Rosemaryino dieťa

Bezkonkurenčně nejlepší snímek Romana Polanskiho se skvělým hereckým výkonem Mii Farrow a záviděníhodnou atmosférou. Půl hvězdičky strhávám pouze za snové sekvence (nějak se mi do filmu nehodily), protože jinak neshledávám nic, co by se mi na "Rosemary má děťátko" nelíbilo - a to včetně bezmála dvou a půl hodinové stopáže.:-) (20.07.2011)

Ani né tak napínavé, jak vybroušené a do puntíku propracované. Takhle bych zhodnotil drama, nebudu říkat horor mistra Polanského, u kterého mi vždycky ta jeho režie nesedne, ale tady tomu bylo naopak, skvěle odvedená práce! Mia Farrow s krátkými vlasy a vybledlou pletí vypadala jako někdo, kdo fetuje od rána do večera, ale její uřvaný herecký výkon stál za to! (29.08.2008)

První polovina neuvěřitelně zdlouhavá, ale možná i díky ní funguje ta druhá tak dobře. A podle staré známé pravdy, že nejdůležitější je na filmu jeho konec, a pokud je poslední půlhodina filmu dobrá, na slabší začátek se zapomíná, i já Rosemary odpouštím. Atmosféru má totiž víc než zajímavou. Možná by šlo maličko přitlačit na pilu, ale jinak Polanski odvedl dobrou práci. Nejlépe koukat na to sám a v noci, ale i tak jde spíš o pocit stísněnosti než děsu. Každopádně vydařené. 70%/80% (13.12.2009)

Některý důchodci chodí do svazu zahrádkářů, jiný holt ve volným časem se snaží splodit satana juniora. Jestli existuje otřesnější, odpornější, otravnější a příšernější filmová postava, než je Minnie Castevetová, tak jsem jí ještě neviděla. Jako člověk má opravdu fyzickou touhu jí zabít kdykoliv se objeví v záběru a nejen zabít, ale utrhnout jí tu její kebuli. Smekám před Ruth Gordon, jak mohla vytvořit takový monstrum. Jinak film je hodně věrný knize, možná se jen přidalo trochu toho starého dobrého satanistického černého humoru. Mia Farrow typově výborně vybraná, ačkoliv v některých scénách už mě srala taky dost (některý ty hystericky vypjatější). A taky diváka začne časem zarážet, jak nablbá vlastně Rosemary je, že jí některý věci vůbec nedochází. Cassavetes s tím svým křiváckým šklebem je taky jasnej od začátku. A ta banda satanistů je fakt prima parta. Babu s popelníkama odstřelit. (02.06.2016)

Na celém fenoménu Rosemary oceňuju hlavně fakt, že Polanského adaptace vznikla tak brzy po vydání Levinova textu. Tím byla zachována autentická atmosféra celého příběhu. Nicméně u Levina je radost probírat se těmi margináliemi ze života jednotlivých partají v domě a proměnami mladého manželství Rosemary a Guye. Celá spontánní paranoira přichází na řadu až v závěrečné části knihy a do té doby by si čtenář mohl myslet, že se jedná jen o obyčejnou selanku sepsanou pro potřeby společenské kritiky. Závěrečná smršť pak zcela mění literární žánr a knihu nelze do poslední stránky odložit. Film je pak spíše Levinovým textem okouzlen a zásadně nic nemění, chyběla mi pouze kapitola Rosemaryho vzdoru, ve které ji Hutch půjčí auto a chatu, aby si mohla promyslet, jestli s Guyem i nadále zůstane. Takto Rosemary s tváří Mii Farrow zůstává mnohem plošší postavou, což je docela škoda. A s novým účesem pak ztrácí i veškeré půvaby, ale to je zase naprosto v pořádku. Docela se ještě těším na ten televizní sequel - jestli v něm pokračuje Minnie se stejnou odpornou tváří, tak to už samo o sobě bude peklíčko. (22.11.2012)