V sieti

Dokument V síti je silně emotivní záležitost. Při sledování jsem měl v různých okamžicích přesně ty emoce, jaké Vít Klusák s Bárou Chalupovou nejspíš očekávali. Byl jsem zhnusený, pak jsem se smál, pak jsem byl dojatý, pak jsem nevěřícně zíral. Jeden z nejkomplexnějších Klusákových počinů, které samotný tvůrce bude jen těžko překonávat. Zásadní dílo současné české dokumentaristiky. 10/10 (27.02.2020)

Respekt před holkama.. Já bych tak kamenou tvář rozhodně neměla. Mnohým bych se vysmála, jiné bych poslala do patřičných míst. A jsem strašně ráda za dobu, ve které jsem vyrůstala, protože se internet a podobné sociální sítě teprve rozjížděly. Fotky kkt, sex za peníze a podobné nabídky jsem začínala dostávat až v pozdějším věku, kdy už jsem měla rozum . Dokumentu si cením a doufám, že se dostane mezi nejširší veřejnost, možná i povinně do škol!! (17.03.2021)

Ještě větší píčovina, než jsem čekal. Třeba mě zastřelte, ale absolutně mě to nebavilo a při sledování mi bylo často trapně. Na efekt udělaná přehlídka zoufalců vesměs padesát a víc co si musí honit svoje malý péra před fiktivními dvanáctkami, který jako dvanáctky moc nevypadají. Takže smysl tohoto šokumentu? Mám se posrat z přehlídky těchto lidských karikatur. Ano zaslouží si výsměch a politování, ale tím to hasne. Jo ten vyděračskej zmrd co pak dostal limonádou do ksichtu to už byla jiná kategorie takovýho zkopat to jo, ale jinak tenhle rádoby dokument nepřichází s ničím o čem se neví, jenom nemluví a celou dobu jen klouže po povrchu a ani v náznaku se nevěnuje podstatě věci. Chytrýmu napověz, hloupýho kopni...Odpad!5% (30.10.2020)

Pár výhrad by bylo, hlavně v rámci toho, že se dokument snaží destigmatizovat nějakou problematiku, ale svým způsobem jí z jiný strany zase trochu stigmatizuje (ač nejspíš nevědomě = zaměřuje se jen na dívky - v dokumentu není vůbec zmíněné sexuální zneužívání chlapců, které je úplně stejně reálné - pouze lehce naznačené, ale bohužel ve špatné situaci, kdy to vyzní spíš vtipně a v rámci prevence by to tak u mladších ročníků či méně kriticky přemýšlejících lidí mohlo vyvolat dojem, že kluci v tomhle směru nejsou v ohrožení). V jiném směru nemám moc co vytknout. Skvěle skloubený scény u kterých se dělá člověku fyzicky špatně (hlavně díky mistrně budované hudbě, střihu a kameře) se scénama, kdy se člověk dusí smíchem, fantastická struktura dokumentu a parádní závěr. Pochválit musím i zmínku o tom, že nějakejch 95% oněch predátorů nejsou pedofilové, což v současné době v očích veřejnosti bohužel stále jakási reálná představa, která dělá neskutečnej bordel. Hodnotu v tomhle dokumentu vidím hlavně v tom, že se nejedná pouze o jakési poukázání na problematický fenomén moderní doby, ale i o jakýsi vhled do mysli, a přemýšlení, možná i lehce nakousnutou psychologickou sondu "těch" jedinců za obrazovkou. (02.03.2020)

Klusák on the top, tentokrát i díky své progresivní studentce Barboře Chalupové. Říkal jsem si, že po rozmáznutí morálního kripla, který už je nějaký ten pátek premiérem, nejde moc stoupat dál, že silnější protivníky není kde brát, a ta parodická elegie na jednoho holohlavého nedouka, který dostává výchovnou sodu uprostřed Osvětimi, to tak nějak potvrzovala. Jenže teď přichází tahle kopačka do břicha. Vyčítat režisérovi zbytnělé ego v době, kdy český dokument asi nemá silnější osobnost, považuju spíš za chabý konstrukt, než za přínosnou kritiku. Mohli sednout do tří pokojíčků, namísto stavění tří fejků uprostřed haly, ale pokud máte silné filmařské ambice, není na místě otázka proč, ale jak. A plní to účel. I když učíte občanku a informatiku, kdy se vám kyberbezpečnost chtě nechtě slévá, z náznaků tušíte, na co dneska děti na internetu koukají, tak asi víte, s čím budete mít co dočinění. Jenže V síti jde dalece za hranice běžné představivosti. Koncentrované morální dno nachrlené do sta minut, v němž je každá záminka k úlevnému smíchu doprovázená pocitem nepatřičnosti, vám hodně zamíchá pocity. Přičemž tomu ale skvěle funguje dramatický oblouk, který stíhá zahrnout jak samotný dokumentární proces, tak i regulérní napětí, které je při posezení nad limčou až nesnesitelné. Byl jsem zvědavý na závěr, na pointu, která nutně musí vést k edukaci. Finální rozhovor ale popíše všechnu špínu během tří minut bez náznaku jakékoliv morální klapky. Titulky, slzy na krajíčku, těžké nohy a nezvladatelné nutkání být okamžitě doma a obejmout vlastní dítě. A dvojitý panák alkoholu. Nic důležitějšího českými kiny letos nepůjde. (30.01.2020)