Na západe nič nové

Pri pozeraní filmu som mal normálne pocit, akoby herci, ktorý hrali hlavných hrdinov, ako aj tvorcovia filmu, prvú svetovú vojnu naozaj prežili a zažili všetky jej hrôzy, pretože všetko je tu perfektne zachytené, každá mimika, každý zákop, každý pohyb sú v najreálnejšej podobe. Prvé bombardovanie, prvé zabitie zblízka, prvá strata priateľa, až tu si to začínajú vojaci uvedomovať. Film podáva kruté svedectvo o nezmyselnosti vojny a hlavne o tom, že na fronte to vyzerá úplne inak ako z pohľadu bežného občana a že len na fronte si človek uvedomí, že už nebojuje za vlať, ale za seba samého. 80%. (18.09.2006)

To, co bylo v době vzniku asi největším tahákem - výpravné válečné scény natočené ze všemožných úhlů - je sice naprosto přelomové, ale z dnešního pohledu trochu zdlouhavé a nudné. Naopak největší síla je v prostých dialozích. V naivních větách ve stylu ,,není přece správné zabíjet lidi" je obnažena celá absurdita války. Když si pustíte Na západní frontě klid, dostanete přesně to co čekáte. Dojemný příběh, velké bojové scény, humanistické poselství. Je to film kongeniální s knihou. Vadilo mi jen to, že němečtí vojáci tu vesele rozpráví v angličtině - což filmu velmi ubírá na provokativnosti i autentičnosti. (02.08.2013)

"Vojna nie je dobrodružstvo." Neuveriteľné, že v dobe, keď sa vojna a služba k vlasti považovala za najväčšiu cnosť, vznikol tento umný protivojnový film... Vo filme nie je prezentované žiadne hrdinstvo, spolu s hrdinom prežívame len špinu, hlad, smrť a čistý chaos vojny. Príbeh je tvorený vlastne štyrmi časťami, ktoré mu dodávajú osobitnú náladu... počiatočne nadšenie hrdinu, vystrieda vytriezvenie, zúfalstvo a zakončí apatia... ale divák nedostáva žiadne kázanie, len na základe skúsenosti hrdinu čistý emocionálny zážitok. Samozrejme, že filmu sa dá vytknúť nemnoho vecí, predovšetkým niektoré teatrálne situácie, či vystúpenia hercov, ale netreba zabúdať, v akej dobe vznikol film. Aj napriek tomuto nedostatku dokázal režisér Milestone priniesť na plátno významný anitvojnový, protinacionalistický film, ktorý považujem za jeden z najlepších v tomto žánri. (03.03.2015)

Projevil se zub času nebo neprojevil? Na myšlence ani celkové pointě ne, ta přetrvává s nesmrtelnou knihou a pořád bude. A na filmu? No, zub času jako takový určitě ne, stále je dneska co obdivovat, protože když si uvědomíme, že je to z roku 1930, nemůžeme dělat nic jinýho, než otevřít pusu a sledovat. Avšak co na to řekne obyčejný divák? Že je to stará nudná hloupost. Za sebe říkám, že z objektivního hlediska je to první velkofilm, co byl kdy natočen a na 1930 je to nadčasové dílo o několik desítek let, jenže... Pokud u filmu střikrát usnete a už nemáte ani chuť dokoukávat, je něco špatně. (08.03.2009)

Místy dílo doslovného a monologického pacifismu, který vede herce k jasně ohraničeným naléhavým promluvám na téma nesmyslnost války - ani zdaleka ale nedosahují efektu Remarquovy knihy, která není ani zdaleka tak formálně rétorická. Místy mistrovské dílo, které dovedně používá zkratky, srozumitelného symbolu a je naléhavé i beze slov. Závěrečná (dvoj)scéna patří k tomu nejlepšímu, co se v zákopech (nejen) Velké války zrodilo. Lew Ayres v roli Bäumera je bohužel značně teatrální, absolutním vrcholem filmu je Kat Louise Wollheima. Na svou dobu jistě udiví i svými masivními a poměrně sugestivními bojovými scénami (nelítostně "kosící" pohled kamery v "kulometných" scénách se mi vryl do paměti) - byť tam, kde si tvůrci vypomohli zrychlením, se z pohledu dneška blíží Milestonův film němé grotesce... Výborné dílo doby, která ještě věřila v naléhavost obrazu války a jeho čistě preventivní a humanistické funkci. (10.02.2012)