Vlci na hraniciach

Nenapadlo by mě, co se z toho námětu dá vytřískat. Silnou stránkou je nedoslovnost toho filmu, nikdo v něm nic neshrnuje a nevyslovuje závěry, což je pro zážitek naprosto zásadní. Místy to je formanovsky jízlivé, má to ale i určitou romantizující jiskru - je to moc fajn. O lidské povaze to řekne víc než celá Krajina ve stínu. Sice mi přišlo, že by to sneslo prostřih, ale to ostatně říkám víceméně u každého dokumentu nad 60 minut 4 a 1/2. (01.10.2020)

Nabízí se podobnost s dokumentem Český mír, kde jsou také zachyceni zastánci dvou protichůdných názorů, přičemž jde vždy o tak zanícené zastánce, že se jakákoli smysluplná diskuze brzy ukáže jako nemožná. Což dokumentaristi záhy pochopí, ale o žádné poučení diváků / ovlivnění aktérů někým nestranným se nepokusí / nemají zájem. Nevím, proč se tak kdysi rozhodli Klusák s Remundou (z přesvědčení, že to dokumentaristům nepřísluší?), ale režisér Páv mi po projekci odpověděl, že nechtěl do dokumentu přidávat žádné poznatky či statistiky (ať už v podobě mezititulků nebo prostřednictvím nějakého mini-rozhovoru s vědcem), protože nechtěl zabředávat do vědeckých teorií a tím narušovat takovou tu regionální poetiku. Na jednu stranu režiséra chápu, na druhou mi to přijde jako promarněná příležitost vnést do téhle emocionální záležitosti trochu racia. (11.12.2022)

Těšila jsem se na záběry vlků ve volné přírodě, ale těch jsem se paradoxně vůbec nedočkala. Místo toho se mi naskytl nehezký pohled na vlky v lidské podobě, z nichž nejvíc mi hnuli žlučí nabubřelí velkochovatelé, kterým v podstatě jde jenom o peníze, blaho ovcí zase tolik neřeší, i když se tímto argumentem velmi rádi ohánějí. Musím však uznat, že prostor k vyjádření svých postojů a názorů dostali asi úplně všichni. Hlavně proto se jedná o poměrně zdařilý dokument, jemuž bych však vytkla kromě absence opravdových vlků také přílišnou rozvleklost některých pasáží, zejména pak v první polovině snímku. (65%) (10.06.2022)

Když jsem se o tom dokumentu dozvěděl, téma mě hodně nadchlo a dlouho jsem čekal na možnost ho vidět. Když jsem na to nakonec náhodou narazil v telce, přišlo mi, že to zase taková pecka není, ale má to rozhodně fantastickou kameru a v některých momentech je to skutečně velmi dobré. Přesto se mi tam místy vkrádala lehká nuda a měl jsem trochu problém nebloudit myšlenkami jinde. Každopádně odnesl jsem si z toho, že chápu oba pohledy, ale osobně jsem přece jenom na straně vlků, a určitě by mě do budoucna zajímalo, jak se to bude dál vyvíjet. (17.02.2022)

Pro mě zcela ukázkově zpracovaný dokument, výborným způsobem natočený, sestříhaný i hudebně doprovozený. Jasně představí své téma, názorové tábory a nechá na Tobě, jak s tím naložíš, mě tedy chladným a mlčenlivým nenechal. Osud vlků vidím jako jeden ze symbolů lidské roztahovačnosti a toho našeho nabubřelého, falešného práva přivlastňovat si veškeré přírodní zdroje. Kácíme, těžíme, zastavujeme, střílíme, chováme a následně zabíjíme, aby nakonec vše bylo vyhozeno jako nepotřebný odpad. O možném způsobu života v současné době, také o tom je tento skvělý dokument. Jeden se večer místo na televizi dívá do krbu a rozmlouvá s dětmi (paní farmářka Lenka Štíhlová a její rodina je určitě velká inspirace, nejen co se řešení této situace týče), druhý k životu zase potřebuje několik tisíc ovcí, které chová jen proto, aby byly dříve či později naloženy na kamion směr jatka. A když mu cokoliv tento kšeft s živým tvorem, tedy výrobním produktem, narušuje, bere prachy, je potřeba nahlas a tvrdě hájit svá podnikatelská práva. Třeba o sobě prohlásit "Jsem magor" a ekonaivkám vyhrožovat sadistickým vrahem...vlastně jen nadávat hlavně na to, co si člověk sám zvolil. Každopádně střet s tímto ohraničeným myšlením je možná horší, než potkat vlka. Jako v jiných případech i zde jde hlavně o lidský přístup k nastalé situaci, vše tedy skvěle funguje i jako sociologická sonda do českých luhů a hájů, jak píše Psice. (06.03.2022)