Spy Game

Přiléhavý název. Špiónské hry se zatajováním pravdivých a sdílením zavádějících informací hrají postavy mezi sebou i film s divákem. Pozornější vyhrává. Cokoli se dozvíme, sehraje dříve či později svou roli. Tři mise, které Muir ve flashbacích rekapituluje, zachycují vývoj komplikovaného vztahu obou mužů, kteří se k sobě mají jako otec k synovi, ale zároveň hájí neslučitelné světonázory. Náznaky, jak se Muir vůči Bishopovi na základě svých dřívějších rozhodnutí zachová, nás drží v nejistotě, nakolik se veterán CIA idealismem svého učně ve skutečnosti nakazil a zda jej v kritické situaci podpoří. Kromě nutnosti vyhodnocovat ve vícero časových rovinách velké množství informací a sledovat, jaký cíl která postava momentálně sleduje, jsme do hry zapojováni záměrně diskontinuitním střihem. Záběry na sebe vždy přímo nenavazují, něco mezi nimi chybí nebo přebývá, opakovaně dochází ke skokům v čase tam a zpět. Některé scény tak připomínají skládačku s rozhozenými dílky, které si sami musíme poskládat do souvislého obrazce. Spy Game je sice převážně interiérová konverzačka s brilantně napsanými dialogy, ale nebyl by to Tony Scott, kdyby nevytěžil každé příležitosti nakopnout vyprávění kromě dynamiky mezi postavami také nějakým audiovizuálním ozvláštněním. Tradičně střídá různé objektivy a barevné ladění jednotlivých sekvencí (každý z flashbacků má vlastní vizuální i hudební styl), občas použije expresivně vychýleného úhlu kamery a v jednu chvíli si neodpustí ani poctu Čelistem v podobě velmi podobného použití vertigo efektu. Přes rychlý střih a vizuální rozmanitost je Spy Game slastně kompaktní podívanou, na níž by se dramaturgové mohli učit, jak neztrácet čas s jinými než kompozičně motivovanými vyprávěcími prvky. A kromě toho jde o nádherně stylovou (byť ne poslední) Redfordovu rozlučku s rolemi mužů, kteří i ve světě s rozostřenými hranicemi mezi dobrem a zlem bezpečně vědí, co je správné. 90% Zajímavé komentáře: Gemini, Pohrobek, zputnik, Hal_Moore (09.01.2009)

Nathan D. Muir (R.R) coby elitní agent CIA jde do penze a ten den si ještě stihne jednu velkou zpravodajskou hru za záchranu svého kolegy a žáka Bishopa (B.P.) Jak jen to ten Tony Scott dělá, že na základě takové banální a za vlasy přitažené historky dokáže natočit zajímavý a inteligenci neurážející akční film... (?:-) Opravdu zábavné dvě hodiny byť >scottovsky< rutinní, ale výsostně svébytné kvalitní filmařiny. Tři a půl hvězdičky za tuhle hru a za to nádherné Porsche 911(někdy z první půlky 70tých let - jak symbolické ;-) půlka nahoru! (25.05.2006)

Špiónská obdoba slavného Podrazu, s neskutečně odrzlým Redfordem a tentokráte charakterním Pittem u mne došla plného hodnocení až napotřetí. Asi si dílo svého oblíbence Tonyho Scotta stále lépe vychutnávám. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=ylcpNNuYCj0 (18.07.2010)

Svěží dílo, tak jak jsme od Tonyho Scotta zvyklý. Určitě slušná filmařina, hvězdní herci, pěkná kamera, ale scénář mě nějak nevtáhl do děje, což je velká škoda. Zajímavý námět, který je dobře natočen, ale něco tomu chybí, co by snímek udělalo zapamatovatelnější. Brad Pitt a legenda Robert Redford, kteří se představili v rolích agentů CIA, zahráli slušně a film s přehledem tahnou na svých bedrech. Lehce nadprůměrný akční snímek, ve kterém se na poměry Tonyho Scotta překvapivě více mluví než střílí..... (11.05.2008)

Pro změnu začnu tak, že si představím celý snímek bez Roberta Reforda... ééé...nebo raději ne. Kol a kolem poměrně příjemné pokoukáníčko, které nás provede snad po všech krizových zákoutích světa (Bejrút ve špičkové kondici) za doprovodu velmi chytlavého hudebního doprovodem HGW. Komplot CIA ad obliga v ceně. Příznivci stylovosti juchejte. Odpůrci polovičatosti o dům dál. (25.04.2008)