Réžia:
Ridley ScottKamera:
Jordan CronenwethHudba:
VangelisHrajú:
Harrison Ford, Rutger Hauer, Sean Young, Edward James Olmos, M. Emmet Walsh, Daryl Hannah, William Sanderson, Brion James, Joe Turkel, Joanna Cassidy (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Začiatkom 21. storočia dosiahla spoločnosť Tyrell vo výskume robotov fázu Nexus. Jej výrobky boli takmer identické s ľuďmi, nelíšili sa ani inteligenciou. Ľudia používali replikanty pri nebezpečných výpravách alebo ako otrokov pri kolonizácii iných planét. Po krvavej vzbure replikant v jednej z mimozemských kolónií bol robotom pod trestom smrti zakázaný pobyt na Zemi. Na plnenie tohto nariadenia dozerali špeciálne jednotky Blade Runner, poverené vyhľadávaním a likvidáciou replikantov, ktorí zákaz porušia. (TV Dajto)
(viac)Videá (5)
Recenzie (1 741)
Klasika žánru science-fiction. Musím říct, že napoprvé mě tenhle film vůbec nepřesvědčil (dokonce jsem při jeho sledování asi ve 3/4 filmu usnul). Ale když jsem jej viděl podruhé a pak i potřetí, už to bylo jiné kafe. Skvěle budovaná atmosféra, podpořená jedinečnou hudbou mistra zvuku Vangelise a doplněná mnoha úžasnými efekty, to vše donutí nakonec diváka k zamyšlení "kdo vlastně byl ten hodný a kdo ten zlý". ()
Je až na škodu, že si tolik uživatelů všímá pouze jednoho dialogu, který je natolik mimo mísu, že prostě musí nést něco filozofického a transcendentálního, a odmítají film vnímat jako celek. Vlastně je zvláštní, že zatímco na filozofii a přesahu Matrixu se shodnou masy diváků, tak Blade Runner osciluje mezi jednoduchou báchorkou a komplexní filozofickou statí. Tam, kde bratři Wachowští servírují filozofii v krabicích popcornu a filozofická moudra vtloukají do diváků těmi nejlacinějšími prostředky, tak Ridley Scott si postačí s pouhými náznaky a nekonečnou dvojsečností. Blade Runner má totiž dost daleko k typickým Fordovským hrdinům (na Hana Sola i Indyho rovnou zapomeňte), ale naopak se blíží k poetice Cronenberga či Lynche. Tady už vůbec nejde o noirovku či prosťoučký příběh, tenhle film vypráví o našem vztahu k Bohu a docela přesně vystihuje naši současnou společnost. V tom je Blade Runner neskutečně působivý a nepotřebuje k tomu ani neustálou hru světla a stínu či poctu niorovému filmu. Tohle je tak trochu jiné sci-fi. ()
Ridley Scott po Vetřelcích potvrdil, že je skvělý režisér a natočil další kultovní film. Harrison Ford předvádí vynikající výkon, stejně jako ostatní herci hlavně do té doby neznámý Rutger Hauer a Sean Young. Škoda, že snímek byl nominován jen na dva Oscary (Výprava, Vizuální efekty). Po celou dobu na vás dýchá výtečná atmosféra, která je korunována výborným koncem. Ve své době hodně nadčasové a originální..... ()
Scifi kult pro opravdové fajnšmekry. Vzpomínám si, když jsem před lety byl na obnovené premiéře BR - Director´s Cut, seděli jsme v kině tři lidé. Vychutnat si tehdy obrazovou krásu BR na velkém plátně byl naprosto jiný zážitek, než oříznutý obraz na TV. Není to lehke pokoukání, není to popcornová zábava. Celý film se line v ambientní náladě, která se musí procítit. A pokud člověk vidí BR s perfektním zvukem, může si pořádně vychutnat mistrovský Vangelisův soundtrack a zachytit různé zvukové vychytávky v některých scénách, jako všelijaké šeptání čí ambientní zvuky, které dokreslují náladu filmu. Ridley Scott stvořil fascinující, temný futuristický svět a i kdyby poté už nenatočil nic jiného, tímhle dílem se zapsal mezi nesmrtelné tvůrce. ()
Nadčasové dílo s depresivní atmosférou a dokonale zpracovaným prostředím. Ridleyho pohled na Los Angelse mě uchvátil. Asijská kultura na každém kroku. Opravdu se toho dočkáme? Někdo říká, že každý si z Blade Runnera může vzít to svoje. Podle mě je zde téma lásky a touhy žít vykresleno až moc dobře na to, aby si toho někdo nevšiml a psal, že je to o ničem. ()
Galéria (327)
Zaujímavosti (165)
- Batty (Rutger Hauer) dá mat při šachové hře s Tyrellem (Joe Turkel) přesně dle tahů šachového velmistra Adolfa Anderssena. Ten tuto slavnou taktiku obětování dámy vymyslel roku 1851. (DaViD´82)
- Režisér Terry Gilliam řekl, že šťastný konec původní verze filmu (v pozdějších sestřizích napravený do nejednoznačné podoby) jej svého času tak zklamal, že mu to dodalo sílu bojovat za prosazení hořkého závěru vlastní dystopické sci-fi Brazil (1985). (NIRO)
- Podle vydavatelství Comics Centrum ovlivnily výtvarnou stránku filmu detailní kresby Geoffa Darrowa, který spolu s Frankem Millerem vytvořil komiks "Drsná škola", inspirovaný povídkou Philipa K. Dicka "Elektrický mravenec". (D.Moore)
Reklama