Půlnoční mše

Ještě to zazní nejspíš mnohokrát, ale tahle minisérie je takové „Best Of Stephen King“, které mistr sám nekomponoval. Ba co víc, ani do něj sám nijak nepřispěl. Ospalé městečko, přemýšlení nad různými formami víry, střet morálky, tajemné zlo a jednotlivci, kteří jsou mu schopni čelit pouze a jen, když mu čelí společně. Z Flanagana se stal jakýsi horrorový Tarantino, který cituje, kde může (aniž by sprostě vykrádal). A i když je tam ta inspirace více než zjevná, „Midnight Mass“ obstojí samostatně jako silné drama s nadpřirozenými prvky, v němž dýchají nejednoznačné (jednoznačné je pouze zlo) z masa a kostí, kterým přes jejich obyčejnost (a v tom je právě ta síla) nelze jinak než fandit. Teto pomalu vymírající ostrůvek tedy rozhodně stojí za návštěvu, a nejlépe víkendovou, abyste mohli pořádně nasát všechny příběhové nuance a prožít opravdovou katarzi. Dospělý příběh v dospělé formě. (03.10.2021)

Klasický případ toho, kdy je nutné zatnout zuby a vydržet prvních pár dílů, protože ty další jsou skvělé. Na počátku je to pomalé, sází to jen na malé náznaky toho, co přijde a to může někoho odradit. A vlastně, když to přijde, není to zase tak epické, ale přesto je to svým způsobem uspokojivé. Určitě by ale neuškodilo zbavit se pár zdánlivě filozofických, ale ne zrovna zábavných rozhovorů. Vlastně, pokud by to mělo méně dílů, asi by se zase nic tak hrozné nestalo. (23.10.2021)

Úplně chápu, že tvorbě Flanagana nemusí každý přijít na chuť. Já jsem si ale cestičku k pochopení jeho filmů našel a nutno podotknout, že moc lepších autorů bych v dnešním Hollywoodu nenašel. Půnoční mše může leckoho odradit svou náboženskou tématikou, ale po prvních pár pomalejších dílech se rozjede výborná dialogová podívaná. Flanagan se v tomto pohybuje jako ryba ve vodě, jeho scénáři se nedá moc co vytýkat. Kromě toho jsem se opět dočkal široké škály postav, kde si každý najde svého vyvoleného, jemuž fandí až do konce (u mě asi Riley...na druhou stranu charakter Bev mě dokázal přivádět k nekontrolovanému šílenství). Závěrečné tři epizody to za mě vytáhly hodně vzhůru. Nebylo jednoduše nouze o drtivé momenty či překvapivé scény, z tohoto hlediska to dopadlo na jedničku. Uvidíme, co přinesou jeho další projekty. Dost se těším. Půlnoční mše si odnáší 8/10 (20.09.2022)

Je to tu podhodnocené a chápu to. Flanagan si totiž ukousnul tučný sousto lyriky a jakkoli si Půlnoční mši můžete zgustnout jako sedmidílnej horor, s ušima na dovolený přijdete o půlků zážitku. Tahle věc je o víře. O životě. O smrti. A o tom papírově ujetým twistu jak z Od soumraku do úsvitu to celý je jen tak mimochodem. Palec i za nápaditej casting. Najít mladší kopii Nicka Cavea do hlavní role byl rozhodně majstrštyk. (31.10.2021)

Věc, kterou bych asi doporučil všem a zároveň bych řekl, ať  raději neztrácí čas. První epizoda to žene celé ke katastrofě, kdy nikdo moc neví o co jde, a jde jenom o nějaké pánbíčkování. Navíc seriál profilující se jako horor se tak skoro polovinu času netváří. Mike dělal dva roky na dost blbém pokračování Domečku na kopečku a teď se za rok vydává do nových vod. Trochu ale trvá, než se v nich naučíte plavat. Nicméně svět je zde velice zajímavě rozpracování, dokáže překvapit a dokáže poutat. Postavy toho hodně nakecají a mají tendenci hlavně furt mluvit o Bibli. To na konci jenom dokazuje, jak  je ta kniha nedůvěryhodná a chaotická, protože si je schopná protiřečit neustále. Je mi líto tvůrců, kteří tu Bibli museli dokola furt číst. Nakonec je to docela jednoduché a z příběhu si  můžeme vzít strašně moc témat. Přes xenofobii, bigoty, ignoranci, odkážeme se na všechno. Někdy to tím i vypadá na divadelní hru. Zase na stranu druhou je zajímavé to kamerové porno, kdy Fimognari konečně nedělá chlorovaný podvodníky a nechává mluvit barvy. A je to orgáč. Někdy už dost otravuje to, jak se seriál snaží sežrat šalamounovo hovno, ale nějakým způsobem, to mnohdy funguje. (29.09.2021)