Réžia:
Samuel FullerScenár:
Samuel FullerKamera:
Stanley CortezHudba:
Paul DunlapHrajú:
Constance Towers, Anthony Eisley, Michael Dante, Virginia Grey, Patsy Kelly, Betty Bronson, Edy Williams, Neyle Morrow, Walter Mathews, Gerald Milton (viac)Obsahy(1)
Prostitutka Kelly opouští metropoli, jež jí přivodila jen smutek a zklamání. Netuší však, že ve spořádaném městečku Grantville ji čeká nejen zlovůle, před níž utekla, ale i šokující odhalení. Násilí, pedofilie, prostituce, maloměšťácká morálka – ani v případě Nahého polibku se Fuller nedrží při zemi, pokud jde o témata, která pranýřuje pro něj typicky razantním způsobem. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (25)
Úvod nenechá nikoho na pochybách, že pôjde o energický kus kinematografie. Nazlostená žena v rytme jazzovej hudby rázne vyfliaska podnapitého muža, zoberie si svoj diel peňazí a hrdo od neho odkráča. Zhruba o rok sa objavuje v mestečku, kde túži zabudnúť na dovtedajšiu kariéru ľahkej ženy. Zamestná sa v miestnom ortopedickom stredisku. Minulosť ju však dobieha, či chce alebo nie. Rovnako malomestská pokrytecká atmosféra. V rámci pokrytectva sa k nej znenazdajky prikradne pedofília v osobe nádejného snúbenca a miestnej zámožnej celebrity. Nasleduje zatknutie a spiknutie falošne svedčiacich svedkov. Pád padnutého anjela sa zdá byť neodvrátiteľný. A ako to dopadne? Pozrite si skvelý Fullerov film Nahý bozk. ()
Ne tak přímočaré jako Shock Corridor, přeci jen tu vítězí spíš ta romance. Ale i tak jsou tu prvky pro Fullera typické - film se odlišuje od standardní holywoodské produkce svým nezávislým pohledem na věc. Jako by Fuller kličkoval mezi klasickými žánry a jen tak mimochodem vytahoval z rukávu esa v podobě prostitutek, pedofilů a zmrzačených dětí zpívajících smutné písničky. ()
(46. MFFKV) NAHÝ POLIBEK nedosahuje kvalit Fullerova o rok mladšího opusu magnum CHODBA ŠOKŮ, která se hraje v kině ve městě, do kterého přichází hlavní hrdinka. Neznamená to ale, že by nešlo o výborný film, protože soustředění se na jedno nosné téma (role žen v hierarchizované předsudečné společnosti) snímku prospívá, protože to může být zpracováno komplexně. Tvůrčí svoboda, která byla dána nízkorozpočtovostí projektu a nezávislostí na studiích, navíc vede k nebývalé formální podvratnosti, která relativizuje snadné jednoznačné pochopení příběhu se (zdánlivě jasným) morálním ponaučením na konci. Subverzivní je především pohrávání si s diváckým očekáváním, kdy se jde záměrně proti konvencím spojovaným s určitými formálními postupy. Vše nasvědčuje vzpomínku, ale nakonec se ukáže, že se jednalo o - v rámci chronologie filmového vyprávění - scénu násĺedující, nikoliv předcházející. Ústřední sekvence, v nichž dochází k zásadním zvratům, jsou natolik napojeny na vnímání hlavní ženské postavy, že o jejich objektivnosti můžeme pochybovat. Především se nám ale připomíná, že sledujeme celou dobu film, a to nejenom v podobě výše zmíněného intertextového odkazu, ale i upozorněním na samotný akt promítání a sledování, nebývale sebevědom formou a častým užitím zcizovacích postupů. Nepojednává se tak jenom o měšťácké společnosti, která se zde kritizuje, ale i o tom, jak jsou ženy jako hrdinky vyobrazeny na plátně. ()
Trošku matoucí film. Po chodbě šoků jsem od čekal podobný nářez. Místo toho jsem sledoval prostitutku, která v malém městečku zkouší začít znovu. Stane se ošetřovatelkou postižených dětí, zamiluje se do milionáře a kromě pár scén to vypadá jako Pretty Woman bez komedie, tedy čisté melodrama. Po brutálním zvratu to ale posledních 25 minut dostatne takový spád, že mě spadla čelist. Jednak je najednou opodstatněný žánr krimi a jedna podobný námět bych ve filmu z roku 1964 nečekal. Zaoukrouhlené 4* za tu poslední třetinu, jinak jsem se popravdě docela nudil. PS: Úžasná dětská písnička! ()
Samuel Fuller měl dar pro zajímavé příběhy, které v sobě mají hodně temného, ale přitom jsou stále divácky zajímavé. Tenhle příběh začíná podivně a s plešatou ženou celkem překvapí. Ale on jeho průběh není o nic méně zajímavý a také rozhodně stojí za pozornost. Fuller má ve své filmografii hodně zajímavých filmů. ()
Galéria (11)
Fotka © Allied Artists Pictures
Zaujímavosti (9)
- Když Kelly (Constance Towers) přijíždí do Grantville, projde kolem kina které promíta titul Chodba šoku (1963), předchozí film Samuela Fullera. (J.A.K.)
- U filmu bylo stejně jako předchozí režisérova snímku Chodba šoku (1963) zakázáno promítání v kině. (J.A.K.)
- Ve filmu zazní jméno Lord Byron, a to když sleduje Kelly (Constance Towers) s Griffem (Anthony Eisley) film s gondolami. Stejné jméno zazní i ve filmu Bílý pes (1982), kde Julie (Kristy McNichol) natáčí film a pluje na gondole. (J.A.K.)
Reklama