Duna

Lynchovo naturalističtější podání (dále užívám zkratku LV) Herbertova fantaskního světa mně bylo na rozdíl od většiny zdejších uživatelů bližší... Ohledně literární Duny jsem za neználka, a tak jsem se své kulturní barbarství snažil napravit jejími filmovými zpracováními. Harrisonova TV verze, která disponuje mnohem delší stopáží a náležitě ji využívá jak k rozvedení hlavní dějové linky, tak i motivů vedlejších, na které se v LV nedostalo, byla pro mne i přes tuto nezanedbatelnou výhodu mírným zklamáním. V prvním dílu TV série jsem si musel hodně dlouho zvykat na Aleca Newmana, představitele Paula Atreida, který herecky zrovna dvakrát neexceluje a zpočátku se jeho postava jeví jako neuvěřitelně nesympatický floutek, který by si zasloužil dostat na holou (zde možná tvůrcům křivdím, neboť je možné, že se zde inspirovali románovou předlohou, ale v LV byl Paul Atreid již od prvních okamžiků mnohem zajímavější a charismatičtější postavou). V průběhu zbylých dvou dílů sice nastane zlepšení, avšak Kyleu MacLachlanovi z LV tak jako tak nesahá ani po kotníky. S představitelkou Chani, Bárou Kodetovou, jsem byl spokojen mnohem více, zejména mé oční receptory, poněvadž byl na Báru stejně krásný pohled, jako na Sean Young v LV :-) Velké zklamání pro mě představoval nevýrazný hudební doprovod Graema Revella, který nemůže omlouvat ani fakt, že se jedná o TV film, a ne plnohodnotné celovečerní zpracování, neboť k „Dětem Duny", taktéž TV projektu, složil Brian Tyler famózní hudbu, která může oněm hollywoodským velkofilmům směle konkurovat. Nemám ve zvyku psát takto obsáhlé komentáře. Důvod, proč jsem tak nyní učinil, je zřejmý - Duna je natolik zajímavou látkou, že si jej zkrátka zaslouží :-) P.S. Komentář je převážně zaplněn kritikou, avšak jedná se o zajímavý snímek, který rozhodně stojí za vyzkoušení. Pouze to zkrátka jeden chlapík jménem David Lynch o 16 let dříve zvládl dle mého názoru o něco lépe :-) (12.02.2010)

Harrison měl k dispozici čtyři a půl hodiny, ale chyběla mu Lynchova odvaha (nebo drzost) dostat do filmu víc původní mytologie, předlohu odvyprávěl co nejpřehledněji a to, co se přímo netýká děje, vypustil. Jenže Herbertova klasika - alespoň v mých očích - přežije všechno a výsledek je tak koukatelný, že bych klidně snesl i nášup. (08.01.2004)

Před časem jsem lamentoval nad tím, jak v dnešní cynické době už se nedělají když ne přímo optimistické, tak alespoň barevné sci-fi z budoucnosti. Zároveň jsem i lamentoval nad tím, že v ČR příliš sci-fi filmy z místní produkce nejedou. Jsem tedy vděčný této Duně, že mě přesvědčila o tom, že obojí stále ještě je možné. Ironicky však právě čeští herci (s výjimkou Karla Dobrého) mě z děje vytrhávali díky svým (mně) známým tvářím. Jednak oni a druhak to byla příšerná verze tzv. "dawson castingu" v podobě Paula jakožto teenagera. Casting byl jinak zmáknutý dobře. Jestli si ale něco zaslouží zmínku, pak to určitě jsou osoby zodpovědné za světla. A za kostýmy. Chvílemi jsem totiž měl dojem, že sleduji filmovou adaptaci některého z Final Fantasy (zejména na mysli vyvstane např. Edea z Final Fantasy 8). Dějově je to ovšem horší než Final Fantasy, klasická hero's journey s, pro mě jako nečtenáře předlohy, dost absurdním držením moci v jedné rodině (i rod Skywalkerů by místy mohli závidět). Díky bohu za volbu roztáhnutí do formy minisérie, čímž byl získán prostor i na spoustu dalších, zajímavějších věcí. (06.10.2020)

K mému překvapení více fantasy než sci-fi. Ačkoli jsem slavnou předlohu doposud nečetl, svět Duny mě vždycky z doslechu zajímal, Televizní minisérie, navíc točena v barrandovských studiích určitě zaujme. Minimálně svou barevností a opulentními kostýmy, které mě však naopak spíše vadily a první díl odehrávající se převážně v paláci mě díky tomu moc nebavil. V druhé části jsme se podívali do zajímavějších lokací a trochu se to i rozjelo. Triková nedokonalost je v tomto případě paradoxně dost zábavná a nemůžu říct, že by to vypadalo špatně. K těm teatrálním hereckým výstupům to vcelku i sedělo, byť těch pár předpotopních CGI sekvencí renderovaných v nízkém rozlišení si tvůrci mohli buďto odpustit a nebo je prezentovat trochu jinak. Dějově to též kdovíjak neupoutá a pochybuju, že je takhle suchá i předloha. Nedívalo se na to špatně, nenudilo to, ale něco tomu chybělo. Slabší 3*. (25.08.2018)

Delší stopáž znamená větší možnost věrnosti originálu, což samozřejmě potěší. Potěší i William Hurt, jehož Leto je skutečně tím sympatickým vládcem z knihy, náležitě odporní představitelé Harkonnenů i ansámbl z českých luhů a hájů, z nichž bych vyzvedla především Miroslava Táborského. Barbara Kodetová se na roli drsné fremenky rozhodně hodí lépe než okouzlující, ale křehká Sean Youngová z původní verze a Giannini podává svého Shaddama s náležitou arogantní slizkostí. Píseční červi postrádají sice majestátnost, zato ale působí opravdu nebezpečně. To všechno jsou dobré zprávy. K těm špatným patří, že u snímku by člověk vzhledem k době vzniku čekal přece jen slušnější technické zázemí, český kompars je sice fajn v případě imperátorských poddaných a vojáků, ale u fremenů, takto vysušených a tvrdých pouštních bojovníků, působí ta buclatá česká dítka přece jen trochu divně, a hlavně velmi podivné pojetí postavy princezny Irulán. V knize se s ní nesetkáme až do samotného konce, zde ale zřejmě tvůrci chytli "Arwenin syndrom" a mocí mermo prali do děje postavu, která sice má hrát podstatnější roli v budoucí sérii, ale sem naprosto nepatří. Tam, kde Arwen čekalo sloučení s Glorfindelem, je Irulán smíchána dohromady s postavou Margot Fenrigové a stejně jako u Arwen je tady zaděláno na logický lapsus, protože Margot a Irulán jsou zcela odlišné a není možné díky tomu vytvořit mezi Paulem a Irulán vztah, který zcela odporuje tomu, jaký spolu mají mít v budoucnu. A co je nejdůležitější - Lynchově verzi se dá sice vytknout leccos, ale mysteriózní atmosféru jí nikdo upřít nemůže. Seriálové Duně bohužel ano. (13.07.2007)