I Am Not Okay with This

Bohužel, tohle mě minulo. Ale už od trailerů z toho smrděl pokus o druhý The End of Fucking World, takže srovnávat jsem bohužel musel a tady neuspěly hlavní postavy, žádná nezaujala a fantasy prvek tomu nakonec stejně nepomohl - zde zase inspirace na Carrie. (19.03.2020)

Asi jsem od téhle minisérie čekala příliš, a tak přišlo menší zklamání. Vizuálně to bylo podařené, koukalo se na to vážně hezky, prostředí bylo líbivé a pro mě nesympatickou S. Lillis v roli Syd vyvažoval vtipný W. Oleff (opět) jako Stan, který měl šanci ukázat své herecké výkony v nejlepším světle. Ze začátku jsem se ale prala s myšlenkou, zda to Carrie připomíná úmyslně nebo zcela náhodou, ale po pár dalších odkazech, která se týkala i jiné osmdesátkové tvorby, jsem pochopila, že je to asi úmysl. Trochu jsem se bála, aby se nespoléhalo jen na ten retro feel, ale nakonec byl ten mix žánrů docela zajímavou podívanou. Přesto mi ta podobnost zrovna s Carrie z nějakého důvodu pila krev, stejně jako celá Syd - ač jsem se vážně snažila si ji trochu více oblíbit. Jenže s poslední epizodou přišel šílený závěr, který nakonec potěšil a rozehnal i ty negativní pocity ohledně celého díla, takže jsem nakonec byla spokojená. Nemyslím si, že se jedná o něco převratného, ale jako oddechovku jsem to vlastně dokázala mít ráda. (02.03.2020)

Seriál vám nabídne naprosto hloupý a zbytečný děj, který je vlastně o hovně. Nesympatická hlavní postava, jež trpí úzkostmi, paranoiou a záchvaty vzteku zjistí, že má jakési nadpřirozené schopnosti, které nedokáže plně ovládat. Jenže tohle je samozřejmě málo, a tak se tvůrci rozhodli, že tam začnou motat vztahy, které jsou vlastně taky o hovně. Nakonec se z hlavní postavy, která po celou dobu seriálu čumí jak chleba z tašky, vyklube lesbička, která je zamilovaná do své nejlepší čoko kámošky. Nemám nic proti homosexuálům a nejsem ani rasista, ale cpát to pomalu do každého seriálu? Opravdu? Přijde mi to už ohrané a trapné. Samozřejmě nesmí chybět závěr v podobě školního plesu, který se zvrhl v menší zabíjačku, aby byl seriál aspoň něčím zajímavý. Bohužel neúspěšně... Celkově mi to přišlo jako ztráta času. Scénář byl hrozně profláknutý, ale myslím si, že lidi v mém věku tohle prosté dílko asi ocení. Jediné, co na seriálu můžu pochválit je hudba, která dost vyzdvihuje mé hodnocení... (29.02.2020)

I Am Okay with This. Je to citlivý, vtipný, napínavý, dobře nacastovaný, má to atraktivní, byť lehce nepochopitelnej osmdesátkovej look, je to neotřelý, má to výbornej soundtrack… Těším se na další sérku. P.S.: Těším se zbytečně, žádná druhá sérka nikdy nevznikne, Netflix ten projekt už v roce uvedení první série zaříznul. A skoro bych řekl, že bez dvojky nemá smysl koukat na jedničku. Jenom se navnadíte, v hlavě se vám urodí spousta otázek a všechny zůstanou bez odpovědi. Z toho důvodu shazuju hodnocení ze 4 pecek (pomyslných 70 procent) na odpad!. Snad tím někoho odradím od sledování. Je to jak soulož bez vyvrcholení- máte z toho takovej na pytel pocit, že by do toho bejvale bylo lepší vůbec nejít. I Am Not Okay with This. (11.01.2024)

Upřímně je jasné, že I am not okay with this není kdovíjak originální. Mixuje několik motivů, především klasický supernatural -coming-of-age motiv, tak blízký Kingově klasice Carrie a lesbickou orientací hlavní hrdinky se zase blíží například Trierově Thelmě. V obou těchto filmech je uvědomování si orientace a sexuality silně propojeno s objevováním a ovládáním nadpřirozených a tím pádem i nebezpečných schopností. Jakési bezčasí a retro feeling série zase poukazuje na bratříčka ze stejné stáje The End of The F***ing world. Sophia Lilis tu je tak jiná než v obou dílech IT, její metamorfóza do role tomboy outsiderky s kynklavou chůzí je tu prostě perfektní. Do toho super soundtrack, dobrý tah vyprávění i rozumná délka. Moc se těším na druhou sérii. (30.03.2020)