Tommy

Jsem poněkud na rozpacích. 1) Jako film tato směska skvělých i méně skvělých pěveckých a tanečních čísel moc pohromadě nedrží. 2) Ovšem The Who hrají parádně a množství dobových hvězd také není k zahození. 3) Děj snadno neskousnu, i když si stokrát budu opakovat, že jde o společenskou satiru. 4) A ta paralela s Kristem... 5) See me, feel me. Touch me, heal me. (17.12.2015)

Pop-rockový muzikál, který s kritickým nadhledem krituzuje stav společnosti, která se hemží všelijakými idoly. Ale ty v konzumní společnosti často rychle upadají v zapomění a přichází nový hit. Příběh nepostrádá velká překvapení. Tommy Walker (Roger Daltrey, jako malý Barry Winch) je jako malý chlapec svědkem vraždy svého otce (Robert Powell) milencem své matky Frankem Hobbsem (dobrý Oliver Reed). Po tomto zážitku a po psychickém nátlaku své matky Nory (Ann-Margret) se malý Tommy stává hluchoněmým slepcem. Místo lásky se mu dostává jen lítosti a traumatických zážitků zprostředkované Frankem. Tak Tommy naráží na královnu tripů (Tina Turner), uchylného strýčka Ernieho (Keith Moon) a sadistického bratrance Kevina (Paul Nicholas). Stává se pinballovým bohem, milionářem a po náhlém uzdravení, způsobeném dalším šokem, polobohem a spasitelem a vůdcem nové sekty. Z dalších rolí stojí za zmínka pinballový čaroděj (Elton John), kazatel v kostele (Eric Clapton) a specialista při uzdravování Tommyho (Jack Nicholson). Stoupenci Tommyho se ale po prvotním nekritickém obdivu vzbouří a opouští svoji cestu k nirváně. A na všem se dá velkolepě vidělat. Forma zpracování je pro mě hůře stravitelnější, různé metafory a zobrazení jsou zase velkým kladem. (26.03.2011)

Skvělá "rocková opera", zajímavé "šílené" provedení, fascinující hostující osobnosti; za zmínku stojí fešný zpívající doktor Jack Nicholson nebo ztřeštěná Tina Turner. A v neposlední řadě geniální hudba, nejvíce se mi líbily, celým filmem prokládané pasáže "See Me, Feel me, Touch Me" a song "I'm Free". Roger Daltrey byl skvostný! (27.08.2008)

Poprvé viděno asi někdy kolem roku 1980 na ORF. No, tehdy (v té bigbítové poušti) to byl zážitek. Moc jsem tomu nerozumněl, ale části filmu fungovaly vlastně jako klipy. Přinejmenším u songů I´m Free a Listening To You mnou emoce cloumaly monumentálně. Pak jsem to viděl víckrát a trochu jsem ochladnul. Taky tam režisér nemusel vrážet kdejakou celebritu. Eric Clapton je tady mdlý a Eltona Johna jsem nikdy nemusel a tady je mimo mísu. Jen ta Týna je celkem v pořádku. Ale jen za tu tehdejší nálož energie si tento opus aspoň 4 * zaslouží. (27.02.2011)

Geniální film natočený podle ještě geniálnější desky. Roger Daltrey dokazuje, že je nejenom výborný zpěvák a hráč na harmoniku, ale i skvělý herec (což dokazuje i ve snímku McVicar). Pro fanoušky The Who a rocku vůbec povinnost, pro ostatní příjemný film... A můj favorit strýček Ernie v podání bubeníka skupiny Keitha Moona je k sežřání:) (03.08.2007)