Duchovia Inisherinu

Kdo viděl Bruggy, má dvojici Farrell/Gleeson od té doby nerozlučně spjatou a díky tomu bude v této poměrně pochmurné depresivní záležitosti hledat alespoň náznak černé komedie. McDonagh zvolil vhodné prostředí vzhledem ke konfrontaci mezi bývalými přáteli a skvěle pojal charaktery postav. Zmiňovaná dvojice je fenomenální a byla zábava hledat, kdo z těch dvou je vlastně větší magor. Co se zpočátku jeví jako taškařice z náhle nafouknutého ega se vyvine do těžko předvídatelných sitaucí. Vskutku řemeslně zmáknutá filmařina s propracovanou psychologií postav, ze které divák nebude duševně v pohodě. Ale i negativní emoce zapříčiněná melancholickou formou i obsahem je známka kvality. (22.12.2022)

Jak moc už je zle, když se s vámi nebaví ani vesnický idiot..? McDonaghův smaragdový kámen broušený laskavostí, malicherností a smutkem. Tři pánové pod keltským křížem dle očekávání výborní, překvapením je, jak se jim minimálně vyrovnala Kerry Condon. Dávám pět ustřihnutých prstů, které mi postupně zaklepaly na dveře skepse, že se už netočí filmy s velkým srdcem a velkým F.. (21.12.2022)

Veskrze irská zkazka o člověku, který se rozhodl pro razantní životní změnu. Čím více o ní mluvil, tím méně jí ale šel naproti a jeho chování nejen, že s postupujícím časem dávalo smysl stále méně, ale ještě začalo ubližovat lidem kolem něj. McDonagh mě většinou baví tím, jak potutelně trápí postavy i diváky, ale tentokrát už překročil hranici sympatičnosti směrem k pouhé exhibici. I přes jeden z životních výkonů Colina Farrella jde většinu času jen o formu, která má obsah jen jako nezbytnost. Třetí hvězda za srdcervoucí krajinu a stoupající hvězdu Barryho Keoghana, jinak jde ale o překvapivé zklamání a tvůrčí varování. (12.03.2023)

Víly smrti z Inisherinu začínají jako taškařice o nafouknutém egu, ale přerostou v jinotajný příběh o laskavosti a marnivosti. Farrell s Gleesonen pod vedením Martina McDonagha znovu excelují. Špičkové dialogy, pátrání po důvodu toho všeho a velmi pomalu eskalující konflikt pohltí a až na drobnou pomalejší pasáž v polovině jde o excelentní práci. Burwellova minimalistická hudba krásně pasuje. Prostě už tě nemám rád. (17.12.2022)

Ten film je bez konca. Hoci... ak sa naozaj budeme snažiť tak na konci skôr nájdeme podobenstvo. McDonagh možno nenatočil film, ako je V Bruggách alebo Tri billboardy, ale určite sa nejedná o nejakú zlomyseľnosť z jeho strany. Skrátka si Víly z Inisherinu vyžadujú čítať medzi riadkami. Nie sú tak zábavné, ako jeho predchádzajúce snímky, hoci humor ( aj krásny aj absurdný) tu je. Stojaci na charakteroch a na malých drámach je ten film takmer dokonalý. Vťahujúci, hypnotizujúci a v zásade neustále pohrávajúci si s divákom a jeho očakávaniami. O čo tam dopekla ide? Jedna absurdita strieda druhú, do toho príde hlúpe myslenie malých ľudí ( ďaleko od vojny a od všetkého) a túžba ( možno?) sa vymaniť z toho v čom žijú. U niektorých to ide, u niektorých nie. Väzni svojich myšlienok, ktoré sú častokrát obmedzené. Kritické? Určite áno? Smutné? Tiež. A zároveň tam zostáva akýsi pocit, ktorý mi film dlho nesprostredkoval. Akási fascinácia bizarnou jednoduchosťou. Farrell, Gleeson, Condon aj Keoghan perfektní. Takmer dokonalý zážitok. Uvidím, ako to ešte bude vo mne doznievať. (25.12.2022)