Karmínový príliv

Tony Scott a Denzel Washington je ako vždy lákavá ponuka a ja ako inak som nemohol odolať, ale prekvapivo som si k tomuto filmu našiel cestu dosť neskoro. Ale predsa. Už dosť kecania poďme k filmu. Čo sa týka filmu, tak mi úplne vyhovuje, pretože ja ponorkové story mám rád (Das Boot, Hunt for Red October, U-571, K-19) a toto je jedna z nich. Každý s predošlých filmov ma dobrých hercov, či réžiu a Crismon Tide je tiež okorenená dobrými hercami (Washington, Hackman, Mortensen), réžiou (T. Scott) a hudbou (Zimmer). Príbeh sa rozbieha trošku pomalšie a nieje nijak moc strhujúci čo je škoda, pretože by to mohlo byť ešte lepšie, ale koniec filmu je úplná špička v tomto žánri kde s hlbín sršia herecké talenty, réžia je skvelo napätá a adrenalínová a Zimmerová hudba už len podporuje svojimi tónmi skvelý záver. Škoda že si to najlepšie tvorcovia nechali na záver a zo začiatku nás nechali na suchu aj keď sme boli pekne hlboko pod vodou. Obľúbený soundtrack: Roll Tide. 85% - 4* (01.09.2011)

"JSME TU, ABYCHOM DEMOKRACII CHRÁNILI, NE JI PRAKTIKOVALI." Neuchvátil mě ani HON NA PONORKU, ani KRVAVÝ PŘÍLIV, ale upřednostnil bych z nich ten druhý, protože kromě svižnějšího tempa (které ale v prostředku zakolísá) stojí na ukázkově čistém a sakra dramatickém a napínavém střetu dvou kvalitně napsaných, kvalitně obsazených a kvalitně zahraných postav. (12.02.2014)

Studená válka už byla minulostí a bubák terorismu teprve budoucností, takže v 90. letech si scénáristi museli vymejšlet různý blbosti o tom, jak se nějaký vzbouřenci v Rusku dostanou k jadernejm zbraním a chystaj se rozpoutat termonukleární jatka. Ale tohle ve filmu neni zase tak moc důležitý. Je to takový drama, kde se spolu Denzel Washington a Gene Hackman dohadujou o tom, kdo má většího pinďoura. Je teda fakt, že zahraný je to celkem dobře (i když postavy jsou tak trochu plochý) a zejména ke konci je film docela napínavej, takže jsem to bez problémů dokoukal. Celkově film považuju pouze za průměr. (15.01.2012)

Tohel mohlo být velké téma, film měl všechny předpoklady, aby vyústil ve velké drama. Ale nedošlo k tomu. V tomhle vidím zásadní slabinu americké kinematografie - že se podbízí divákům, drží se zaběhaných schémat, která spolehlivě vydělávají peníze, ale bojí se jít do konfliktu. Shodou okolností jsem viděla nedávno Vzpoura na lodi Caine, který pojednával také o převzetí velení i když tam nebylo tak velké ohrožení. Zato byly důsledky dotaženy do konce. Téma ohrožení planety zpracoval jako komedii i Stanley Kubrick, který je v roce 1964 projevil jako velký vizionář. Tony Scott platí za velkého režiséra, ale zatím jsem od něj neviděla žádný film, který by mě dostal do kolen. (08.01.2019)

Máte-li rádi přirovnání, pak vězte, že jde o slabý americký odvar německé Ponorky od Petersona. Té jsem si dovolil vytknout nedostatek akce na její dlouhou metráž. Jenže Ponorka vše doháněla psychologií a napětím. Krvavý příliv nejen, že akci nenabízí už vůbec žádnou, ale pokulhává i ve zbylých disciplínách. Scottovi se nepodařilo dostatečně vystihnout stísněnost, kterou musejí všichni pociťovat uvnitř té ponorné obludy. Na co se navíc těšíme u filmu o ponorkách snad nejvíce? Ano, na záběr periskopu pročesávající hladinu moře. Ani jeden! Z charakterů jednotlivých postav nebyl žádný rozveden do takové míry, aby divákovi přirostl k srdci. Vše bylo dopředu jasně nalajnované a bohužel i průhledné. Co bychom ale od těch zapřísáhlých patriotů chtěli, že? Denzel Washington hraje svůj standard, Gene Hackman je coby pejskař sice roztomilý, ovšem nepředpokládám, že to byl prvotní záměr. A světe div se, tentokráte mě nechala chladným i Zimmerova muzika. (28.07.2011)