Normální lidi

Seriál, na ktorom ma bavilo prakticky všetko, okrem záveru. Tak ako to dopadlo, to môže byť pre niekoho autentické, áno, to sa stáva. Ale na druhej strane to zmazalo všetko, kvôli čomu som dvojici fandil. Objektívne sa však na to môžem pozrieť ako na dosť verne zobrazený príbeh obyčajného páru a kamošov okolo, a to je zdôraznené aj výberom hercov - nejde o žiadnych modelov z tituliek časopisov, hoci v Anglosasku zrejme takýchto ľudí nebol problém zohnať. O to je ich však hranie pravdivejšie a uveriteľnejšie. Mnohí mladí ľudia sa v deji seriálu určite nájdu, (23.05.2020)

Kdo mi vrátí ty 3 večery, co jsem u toho strávila? Začátek se rýsoval celkem slibně. Příběh, nápad, hlavní hrdinové... pak jsem asi ale preskočila díl, kdy měli oba nejakou hodně ošklivou nehodu a poranili si mozek. Začalo totalní sebemrskačství, agonie, vleklý deprese.. jsem fakt ráda, že jsem tu knihu nečetla a že díly měly jen 20min. Posledních 5 dílů jsem je odpočítávala. (18.01.2021)

Írska miniséria, vychádzajú z pera spisovateľky Sally Rooney, v dvanástich relatívne krátkych epizódach sleduje osudy normálnych ľudí. Nielen snáď kvôli názvu, ale aj príbehu, ktorého ústrednými postavami sú Connell (Paul Mescal) a Marianne (Daisy Edgar-Jones) - niekdajší charakterovo úplne odlišní spolužiaci zo strednej školy, ktorí sa to rozhodli dať dohromady, aby ich v nasledujúcich rokoch vzťah citovo zraňoval a rozkladal. Pomerne pozoruhodný pohľad, ktorý práve skrz hlavné postavy odráža životy mnohých ľudí z generácií Y a Z, vzťahové komplikácie, osobné, rodinné a školské problémy, strach, depresie a mnohé iné veci, práve tak typické pre súdobú spoločnosť mladých. Možno povedať, že ide aj o akúsi sociologickú sondu do životov postáv (respektíve ľudí všeobecne), ktorá sa pokúša nájsť odpovede a riešenia ich problémov, pričom tie nepoznajú ani samotné postavy. Utápajú sa tak v chladnom (Írskom) mori nenaplnených vzťahov, ešte chladnejšej (ne)lásky, sexu, sadomasochistických praktík, sebazraňovania, nevyrovnanosti a psychickej labilnosti. Depresie dnešnú spoločnosť zožierajú viac než rakovina. Na príbeh sa zároveň možno pozerať aj dnes už "tradičnou" optikou toho, že hoci sme vďaka sociálnym sieťam k sebe bližšie, než kedykoľvek predtým, sme ako spoločnosť čím ďalej, tým viac od seba vzdialený. Normal People čiastočne nastavujú zrkadlo, ktoré ako normálni ľudia, ktorými sme, nechceme vidieť. Nechceme si pripustiť, že sa ako spoločnosť len zraňujeme, a že nakoniec každý aj tak zomrieme sami. Vývoj jednotlivých postáv je napísaný ako na horskej dráhe - raz s nimi súcitíte, inokedy vás doslova serú. Presne ako normálni ľudia. A presne ako pri normálnych ľuďoch, ani tu sa každému nebude páčiť, ako sa jednotlivé postavy nakoniec vyprofilujú. Marianne mala zostať introvertnou pannou bez kamarátov, goddamnit! Ale aj preto, že sa tak nestalo, seriál sem-tam - vlastne pomerne často - pripomína artové porno. Navodiť tu divákovi vzrušenie nie je cieľom, tým je povedať mu "Pozri sa, toto sa vlastne deje za všetkými dverami domov, bytov, spální, internátnych izieb, prezliekacích kabínok, áut a x ďalších miest", s tým, že "ale hoci sa milujú, v skutočnosti sa vlastne všetci nenávidia - navzájom aj osve". Divácky to nebude pochuti každému, ale aspoň majú Normálni ľudia nenormálne dobrý alternatívny a indie soundtrack. (20.07.2021)

Seriál, který se zařadil do mého binge watching seznamu. Dvanáct dílů po půl hodině dělá krásných 6 hodin sledování, sledování plných emocí. Emoce jako zoufalost, vztek a naděje vám při sledování tohoto díla nebudou cizí a pokud jste fanoušek dramatických milostných příběhů, tak jste právě našli svatý grál. Seriál je naprosto obyčejný, zápletka není vlastně ani nějak originální nebo složitá, a i přes to všechno je energie seriálu neuvěřitelná a každou minutu drží diváka v napětí, protože nikdy nevíte, co přijde dál. Třešničkou na dortu pro mě byl pohled na představitele Conella, kterého hraje mladý a dle mého velmi perspektivní Paul Mescal. (18.01.2021)

Normal people je aktualizace love story pro dnešní mileniály a generaci Z a je dobrá ze dvou důvodů: 1. kvůli předloze: standardní vzorec scházení a rozcházení / přibližování a oddalování hlavní dvojice dobře ukazuje skutečný problémy mezilidských vztahů dnešních mladých lidí - úzkostná starost o vlastní obraz v sociální skupině, s tím související strach z ukázání slabosti jeden před druhým a tím i otevřená komunikace vlastních pocitů a z toho plynoucí chyby v komunikaci skutečných intencí. 2. kvůli zpracování: a to především sexuálních scén a všech scén, kde hraje roli tělo. Budování duševní intimity prostřednictvím tělesný intimity je zobrazený super dvojznačně - jednak je to výraz povrchnosti, ale jednak to ukazuje minimální rovinu, na který oba musí být vzájenně upřímní a kde můžou s tělem odhalit nitro. Sexuální scény tvoří určitě desítky procent stopáže a snad nikde nejsou zpracovaný tak dobře: není to porno, není to trapný, mají spoustu poloh a daří se přes ně budovat charaktery postav a jejich postav minimálně stejně jako přes standardní dialogy. (12.05.2020)