Posledný tanec

Těžko věřit, že zřejmě nejlepší počin, který jsem za posledních asi pět let zhlédl, bude zrovna dokument o basketu. Jakožto ročník '90 si Jordanovu éru pamatuji, a vybavuji si, jak dokázal pobláznit i nebasketbalový svět. Je fakt, že aby si divák tohle dílo naplno užil, je asi potřeba znát basketbal aspoň zčásti (vědět, jak se v NBA hraje play-off, co je rebound atp.), ale to nepovažuji za chybu. (22.06.2023)

Tady asi není ani co zmiňovat. Basket nehraju a ani se v něm nevyznám, ale znám ty ikony a jejich úspěchy. Je to hlavně o Jordanovi, kterej na svých bedrech dokázal utáhnout a ještě vyšvihnout jak Chicago Bulls, tak samotnou NBA. Skvěle udělanej dokument, kde se člověk i něco dozví, pokud není úplnej ignorant. 5* a.k.a 100% (24.05.2020)

Ako, samé 5ky tu padaju a 97% hovorí za všetko. Jeden z naj dokumentárnych seriálov na netflixe, to môže byt tiez pravda. Basketball ako tak vôbec nesledujem a NBA by ma určite nebavila. Chicago Bulls ale je asi pre mňa osobne najznámejší klub a M.Jordana uznávam. Určite patrí k tým najlepším basketbalistom dekády. Ale ako športový dokument ma o trochu viac očaril futbalový sunderland. Aj keď, posledné časti boli parádne. 4* (18.06.2020)

V roce 1993 jsem na trzích v poskomunistických Košicích na kolenou prosil své rodiče, aby mi koupili set Chicago Bulls (triko, šortky, šilt). Tehdy jsem vůbec netušil, co se za Bullsem skrývá, jen se mi moc líbilo logo s rudým býkem, které se objevovalo častěji a častěji kolem mě, v různých formách. Pojmy Michaela Jordana a Bulls mě zastihli až později, kolem roků 96-97, kdy jsem se již víc seznámil se samotným sportem. A ikdyž jsem občas hrával basket, nikdy to nebyl můj šálek kávy, a po střední jsem na něj vlatně úplně zapoměl, že existuje. Až teď, v roce 2020, jsem díky The Last Dance pochopil určité souvislosti, globální kulturální přesah pojmů jako je Bulls a MJ, a uvědomil si, proč jsem pokaždé, když jsem šel mimo domov, chtěl nosit to triko, šortky a šilt. --- Je až neuvěřitelné, jak obrovskou moc má globalizace, a že kult osobnosti nemají jenom diktátoři, ale i sportovní nebo kultruální postavy. Michael Jordan je možná nejsilnějším kultem, který na světě kdy byl, hned po Ježíšovi. Tato ikonickost byla dosáhnutá bez dnešních technologicky-společenských jevů, jako jsou sociální média: bez tweetů, bez insta postů a bez fb. Paradoxně právě kůli social media, kdy může být celebritou i člověk bez sportovních, kulturálních, vědeckých nebo společenských výkonů a výsledků - je vnímání skutečných osobností zrakem společností - naprosto roztříštěné. Díky tomu, je velice nepravděpodobné, že se ještě objeví kulty tak silné a výrazné, jakými byly MJ a Bulls. Neříkám, že je to špatně nebo dobře - spousta lidí dnes má možnost dát o sobě vědět, a přispět tak době a společnosti. Roztříštěnost kulturálních prostorů je za hranicemi úrovně, kdy by slova nebo simboly měli skutečný význam - a tak jen čas ukáže, zda dnešní technokratické způsoby společnosti prispějí, nebo budou se slzama v oku vzpomínat na devadesátky, kdy pojmy měli ještě obsah a hodnotu. Ps: The Last Dance je výborný dokument jak po sportovní, tak po filmařské stránce. (11.06.2020)

Když jde o sportovní seriály či dokumenty, tak budu dost pravděpodobně v první řadě na to je vidět a určitě si je nenechám ujít. Vážně mě ale překvapilo, jaký ohlas Last Dance vyvolal a byl jsem zvědav na to, jestli dostojí hypu, který se kolem vytvořil. Dokument je to určitě zajímavý a kvalitní, ale i přes vysoké hodnocení z něj nejsem úplně nadšený, protože si myslím, že šel zpracovat srozumitelněji pro diváka. Pokud nejste fanouškem basketballu či Chicaga Bulls a neznáte alespoň základní události dopředu, tak se v něm dříve nebo později ztratíte. A to kvůli tomu, že se vzpomíná na přeskáčku a časová osa se neustále posouvá tam a zpátky. Podle mě by bylo mnohem lepší začít startem kariéry Michaela Jordana a skončit ve finále 98. Klidně i ty samé záběry, ale chronologicky. I tak je to ale super dokument, který doufejme odstartuje vlnu podobných záležitostí. (21.05.2020)