Reklama

Reklama

Veľká ilúzia

  • Československo Velká iluze (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Dva francoužští důstojníci, kapitán de Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Maréchal (Jean Gabin), jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k přesunu zajatců. Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání. (caligari)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (135)

Aidan 

všetky recenzie používateľa

Evropa zrovna šílela nenávistí k těm jiným. Totalita hnědá i rudá si hledala své obětní beránky - v bohatých, urozených, "rasově nečistých", jinak věřících. Na hranicích se stavěly ploty z ostnatého drátu a uvnitř probíhaly čistky. A právě do takového světa přichází Jean Renoir s docela jinou vizí - s obrazem přátelství a úcty, která hranice neruší, ale překonává. Jeho snímek není rovnostářskou utopií o tom, že všichni budeme stejní a budeme se stejně mít, ale o kráse odlišností, které si navzájem vycházejí vstříc. Proti ideologiím rasové a třídní nenávisti staví obraz sociálního smíru, společnosti, v níž národy mohou žít vedle sebe, aniž by se chtěly pohltit, v níž má místo šlechtic, měšťan i člověk z lidu, kde si křesťan a Žid mohou navzájem podat ruku. Evropská unie má už i hymnu, mohla by mít také svůj film - tenhle by byl výtečným kandidátem. Odkazoval by nás k té původní (Schumannově a Adenauerově) vizi: náš světadíl jako společenství vážící si vnitřních hranic mezi národy, třídami a náboženstvími, ale schopné jejich přátelského překročení; to není ta Evropa, kterou dnes vidíme častěji, která se vše snaží odkudsi ze vzdáleného byra pěkně usměrnit, zestejnit a urovnat a v níž se původní ideál ztrácí za stohy právem nenáviděných anonymních směrnic. Velká iluze je krásný film, který může snad na první pohled působit lehce naivně... ale vidět ho tak by byla velká iluze - nechce totiž ani tolik ukazovat drsnou realitu války jako spíše s lehkou nadsázkou způsob, jak ani v ní neztratit kulturu a lidskost. Výsledek má k prvoplánovosti daleko - režisér vidí věci komplexně, a když na jedné straně ukazuje cestu mezilidského sbližování díky demokracii, nezapomene si na druhé straně povzdechnout nad světem, kde už privilegovaná aristokracie nemá místo. Český dabing není špatný, ale bohužel překrývá kouzelnou jazykovou různost originálu; ani verzi s titulky však nemohu s klidným svědomím doporučit, protože obsahuje mnoho překladatelských chyb. Proto je nejlépe vyzkoušet postupně obě... snímek plný chytrých zkratek si beztak žádá opakované zhlédnutí. (V obou případech však neujdete mimóznímu "Heil Hitler!" hned v úvodu... připomínám, že jsme uprostřed první světové války). ()

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Musím říct, že na tehdejší dobu je tenhle film až neuvěřitelnej. U nás běžely nejslavnější léta Vlasty Buriana a ve Francii si natočili odbojářský válečný film, který odkazoval na první světovou válku a přitom vůbec netušil, že za dva roky se dostane do popředí druhá, neméně hrozná, světová válka. Velká iluze nejenom, že neuvěřitelně předběhla dobu, ale ještě ji Francouzi natočili až neuvěřitelně. Sice se nedočkáte války jako takové, protože masové válečné scény si do filmu připravil až Stanley Kubrick ve Stezkách slávy, ale zase se dočkáte pocitů a dojmů lidí, kteří se války účastnili. Plný počet nedávám jenom proto, že těch 114 minut se místy dost nesnesitelně táhlo. Nicméně nic to nebylo oproti tomu, jaký má tento film vypovídající hodnotu. Málo co takhle předběhne dobu. Klobouk dolů samotným tvůrcům, ale i hercům, že do toho v takové neklidné době šli. Jinak se to říct prostě nedá. ()

Reklama

Pierre 

všetky recenzie používateľa

Renoir chtěl natočit film plný víry v dorozumění lidí různých národů, ras, vyznání se silným důrazem na přátelství. To se podařilo. Je to pěkný film. Jen na můj vkus místy trochu zastaralý a hluchý. Ale poslední půlhodinka mě přesvědčila o tom, že čtyři hvězdy jsou na místě. A kdyby se celý film nesl v podobném duchu, mohlo to být pět. ()

Flego 

všetky recenzie používateľa

Je to ozaj veľká ilúzia potierať názorové rozdiely a otupovať dôvody neznášanlivosti ? V podvečer druhej svetovej vojny filmový klasik Jean Renoir ukázal svetu svoje dnes už klasické dielo z prvej vojny. Dodnes nám ukazuje svoju nadčasovosť a servíruje s francúzskym šarmom, že ľudia na svete nechcú hovoriť o ilúziach pokiaľ ide o spolunažívanie. ()

Gemini 

všetky recenzie používateľa

Ve své době - tedy nějakých dvacet let po Velké Válce a v pozdní předvečer té ještě větší - musela Velká Iluze působit jako neuvěřitelné zjevení. Dnes, kdy si připomínáme sto let od doby, kdy dějiny Evropy vzaly zřejmě nezastavitelný švunk k tomu nejhoršímu, můžeme asi jen obdivovat práci restaurátorů a trvalé kvality Renoirovy práce (se štětcem;)). Jean Gabin na vrcholu mužné síly, gentlemanské jednání se zajatými důstojníky, vlastenectví, ale především nezdolný duch člověka napříč národy i společenským původem a postavením. Bohužel, jak nám historie ukázala, byla to skutečně jen Velká Iluze, kterou bylo pozdě přenášet z plátna do ulic. Po řemeslné stránce je to vynikající záležitost. Příběh je dnes možné považovat za nepříliš originální, pokud si nepovšimnete data vzniku tohoto snímku - potom totiž musíte optiku poněkud obrátit. Přes nesporné kvality zachycení leckdy až fantaskního světa zajatých filozofů v uniformách je ale směrem k závěru patrný sklon k větší a větší polopatičnosti, která vrcholí monologem vůči krávě. Ano, krávě. Z protiválečné kinematografie rozhodně jeden z těch zajímavějších kusů, ale na skutečný Olymp z mého - prostého diváckého - pohledu nedosahuje. Přesto dávám 80%, protože tohle se opravdu hned tak nevidí. Jean Gabin byl nehorázný sekáč už za mlada, o tom žádná, ale dialogy mezi kapitány Boeldieuem a von Rauffensteinem jsou výkladní skříní té doby. Sice jsem se nemohl zbavit myšlenek na Maxe ze Sunset Boulevardu, ale to je z hlediska hodnocení nepodstatné;) ()

Galéria (71)

Zaujímavosti (22)

  • Prezidentu Rooseveltovi bylo umožněno soukromé promítání filmu v Bílém domě během listopadu 1937. (Kulmon)
  • Ve Francii se v meziválečném období říkalo první světová válce "La Der des Ders", v překladu "poslední ze všech". Název filmu explicitně poukazuje na to, že taková představa byla vskutku pouhou iluzí. (Morien)
  • Vídeňský rodák Erich von Stroheim strávil tolik let v Americe, že mluvil během filmování hůř německy než kterýkoliv jiný Němec, který se ve filmu objevil. (Kulmon)

Reklama

Reklama