Verejný nepriateľ

Nejsem příznivcem hi-tech thrillerů, ale pokud budu hodnotit z objektivního hlediska, tak "Nepřítel státu" trpí nedostatkem akce a napětí, ani herci se mně příliš nelíbili, ale vše zachraňuje režie Tonnyho Scota, která se pokouší eliminovat nedostatky ve scénáři a naservíruje divákovi několik skvělých momentů. Bez ní by to byl jen tuctový thriller zaobalený do atraktivního hávu, po kterém by pes neštěkl. 50% (13.02.2009)

Nemáte právo vstoupit do mého domu...Nepřítel státu je snad vůbec nejmainstreamovějším a divácky nejvděčnějším Scottovým filmem, čemuž nakonec patrně vděčí za svou oblíbenost. Klasický příběh chlápka v zoufalé situaci je prostě pro široké obecentsvo stravitelnější, než zbylé Tonnyho snímky, hrající si až s experimentálním vyprávěním...A s vizualitou.... Obrazově stojí Nepřítel státu někde na úpatí SVK (Scottův Vizuální Kopec; jeho vrchol vymezují Spy Game a Muž v ohni), chybí mu ještě osobitost pro tohoto režiséra tak typická. Krom kamerových nájezdů na varovně pípající satelit na orbitu matičky Země mě nejvíc zaujal výtečně nasnímaný maskar v závěru. A ten jsem tedy, musím přiznat, již toužebně očekával, když se v polovině filmu něco zlomilo a původně strhující předzvěst filmových bourneovek se stále více rozbředávala a ztrácela na zajímavosti...70% (19.07.2008)

Hodně dobrý špiónský drama, který mi dost připomíná starší snímek s Robertem Redfordem Tři dny Kondora a kdyby tam gene Hackman neříkal, jak se stalo, že se musel začít schovávat a nebylo tam zmíněný jeho jméno, klidně by to mohlo být i považovaný za volné pokračování. Protože proč by Hackman nemohl být Redford po dvaceti letech? (a odhlédněme od tělesné podoby). Protože něco podobného by se klidně s Redfordem stát mohlo. Paranoidní, inteligentní, světaznalý, bez kouska normálního života a bez rodiny. Přesto ale tu je pár drobností, kteeré jsou divné a dobrý divákův pocit z filmu trošku ničí, hlavně tedy ten konec. Konec přesně ve stylu Hollywoodu, kterej bych se nedivil, kdyby si dali patentovat. No a pár výhrad bych měl i k "tajným" agentům té zlé strany. Proč proboha všichni vypadají jak pankáči? Vždyť takovýhle ksichty ještě s takovýma účesama by se hned staly středem pozornosti?! Zajímalo by mě, jestli když do telefonu řeknu Alláh, bomba, prezident Bush, elektrárna Dukovany, antrax a pár dalších, jestli po mně vyjedou. Ale radši to zkoušet nebudu :D (05.03.2006)

Svižně natočený temný thriller umožňující divákovi nahlédnout pod pokličku tajných amerických organizací. Dynamická kamera, skvěle vybrané lokace a hlavně neuvěřitelné moderní technologie, které jsou schopné ukrást obyčejnému člověku soukromí. Právě to je na filmu značně znepokojující, vše co je v něm totiž zobrazováno skutečně existuje, přestože je film fikcí používá reálné prvky. Vynikajícím hercům v netradičních rolích výrazně napomáhá scénář, který jim dává dostatečný prostor k tomu aby se mohli předvést ve vší parádě. Nesmíme ovšem zapomínat na hlavní osobu tohoto filmu, režiséra Tonyho Scotta, který ukázal co všechno v něm je. Jeho režii bych mohl označit za bezchybnou a Nepřítele státu za zatím jeho nejlepší počin, ba možná za jeden z nejlepších thrillerů. Čím jsem však byl zklamán je hudební doprovod Trevora Rabina (skvělá hudba u České spojky), který nijak nevystupuje z jeho běžného standardu, právě naopak, trochu kolísá, naštěstí se to ale nijak zásadně nepodepisuje na celkové kvalitě filmu, proto můžu hodnotit plným počtem, který si Nepřítel státu jasně zasluhuje. (05.03.2006)

Když jsem film viděl poprvé, byl jsem z něj celkem na větvi. Přece jen zápletka byla hodně atraktivní, děj se odvíjel v solidním tempu a Jon Voight coby záporák číslo jedna byl opravdu na úrovni....Ale s odstupem času nějak nechápu proč mě Nepřítel Státu tak uchvátil, vždyť nic extra světoborného nepředvedl...Pro mě nejlepším filmem Tonyho Scotta zůstává Poslední Skaut, ale protože to, co vidíte na plátně, poměrně přesně vystihuje moji oblíbenou hlášku "Paranoia je jediný racionální přístup ke spiknutí světa", dávám nakonec 70%. (28.01.2003)