The Beatles: Get Back

V podstatě se nejedná o nic jiného, než osmihodinový záznam o skupině čtyř týpků, co natáčí jedno album – navzdory neustálému mumraji kolem, přicházejících a odcházejících hostů a také faktu, že nové album začínají s naprostou tabula rasa. Jenomže ti čtyři týpci jsou Harrison, McCartney, Lennon a Starr – natáčejí jedno z nejlepších alb na světě „Let it Be“, mumraj tvoří filmový štáb (jehož kamery natočily více než 60 hodin materiálu) a jejich tým, a přicházejícími a odcházejícími hosty jsou celebrity (Peter Sellers!) a členové rodin. Sledovat tu tryskající tvůrčí energii je čirá radost. Když McCartney z doslova ničeho vykřesá nesmrtelné „Get Back“ a vy máte možnost sledovat zrod písně od prvních akordů až po finální podobu, jednoduše musíte smeknout. V další chvíli pak Lennon blbne, dělá obličeje a do toho jenom tak v rámci rozcvičování celá kapela zpívá různé provařené fláky – protože tyhle kluky to pořád hrozně baví a hudba je pro ně „alfa omega“ (a shodou okolností zdrojem obživy). Nakonec dojde i na určité tenze – ale není to nic dramatického, snaží se to řešit, protože jim záleží jeden na druhém a vždycky „v tom byli spolu“. Ten pocit vzájemné sounáležitosti, kus společného osudu, byl pro mě asi zdaleka nejdůležitější. Nesledoval jsem firmu na hity, ale čtyři chlapy, co díky svému nesmírnému talentu dali světu pořádný žvanec hudební historie (včetně pro mě niky nepřekonaného živého vystoupení na střeše Apple Studio v Londýně, jehož záznam jsem viděl jako kluk, a už to ve mně zůstalo). A pokud jsem si to užil já – jako člověk, co neumí zpívat, ani na cokoliv hrát – nedokážu si představit, co musí prožívat ti, co hudbu dělají. Ti musí explodovat. (16.02.2022)

REKVIEM ZA ROCK N' ROLL. Třídílný observační dokument 'Get Back' od slavného novozélandského režiséra Petera Jacksona odhaluje dosud nezveřejněné archivní záběry a audionahrávky, které velmi sugestivní optikou rámují portrét nejslavnější a nejvlivnější hudební kapely všech dob, liverpoolského kvarteta známějším pod názvem Beatles, při tvorbě jejich stěžejního alba 'Let It Be'. Peter Jackson by se měl každopádně vykašlat na důchod v Hobitíně a místo toho až do konce kariéry režírovat dokumenty, protože z původních 60 hodin materiálu sledujících tvůrčí krizi kapely, jejich emoční frustraci, ale i momenty vizionářského entuziasmu a kamarádství, Jackson zúžil na hodin 8, a vytvořil tak fascinující a neobyčejně komplexní epitaf jedný ikonický kulturní éry, která navždy změnila tvář muziky, a která skončila 30. ledna '69 na střeše Apple Corps v centru Londýna nad hlavama nic netušícího davu. Navíc vzhledem k tomu, že dokument produkovalo Disney, jsou Beatles oficiálně disney princezny. A to se vyplatí! Kam se hrabe LotR. Peace ✌️☮️🎵🖤 (28.11.2021)

Vynikající! Buď to diváka uhrane a jede si to nadšeně do poslední vteřiny, nebo ho to mine. Správně, tady bylo A). Dívat se na přes padesát let staré, v podstatě civilní záběry The Beatles ve kvalitě takřka minuloroční, je zážitek sám o sobě. Sledovat je při tvorbě, být tam s nimi, poznávat, jací byli, i když máme načteno a viděno... Moc pěkné. Stokrát slyšet, jednou vidět. Jo a (dodatek, který si neodpustím, poněvadž nelze přejít mlčením)... Tak ono se všeobecně ví, že Ono to celé rozprášilo, jenomže ono se toho nakecá, čili na Ono třeba já měla názor nestranný, zrovna proto, že ono se toho vždycky nakecá... Dneska? Pokud tohle uvidí svět, a pokud v něm existuje více duší, které byly vůči Ono neutrální, řekla bych, že také jim ta neutralita rychle skončí. No naprosto psycho, šílené, odpudivé cosi, co se vprdelilo zcela oprskle mezi pracující, veskrze srdečné kluky, deset čísel nejdál od Johnovy paže, takové to lepivé individuum, ze kterého člověku není dobře, které jako ošklivý duch stojí, sedí, klečí, neustále vedle Johna a pichlavým zrakem probodává vše v místnosti. Těžko šlo hlavě zakázat ty absolutně bez pardonu vyskakující záběry Nat Geo, v nichž nadšení dokumentaristé nasnímali takové ty makaky červenolící, sedící v zimě ve vodě, čumící strnule, s  nasraným výrazem do jednoho bodu. Nehrozilo tuhle asociaci vyhnat z palice. Ty vole, ta tam prostě chtěla zpívat a ne že ne. Mno zpívat... Kdo viděl, ten to slyšel. Jasně, bylo to trendy, no ale nic pěkného. Ne, nikdy neříkejte svojí drahé, že je stíhačka. Nikdy. A pokud to o někom povíte, pusťte si tohle. Že ji uctivě ignorovali tři brouci, tomu rozumím. A snadné to neměli, jelikož je neustále probodávala nenávistným, dlouhým pohledem, to musela být síla, tohle snášet.. Ovšem jakmile jsme se dostali v druhé části do fáze, kdy si jí nevšímal ani Lennon, ale Ono se to o něj neustále opíralo, stále ho obíralo, šprtalo do něho, ano, správně, během samotného ostrého nahrávání desky, tak to by si asi na čelo neťukal málokdo. Z mé strany nehynoucí obdiv ke všem, kteří tohle snášeli po anglicku, z jiného bandu by letěla po prvních třech hodinách, a opravdu i s celým Johnem. Dokument staré princezně nepřidá, tak jasně, ona má v zadku, ale tutově vyléčí hromadu shovívavých lidí, kteří se, jako já, domnívali, že to nemohlo být tak hrozné. A ono bylo. (12.12.2021)

Osobne preferujem temné a podmračené Rolling Stones, ale tohle je unikát. Peter Jackson dal slovnému spojeniu "fly on the wall" nový rozmer a odkryl štúdiové procedury rockovej kapely ako máloktorý filmár pred ním. Highlightov je viac, ale u mňa víťazí noiseová avantgarda v podaní Yoko Ono, ktorú doprevádza McCartney (!) zbesilo mlátiaci do Ringových bubnov. (11.12.2021)

Zdlouhavá neuvěřitelně nezáživná podívaná, která má k dokumentu daleko jako já ke zlaté medaili z olympiády v krasobruslení. Informací a nějaké grafiky k tomu a snaha dělat cokoliv kreativního ve filmu je nulová. Sem tam nějaký text a jinak hraní, cvičení, přemlouvání, plahočení a únavné opakování. Tohle byla super příležitost přiblížit jednu z nejzajímavějších věcí v dějinách hudby i byznysu. Místo toho máme nesetříhané, hezky restaurované záběry o hovně. Pro fanoušky asi orgie. Ale v ostatních případech totální zbytečnost. (08.03.2022)