Případ ještě nekončí

Osud spisovatele a publicisty Edvarda Valenty (1901 - 1978), jedné z nejpozoruhodnějších osobností české literatury, byl mimořádně dramatický a v mnohém připomínal skutečný kriminální případ. Doba, ve které se právě nacházel, byla až příliš neklidná a Valentovo jméno se záhy ocitlo na indexu. Zákaz stíhal zákaz, vyvrcholením bylo spisovatelovo uvěznění v bouřlivých únorových dnech osmačtyřicátého roku. Ale vrátil se a znovu publikoval, v tomto období vzniklo patrně jeho nejznámější literární dílo, sociálně-kritický román Jdi za zeleným světlem, a také scénář k Rychmanovu krimifilmu. Jinak banální příběh je rámován divácky atraktivním prostředím výzkumného ústavu, v jehož útrobách dochází ke zločinu. Rychman se mmj. pokusil o jakýsi neformální noir design, když většinu záběru ponechal v temných, ponurých zákoutích, připomínajících v určitém směru klasické francouzské filmy z přelomu padesátých a šedesátých let. Dobovou atmosféru podtrhují také vynikající herecké výkony Vladimíra Ráže, Václava Vosky, Ireny Kačírkové, Jaroslava Marvana, Rudolfa Deyla mladšího a Jana Pivce. (07.09.2015)

Československá krimi zabývající se krádeží peněz z trezoru ve výzkumném epidemiologickém ústavu, které obdržel vědecký pracovník V. Ráž jako odměnu za objevení nového protitetanového séra. Při krádeži byla kromě odcizení bankovek rozbita zkumavka s bakteriemi tetanu, a dá se tedy předpokládat, že pachatel je nakažen touto nebezpečnou infekční chorobou. Další vědce pracující v této laboratoři představovala I. Kačírková a V. Voska, která byl donucen odejít na jiné pracoviště kvůli falšování výsledků při svých pokusech. Nutno přiznat, že úvodní část do spáchání krádeže není příliš záživná, ale aspoň má divák příležitost nahlédnout do tehdejšího prostředí vědeckého pracoviště. Zlom přichází, když se objeví kriminalista v podání J. Marvana, jehož postava by se svým vyšetřovacím stylem dala považovat za předchůdce jeho slavného rady Vacátka. Snímek se okamžitě díky jeho výraznému hereckému umění stává zajímavějším a před divákem se odehrává klasické pátrání po zloději, které je v závěru korunováno podrobnou a názornou rekonstrukcí činu. Během vyšetřování spolupracuje mistr Marvan s R. Deylem, který se opět prezentoval jako dobový ideologický správňák, ačkoli se tento film veškerým politický tématům vyhýbá. V dalších rolích se objevili L. Pešek a J. Pivec jako bývalí kasaři, kteří byli do případu zapleteni a elegantní F. le Breux coby ředitel onoho výzkumného ústavu. Jedná se o první celovečerní film L. Rychmana, který byl podle tehdejších podivných zvyklostí na začátku a na konci ohraničen naprosto zbytečným a dokonce nežádoucím monologem jakéhosi A. Zíba, jenž měl zřejmě prezentovat pohled správného socialistického diváka. Jedná se spíše o slabší filmové dílo, které však díky obsazení J. Marvana dosáhlo aspoň na průměr. (23.08.2019)

Tento film se mi líbil. Měl napětí a na dobu svého vzniku byl velice dobře natočen. Akorát úvodní a závěrečné komentáře ve mě vzbuzovaly dojem propagandistického snímku. Pro mě osobně velice zajímavá role pro pana Vosku. Pan Pešek je zde v záporné roli, což také považuji za neobvyklé. Na svou dobu opravdu zajímavá a povedená kriminálka. (13.07.2010)

Detektivka staré školy, která byla ve své době takovým milníkem. 50. léta byla ještě v plném proudu a v tomto snímku nebyl zločinec žádný třídní nepřítel, žádný imperialista. Už to je vcelku podezřelé. Jak se to tvůrcům povedlo? Příběh z oblasti vědy a vyšetřovatel 'Jaroslav Marvan'. Jeho důvtip, nadhled a smysl pro humor jakoby předznamenával budoucího pana radu Vacátka. Klasika, která neztratila nic ze svého kouzla. (07.11.2014)

40% - Nevím, jestli to technika tenkrát ještě nezvládala, nebo to bylo nezkušeností režiséra, ale ty noční záběry byly peklo. Na druhou stranu tříbily divákovu představivost. Detektivní zápletka byla průměrná, s několika nelogickými počiny hrdinů, na konci nás čekalo "překvapení", ale modří již delší dobu tušili. (27.05.2019)