Nádejná mladá žena

Přišlo mi to jako taková "dětská" revenge jízda. Tím myslím bez gore a krve. Vše za pomocí psycho nátlaku a ani tady to nebylo nikterak vyhrocený. Navíc jsem měl velkej problém s obsazením hlavní role. Carey Mulligan moje sympatie zrovna nezískala a do téhle role se mi prostě nehodila. Navíc na mě nepůsobila jako 30letá. Koukatelný to rozhodně je ale že by si to mělo zasloužit všechny ty ceny to si rozhodně nemyslím. Ale chápu, že tenhle revenge kousek je spíš určenej pro nepříliš otrlé diváky(běžný filmový konzumenty). (27.11.2022)

Téma znásilnenia a pomsty prináša väčšinou silné filmy, od drámy až po horor. Toto nie je ani jedno z toho. Očakával som silný zážitok, dostal som nejakú kvázi komediálnu verziu Carey Mulligan, ktorá za toto získa nomináciu na oscara. Film nie je príliš vážny, je vyslovene o pomste, ktorá je zobrazovaná vo forme čierneho humoru. Zaradenie pesničky od Paris Hilton do repertoáru alebo aj husľová verzia Britney Spears (Toxic) pred záverečnou scénou pomsty v sestričkovskom kostýme mi dávalo pocit, že trailer ma navnadil na niečo lepšie než som dostal. V závere som však neľutoval, lebo posledných 15 minút má v sebe všetko, hlavne prekvapenie i chytrosť. Takže nakoniec ide naozaj o originálny a nadpriemerný film. (01.01.2021)

Docela zvláštní film, který se zabývá tématikou Me too. Ze začátku to člověk moc nechápe, ale pak to všechno začne dávat smysl. Cassie má 30 let, pracuje v kavárně a bydlí u rodičů. Její jediná zábava je lovení chlapů v barech, kteří by ji chtěli zneužít. Snaží se jim dát lekci a dělat určitou osvětu. Poté se dozvíme o příběhu její kamarádky, které znásilnění na škole obrátilo život vzhůru nohama. Film se pak mění v revenge movie a my sledujeme její pomstu. Dost často se ale nestane to, co bychom čekali. Konec je docela drsný, nečekaný, ale zajímavý. Každý si z toho odnese něco jiného. Určitě bych chtěl vyzdvihnout skvělý výkon Carey Mulligan a možné oscarové ambice. "Byli jsme ještě děti." (20.02.2021)

Svádělo by to k tomu, že to má nekritický úspěch u kritiky především díky tématu a tomu, kdo za tím scénářem a režií genderově stojí. Což by bylo vůči autorce nefér; tady jsou kvality díky tomu, jak je aktuální #MeToo tématika pojatá "s koulema" a prosta mravokárných deklamací. Nesdílím výtky na černobílé vidění autorky "co muž to prasák", když k celkovému efektu/dopadu "kultury znásilnění" tu přispívají právě i ženy (Madison, děkanka, ambivalentní antihrdinka Cassie samotná); vždyť o tom jsou celé dva akty plánu pomsty. Navíc i kdyby, tak se to veze na tak chirurgicky přesně trefené černohumorné vlně o echt seriózním tématu s vymazlenou záměrně přepálenou osmdesátkovou popíkovou neonovou stylizací, že tomu nelze nepodlehnout. Carey je pak svým komplexním "PTSD výkonem" ve víru sebezničující spirály vendety stejně tak strhující jako znepokojivá a tak snad jedině linie s Ryanem šustí příliš papírem, kdy je od počátku příliš okaté, proč tam je a kam se s ní míří. Nejslabším článkem je ovšem hojně diskutovaný závěr. I když závěr ne, ten je perfektní... Spíše epilog po něm. Na první dobrou je podaný tak, že přináší zadostiučinění, ale čím větší odstup od projekce, tím evidentnější je, že je nadbytečný a posouvající to celé poněkud jinam. Mohlo (mělo!) to skončit již v ordinaci či nedoslovně poštovním balíčkem a bohatě by to stačilo. (14.02.2021)