Portrét ženy v plameňoch

Skvělý scénář a adekvátní dialogy. Odmítám tvrzení, že se jedná o ženský film. Přece není možné takto dělit film podle hereckého obsazení. Je Četa tedy mužský film? Je to nesmysl. Někdo tu píše - nádhené kostýmy, výprava...a asi byl na jiném filmu. Vše je velmi prosté a podřízené příběhu. Na tomhle film rozhodně nestaví. Je vlastně velmi smutné, jak málo lidí vnímá jemné nuance příběhu a kolik tu čteme nářků nad tím, že film nemá děj, že je nudný, že se vleče. Je to asi podobné jako s hudebním sluchem. Někomu prostě není dáno vychutnat služitou skladbu nástrojů a když to není jednoduchý pop, přeladí na jinou stanici. Fascinovalo mě propojování různých literárně hudebních odkazů. Brilantní záležitost. (14.06.2020)

Jeden ostrov, samé ženy a 18. století. To je Portrét dívky v plamenech. Francouzské romantické drama o malířce, jejíž úkol je naportrétovat jednu ženu, které zemřela sestra. Avšak nesmí o tom vědět. Pomalinku však slečny mezi sebou zažehnou city, které sami neočekávaly. Mnohokrát omílané téma s viditelným závanem feminismu (což není výtka!) a velmi pomalým tempem. Je to však nádherně nasnímané a zahrané drama s uvěřitelnými emocemi. Délka sice mohla být kratší, přesto je mé hodnocení stále na hraně (mezi plným počtem a čtyřmi hvězdičky) a myslím si, že ještě nějaký čas bude. 8 a půl/10. (25.05.2021)

SPOILER! Umelecky skvelý film, ale oproti hodinovej expozícii dáva divákom príliš málo času na prežitie katarzie. Po hodine a štvrť som trpel ako pes, kedy dámy konečne splynú v jednu náruč, ale miesto toho prišla linka o potrate, ktorá mi pokazila celkový dojem. Adele Haenel sa na ženu, čo len pred pár týždňami vyšla z kláštora chovala príliš voľnomyšlienkársky. Bolo to nepresvedčivé, rovnako ako kŕčovitá snaha naroubovat súčasné videnie sveta do kulís 18. storočia. Pred Francúzskou revolúciou bolo náboženstvo všadeprítomné a tu za 2 hodiny ani raz nepadne slovo hriech! (24.11.2019)

Píše se rok 2019 a máme tu další homogenní snímek, tentokráte to je vyprávění o dvou dívkách v 18. století. Příběh je prostý , přijede malířka, která má za úkol namalovat svatební portrét mladé dívky. Dívka se nechá namalovat až poté, co se intimněji sblíží a nakonec spolu začnou spát. Ende. Je to vlastně strašně jednoduché, tomuto filmu chybí vášeň, chybí dravost, tah na bránu. Po hodinu a půl se díváme na dvě herečky, které se procházejí po pobřeží a občas si něco i řeknou. To mi nestačí a když srovnám snímek s filmy jako Moonlight, Blue is the warmest colour, či Call me by your name, tak je toto opravdu nejhorší a k vyrovnání tomu chybí právě již zmiňovaná vášeň a vlastně emoce obecně. Až moc jemně a hladce natočeno. 70% (15.06.2020)

(5.5/10). Kdyby nebylo první půlky filmu, která mě málem uspala, tak by to byl velmi povedený francouzský film. Krásné procítěné scény, které se v závěru filmu krásně promítnou do celkového dojmu, který mohl být mnohem horší, ale druhá půle je vážně velice poutavá a dvě ústřední představitelky sympatické. Lepší průměr za neoholené podpaží. (29.04.2020)