Smrt stopařek

Tenhle film jsem neviděl už léta a rád jsem se na něj po dlouhé době podíval. A ejhle, na to, že je to 30 let staré, to vůbec není zlé. Trapných momentů je tu pomálu, režie je jednoduchá, ale funkční a ten polský herec je velmi příjemným překvapením. Škoda že před několika lety zemřel. Celkově velmi slušná krimi, která až na pár vyjímek dobře vzdoruje zubu času. A ty dnešní kraviny s přehledem převálcuje. PS: Mohl by mi někdo prosím vysvětlit, jak je možné, že u 30 let starého filmu, jsou líp udělané postsynchrony, než dnes u kteréhokoliv pořadu české televize? No, asi jsou záhady na které průměrný občan téhle republiky nikdy nepřijde... (15.10.2009)

Zajímavé psychologické kriminální drama, které má silné stránky. Slibné je jisté zaměření na samotnou psychologii násilníka, i situační dramatičnost. Bývalý trestanec a současný řidič náklaďáku Charvát (dobrý Marek Perepeczko s hlasem Viléma Bessera) by rád vedl život normálního člověka s rodinným zázemím. Ale do cesty se mu staví mnoho překážek: jeho neschopnost a s tím související frustrace, podezíravost a nepřejícnost jeho okolí. To vše pramení v jeho násilnické chování, se kterým se zmocňuje žen, a které jediné ho uspokojuje. Až se z násilnického znásilňovatele stane během rozpoutaných okolností vrah a později i štvaná zvěř, která si snaží zachránit svůj život a svoji svobodu. Ale naštěstí je tu skvělá socialistická Veřejná bezpečnost v čele s kapitánem Kameníkem (Zdeněk Buchvaldek), který se zakousne do stopy a nedá pokoj, dokud neleží násilník ve vlastní krvavé skvrně. Z dalších rolí: stopující Klímová (půvabná Jana Janěková), která dokáže násilníka využít, Charvátova bytná Jarošová (Jaroslava Obermaierová), mající ze svého podnájemníka přirozený respekt, mladičké stopařky Marta Vaňková (Dagmar Patrasová) a Eva Černá (Jana Nagyová s hlasem Naďi Konvalinkové), oběti násilníka, doktorka Říhová (Jana Gýrová), přirozeně generující profil vraha, vyšetřovatel Horáček (Karel Heřmánek), pomáhající skvělému kapitánovi, a syn bytné Míša Jaroš (Petr Procházka s hlasem Tomáše Holého), rukojmí násilníka. Zajímavé. (22.02.2013)

Na vybornou natocene znasilneni, scena pusobi velice verohodne. Villem Besser propujcil hlas polskemu herci znamenite. Scena ze zaveru kdy policie zjistuje, ze prislusnik Zajicek nezajistil plnou nadrz benzinu v policejnim aute mi silne pripomina nas slendrian a pocit pro povinost i kdyz casy se meni. (13.09.2008)

Kdyby toto téma bylo zfilmováno dnes a modernějším způsobem s dnešními filmovými hvězdami, tak by to na divácké publikum udělalo stejně silný dojem jako kdysi v roce 1979. Nedivím se, že se ženy nějakou dobu po uvedení tohoto snímku stopu "pokud to šlo" vyhýbaly. I dnes to na diváka, který to neviděl desetkrát, působí hrůzostrašně a starostlivé maminky svým dcerám při sledování filmu vtloukají do hlavy "vopovaž se někdy v životě stopovat"! Místy skutečně běhá mráz po zádech, obzvlášť díky napjaté a nervydrásající hudbě, která v tomto případě dělá hodně. Nevím jestli si toho někdo povšiml, ale při posledním vysílání na Tv Nova, scénu kdy dojde k napadení a odhalení vnad J. Nagyové, "šikovně" neukázali a snažili se to zamaskovat reklamou. Ale všímavým zrakům to jistě neuniklo. No nic, to jen pro zajímavost. A i když dneska některé scény působí nedokonale, trapně či legračně, Smrt stopařek i po téměř třiceti letech k obrazovkám přiláká dost diváků nato, aby se konkurenční televize pustili do boje, která z nichbude toto české krimi vysílat... (07.12.2007)

Film jsem poprvé kompletně zhlédl asi jako poslední člověk na světě, protože ho jinak považuji za poměrně velmi známý - a to především díky jeho relativně četným televizním reprízám. Osobně mě ale bohužel moc neoslovil a vlastně se i divím tomu, zda je potřeba tento film film stále znovu uvádět v telce, když jde o zástupce žánru, který se tak radikálně proměnil (fráze "na svou dobu...", která má film jakýmsi zvláštním způsobem bránit vůči hodnocení očima dnešního diváka, se zde v komentářích objevuje až podezřele často). V roce 2018 už nutně ten film podle mě musí působit velmi krotce - ve srovnání se současnou krimiprodukcí je zde v podstatě minimum krve, násilí, a vlastně i jakéhokoli napětí, když pachatel je od začátku znám (podobně jako např. v další detektivce z podobné doby, Příliš velká šance) (a hlavní vyšetřovatel, v podání totálně nezajímavého Buchvaldka, postrádá jakékoli charisma a ve filmu působí dojmem dokonale zaměnitelného socialistického fízla, jakými se filmy z té doby jen hemžily - osobně jsem sice ocenil, že náznaků skryté normalizační propagandy je zde minimum, ale přesto se člověk neubrání dojmu, že celkové vyznění snímku - v němž hrdinní příslušníci Veřejné bezpečnosti dopadnou obávaného vraha - je dokonale poplatné době svého vzniku). Pokud mohu ještě dále soudit o obsazení, Marek Perepeczko je herecky zcela excelentní, a rovněž se mi zde velmi líbila mladá Dagmar Patrasová (její pohádková sestra Jana Nagyová mi zde přišla spíše nevýrazná, dílem kvůli jejímu děsivému účesu a dílem proto, že byla předabovaná). Ještě se mi tam líbil Karel Heřmánek, byť jeho herecký prostor zde není příliš velký. Celkově jsem měl z toho filmu dojem, že má něco do sebe (založení děje na skutečných událostech dodává příběhu na vážnosti; hudba Karla Svobody je velmi dobrá; hraje tam spousta dobrých herců a Jana Nagyová tam ukáže prsa), ale ve výsledku se nemůžu zbavit dojmu, že kdybych to i nadále neznal, zas tak o moc bych nepřišel. (27.08.2018)