Réžia:
Petr SchulhoffKamera:
Jiří VojtaHudba:
Pavel BlatnýHrajú:
Rudolf Hrušínský, Radoslav Brzobohatý, Jiří Pleskot, Jaroslav Moučka, Zdeněk Kutil, Ferdinand Krůta, Lola Skrbková, Věra Tichánková, František Peterka (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
V lese nedaleko Drahovic je objevena mrtvola mladé ženy. Na místo přijíždí zkušení kriminalisté, rozbíhá se obvyklý kolotoč namáhavého vyšetřování. Podezřelých je mnoho a slepých cest ještě více. V okamžiku, kdy se zdá, že pátrání definitivně uvízne na mrtvém bodě, je objevena další mrtvá dívka. Kriminalisté se odhodlávají k riskantnímu kroku, který je však jedinou šancí objevit vraha unikajícího spravedlnosti... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (234)
Spolu s Po stopách krve nejlepší a nejatmosferičtější ,,kalašovka", tedy kriminálka s majorem Kalašem coby vyšetřujícím - obecně jednoznačný vrchol tohoto žánru u nás...dodnes nebylo v československé, potažmo české kinematografii natočeno nic působivějšího. Zvláště lze vyzdvihnouti ponurou až depresivní tísnivou atmosféru, umně vytvářenou kombinací černobílých záběrů, syrové mizanscény a opravdu skvělé hudební složky Pavla Blatného...nelze nezmínit ani herecké obsazení a výkony - celá plejáda herců jedné z nejlepších českých hereckých generací s Rudolfem Hrušínským v čele plus autenticitu zvyšující herecké využití naturščiků... Petr Schulhoff se sérií s majorem Kalašem nesmazatelně zapsal do historie československého filmu... ()
Hrušinského pánske herectvo ukrýva do vrecka aj Brzobohatého o 3 triedy. Hrušinský sa aj na "koľko je hodín" opýta takým nonšalantným spôsobom, že sa na to nedá vynadívať. Vynikajúca atmosféra pochmúrneho zapadákova, k tomu veľmi dobrá hudba a prípad, ktorý dáva toľko veľa možností, že diváka proste musí upútať. Dokonca ani nevadilo, že film nie je farebný, lebo čiernobiely formát skvele zapadol do príbehovej nálady a zimného ročného obdobia. ()
Česká detektivka to v dobách reálného socialismu neměla jednoduché a byla ve své převážné většině postižená úlitbami režimu a ideologii, nehledě na to, že spousta motivů oblíbených v rámci žánru se v panujícím systému vůbec nedala použít. S odstupem doby si myslím, že jen dvě detektivky a shodou okolností obě od téhož režiséra si zaslouží absolutní hodnocení, a to je vedle Po stopách krve právě tenhle snímek. Je to prostě film, který od začátku do konce má atmosféru, kterou vytváří černobílá kamera, typově přesní herci, kteří opravdu hrají a ztotožňují se se svými postavami, a především je to prakticky dokonalá hudba, která skvěle ladí s exteriéry plnými špíny, bláta, zchátralosti a primitivismem některých postav. Je to drama, které se místy dotýká v českých podmínkách jen zřídka využívaného žánru psychohororu a snad s výjimkou trochu teatrálního útěku-neútěku padoucha v samém závěru na něm neshledávám žádný kaz. Napínavé, realistické a české. Ono je typické, že zatímco britské detektivky se odehrávají často na šlechtických sídlech a ve snobské společnosti, ta česká se odehrává v rozpadajícím se státním statku.:-) Celkový dojem: 95 %. ()
Syrová kriminálka ze 60. let, absolutní vrchol československé detektivky. Zastoupení všech filmových profesí na tomto snímku je precizní a dokonalá práce. Černobílá barva jen dodává onu pochmurnou a depresivní tvář. Major Kalaš v podání Rudli Hrušínského je nezapomenutelný, stejně jako jeho kumpán kapitán Varga v podání Radka Brzobohatého. Tady nemá cenu více psát, Vrah skrývá tvář je mistrovsky zpracovaná kriminální zápletka s výbornou dramaturgií Vladimíra Kornera a s beznadějně pošmournou hudbou Pavla Blatného. A ty mordy a výrazy mrtvol ve tváři! Ufff!! KULT!!! Spolu s dalším filmem Po stopách krve jde o nejlepší kriminální psychologické filmy natočené v tehdejším Československu. ()
Stará dobrá detektivní škola, jejíž jedinou slabinou je železná pravidelnost opakujících se vyšetřovacích postupů. Zatáhnout do případu více temných lesů nebo psychologie, šlo by o mistrovské dílko, protože udržování zvědavosti směrem k odhalení identity vraha jde Shulhoffovi moc dobře - já jsem ji tedy dopředu neprokoukl... 80% ()
Galéria (15)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (7)
- Závěrečná scéna se odehrávala u lomu Amerika. (jaara)
- Film je inspirován případem sériového vraha Václava Mrázka, který byl v roce 1957 odsouzen k trestu smrti za celkem 150 deliktů, včetně sedmi vražd. (Dinsberg)
- V jednom ze záběrů scény prohlídky domu Míšovy babičky je nade dveřmi vidět nápis obsahující tříkrálové iniciály spolu s letopočtem 1965, ovšem film z roku 1966 je inspirovaný událostmi z roku 1957. (stefji)
Reklama