové iluze, pochopení příčiny všeho utrpení a překonání protikladů), kauzalita (ať už se jí míní globální zákonitosti ilustrované Čechovovou pistolí ze Strýčka Váni, nebo lokální narativní kauzalita a prostorová kontinuita) a deadliney (časový press na zvládnutí určitého úkonu, tzv. tikající hodinky). Vtip filmu Bonnie a Clyde spočívá pochopitelně v tom, že všechny zmíněné principy coby příkladný zástupce revizionistického Nového Hollywoodu převrací, čehož dokladem jsou absentující interiéry i velké orchestrální hudební plochy vnucující divákovi atmosféru a s ní i trivializované významy, a naopak přitakávání exteriérům a náročnější introspekci a jemnému šrafování, které nezůstává u vnějšího projevu postav. Bez nadsázky jediný ironický deadline klade film na Clydea: přivodit orgazmus Bonnie dříve, než oba desperáty dostihne epilog, přičemž ten je sestříhaný v nejlepším ejzenštejnovském duchu montáže atrakcionů. Ani o heterosexuální lásce nemůže být řeči, jediné vzplanutí zaznamenáme při setkání Clydea se svým bratrem Gene Hackmanem. Chtělo by se poznamenat, že se tu skutečným příběhem ze 30. let manifestují non-konformní hodnoty let šedesátých, tudíž že o ústřední dvojici tu jde úplně nejméně, pokud tedy nezaměňujeme prostředek a účel. Film jde ovšem v uvědomělosti tak daleko, že překračuje sama sebe a non-konformismus, potažmo komunismus, ukazuje jako hodnotou nereálnou a v konečném důsledku nemožnou a tragickou, jakkoliv by s tím extrémní levice, která nikdy nedokázala přijít se alternativním životaschopným obchodním modelem, a ji nevědomky zmanipulovaní „užiteční idioti“ nesouhlasili, protože čin podle nich mění sám horizont našeho chápání, a je proto apriori neproveditelné přesně určit, jak bude svět po vykonaném činu vypadat. Neměli bychom proto natolik artikulovat, co artikulovat nelze. Film jim nicméně oponuje a zobrazuje destrukci věrohodnosti, nikoliv ve smyslu naivního pojetí věrohodnosti jako souladu se skutečností, nýbrž jako souladu s tím, co lidé za skutečnost pokládají, odkazujíce tak k protikladu vyprávěného, verbalizovaného života (obvykle falešného, ale společností nějakým způsobem přijatého a sankcionovaného) a života žitého (zpravidla jde o pravý opak verbalizace). A vskutku: Oba od-verbalizovaní hrdinové jsou mnohem více tragické než romantické figury. Jejich život se postupně smrskává na neustálé přemisťování, vynucené strachem z odhalení. Když koncem šedesátých let veřejně promluvil jeden z přeživších členů skupiny, popsal tehdejší atmosféru slovy „bylo to peklo.“ I Faye Dunaway zvažuje na konci návrat před dobu, než byla poskvrněná zločinem a Clydem. Konečně chápe, proč považovali konzervativní myslitelé lidskou přirozenost za strnulou a nezměnitelnou. Tím se mělo dokázat, že jejich etické systémy a sociální instituce jsou nitěné a nezměnitelné vzhledem k tomu, že jsou vybudováni na přirozenosti člověka. Tak je také pochopitelné, že pokrokoví myslitelé uvítali výsledky výzkumu antropologie a psychologie, o kterých se zdálo, že mohou na rozdíl od toho dokázat nekonečnou proměnlivost lidské přirozenosti. Proměnlivost měla znamenat, že nenáviděné normy a instituce by mohly být právě tak proměnlivé. Avšak zastánci této teorie dospěli k právě tak neudržitelnému stanovisku. Kdyby byl totiž člověk schopen neomezeně se proměňovat, tak by mohl být opravdu navždy proměněn normami a institucemi, které jsou zaměřeny proti jeho blahu, aniž by existovala možnost mobilizovat vlastní síly lidské přirozenosti tak, aby se dosáhlo změny. V takovém případě by byl člověk jen loutkou společenských dohod a nikoliv aktivní bytostí, která svým vnitřním založením ostře reaguje na mocný tlak sociálních a kulturních poměrů. () (menej) (viac)