Magnificent Obsession
Réžia:
Douglas SirkKamera:
Russell MettyHudba:
Frank SkinnerHrajú:
Jane Wyman, Rock Hudson, Barbara Rush, Agnes Moorehead, Otto Kruger, Gregg Palmer, Sara Shane, Paul Cavanagh, Judy Nugent, John Mylong, Mae Clarke, Lance Fuller (viac)Obsahy(1)
Byla to krutá náhoda, jež si zahrála podivnou hru s lidskými životy dvou lidí, kteří se neznali, ale něco je spojuje. Lehkovážný, bohatý playboy Bob Merrick je zachráněn před utonutím v okamžiku, když nesobecký a obětavý dr. Wayne Phillips umírá po autonehodě. Zůstává po něm vděčný tým spolupracovníků nemocnice, kterou dosud vedl, a krásná vdova Helena Phillipsová. Právě ona neobyčejně silně zaujme nevypočítavého Merricka, s nímž přitom nechce mít nic společného… Divácky působivé drama, plné zášti, lásky a touhy po toleranci, natočil americký režisér Douglas Sirk. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (16)
Kdyby nebyla Pytlákova schovanka natočena pět let před Nádhernou posedlostí, člověk by si řekl, že byla jednou z inspirací Friče a Nového. Proti české produkci tohoto typu je natočena ovšem mnohem zajímavěji, přesto proti takovému Psané ve větru ji chybí více kritičtější osten a nabízí mnohem méně temných proudů. ()
Začátek s řádícím a chlastajícím Rockem Hudsonem je výborný, směrem ke konci ale film upadá do čím dál větší naivity a melodramatičnosti (což samozřejmě není chyba melodramatu, ale mě to moc po chuti není :). Sirkova režie je čistá a přesná, technicolorová kamera je hezká, stejně tak hudba. Jane Wyman bohužel jako femme fatale opravdu příliš nefunguje a tudíž se stává Hudsonovo chování nelogickým i na poměry amerických filmů z 50. let. ()
Dnešní divák, který si dopředu nezjistí, co točil Douglas Sirk, musí být z jeho melodramat nemile zaskočen. Děj Nádherné posedlosti by si dnes těžko někdo dovolil zrealizovat do celovečerního snímku, a pokud ano, vyklubala by se z toho srágora a la Rosamunde Pilcher. Zvláštním způsobem jeho filmy fungují... ()
Cely film je postaveny na serii nahod, ktore spolu zdanlivo nesuvisia .. ale len zdanlivo. Roka Hadsna naznasam a prism mam zurivy odpor k jeho odpornym, prersladenym komediam. Fuj, mnohe z nich su tak sladke -az su odporne. Toto je len taka odlahcena spolocenska konzervacka - riesia sa tam hlavne kadejake ludske emocie, dejova linia ani poriadne nejestvuje : 42 % ()
Trpěla jsem – strašně. Chvíli jsem přemýšlela, jestli si v sebeobraně nevyškrábat oči, ale Sirk by podobný extrém jistě považoval za poctu svému filmu... Většina hollywoodských melodramat má vedle Magnificent Obsession grády asi jako sunárek a pokud jde o vašeho prvního Sirka (v mém případě ano), žádný komentář vás na něj nepřipraví. Na druhou stranu, pokud na danou hru přistoupíte, zatlačí vás do křesla už jen zavilá urputnost děje pokračovat. Fascinovaně zíráte přes kolik tragických událostí, absurdně vykonstruovaných náhod, osudových setkání, toporných dialogů a hystericky přepjatých pohnutí lidské duše se musíte proklestit ke kýženému happyendu. Na vedlejší dráhu pak odsunete i takové obskurnosti jako andělský chorál coby hudební podkles nebo Merrickovu horkou linku s božským vnuknutím. Pozitivně překvapí jen kvalita obrazu: vizuál je zpracován v nejlepší tradici padesátých let a hraním si s technicolorem připomíná Hitchcocka (syté barvy v kontrastních kompozicích), ikdyž většina si na to asi nepotrpí. Vše podtrhává vcelku pravděpodobná teorie, že extrémní poloha filmu byl autorův záměr – což Sirka usvědčuje jako jednoho z největších sadistů komerční kinematografie. ()
Galéria (53)
Fotka © Universal Pictures
Reklama