Asi to ukončím

Kokos tak toto nie. Zo začiatku to bolo správnym spôsobom divné a nevedeli ste, čo si o neskutočne dlhých dialógových scénach, zmrznutých ovciach a trasúcom sa psovi máte myslieť. Ale boli ste zvedaví, čo z toho vypáli. Postupne, ako sa (134-minútový!) film preklápal do svojej druhej polovice, mi ale bolo jasné, že toto pôjde smerom, ktorý mi robí problémy. Myslím si, že zvládam aj tzv. divné filmy, ale čo je veľa, to je príliš. A ten, kto tu tomu priradil žáner thriller, by sa mal nad sebou zamyslieť. (28.09.2020)

Dokonalý paradox. To neustálé režisérovo přidrzlé obcování s divákovou trpělivostí (snad bych se dokonce ani nebál napsat, že z určitého úhlu pohledu jde vyloženě o znásilňování kulturního zážitku!) se totiž ve finále přetaví v nepopsatelně osvobozující pocit a pokorné pochopení, a zatím nic mi letos nepřineslo tak intenzivní odměnu, jako závěr tohoto klenotu. [Netflix] (22.09.2020)

Ty vole jeden, jak jsi starej, tak jsi blbej, říkal jsem sám sobě už po pár minutách, nicméně na druhou stranu se musím upřímně pochválit, že jsem tohle neuvěřitelný PEKLO dal na jeden zátah. Co jsem každopádně mohl čekat od Charlieho Kaufmana? Že se změní a napíše, respektive natočí stravitelný film? Každopádně to má vážně příznačný název, jelikož kolikrát jsem si během těch více než dvou hodin!!!!!!!!!! říkal, že to asi ukončím, snad ani nelze spočítat. Ty dvě hodiny nicméně trvaly spíš jako hodin šest, a například popsat nějakým smysluplným způsobem, čeho jsem byl během nich svědkem, prostě nedokážu, jelikož jsem za celou dobu absolutně nepobral, co tím chtěl pan Kaufman vlastně říct, co to mělo celé za význam, naprosto jsem nechápal jednotlivé scény, jako třeba onu návštěvu u rodičů hlavního hrdiny, a o závěru ve škole pak ani nemluvě, to jsem jakoukoliv snahu o alespoň nějaké to porozumění definitivně pohřbil a už jsem to jen krutě protrpěl do závěrečných titulků, kdy jsem to měl upřímně také chuť sám se sebou ukončit, protože tohle bylo skutečně nekompromisní filmové inferno, před kterým musím každého potenciálního diváka VAROVAT! Abych ale nebyl úplně až tak zlý, tak herecké obsazení tu je velmi výrazné a působivé, jen vzhledem k veškerému obsahu a zpracování onoho filmu ale zároveň i zcela zbytečné. Zkrátka, již nikdy nic takového! ODPAD!!! (31.01.2022)

Tvl kdo tady zvěřejnil obsah filmu, ať se jde pro facku k mámě. Těžko hodnotitelný Kaufman. Má krásnou, místama až divadelní atmosféru i pojetí, které v nejdelších místech protíná dlouhým dialogem (zároveň i monologem) dvou hlavních představitelů v autě. To, jak vás ale tento dialog zaujme se hodně odráží od nálady, kterou v danej moment budete mít. Celkově tyto dvě nejdelší (ne)dějství vám ovlivní celkový zážitek i prožitek z filmu a já se například na film podíval v den, kdy jsem měl ta nejmenší očekávání a sedlo mi to tak někde napůl. A i přes to, že mi film v daný okamžik sednul, má svá velmi těžká místa a tím nemyslím teď, že je těžké jej uchopit či okamžitě pochopit. Prostě vás může jen tak minout. Například tím, že jsem pochody myšlenek hlavní protagonistky sice vnímal a chápal, ale jsou mi naprosto cizí. Scény, kdy si hraje film s časem a hraje svou hru s divákem (scény v domě u rodičů, zmrzlina) jsou zábavné a hra s žánrem je pojatá dobře. O to těžší pak opět je, kam nebo v co tyto scény (ne)vyústí. Poslední třetina, až na velmi silný moment s prasetem, už bohužel začne být trochu úmorná. Zatím 60%. Uvidíme po druhé projekci. Na kterou se určitě jen tak nevrhnu. (14.09.2020)

Schizofrenní surrealismus. Kaufman je bezesporu výjimečný scenárista, ale tenhle film působí dojmem, jako by se jeho autor začal zoufale topit ve svých vlastních myšlenkách a nápadech, které ale tentokrát nedokázal uspořádat a vměstnat do soudržného a uchopitelného tvaru. Asi se nad tím dá všelijak přemýšlet, ale hledat v tom hlavu a patu je podle mě skoro nadlidský výkon. A na rozdíl třeba od Lynche to ani není nějak extra dobře a zajímavě natočené, aby mě to bavilo, i když tomu vlastně moc nerozumím. Snobský intelektuální mindfuck pro zvané. 45 % (17.09.2020)