Matka Kráčmerka

Film silně kazí několik věcí: 1. Francek alias J.W.Speerger, který se svým ksiftíkem a tučnou postavou může úspěšně ztvárnit tak maximálně zloděje či jiného příslušníka lumpenproletariátu, ale určitě né dobrého nezaměstnaného dělníka, který nemá co do úst 2. Hana Vítová, která tradičně přehrává silně nesympatickým afektovaným způsobem (narozdíl od Nedošinské a Pištěka, kteří tradičně přehrávají způsobem silně sympatickým) 3. Pešek, který degeneraci a hloupost zkarikaturoval tak, že to už není vůbec legrační 4. příliš natahovaný děj s mnoha ne moc vtipnými dialogy a konečně bod č. 5, asi ten nejhorší, totiž zápletka s domnělým těhotenstvím Nedošinské. Tohle mi neměli dělat, jak jsem býval šťastný, když mi nepřišlo na mysl, že ta jejich filmová manželství nemusí být jen platonická... (30.05.2013)

Nejlepší česká lustšpíl! No baže!! Roztomilá satirka o tom, že prachy dělaj (malého českého) člověka... ;o) . . . S ohledem na dobový vkus a tehdejší formy herectví s vlastně až geniálními kreacemi A.N. a T.P., kterým ostatní už jen tak přizvukují. - - - P.S. Díky NinadeL za osvětlení kontextu. - - - - - (Poprvé viděno v dobách dávných, po posledním opět vychutnaném repete 9.7.2011 hodnocení 303., komentář zde jako šťastně sedmý - 9.7.2011) (09.07.2011)

Že Popelka Biliánová není žádný Shakespeare, je zřejmé, přesto ze všech těch poněkud naivních příběhů dýchá určitý nadhled a nefalšovaná láska k lidem. Kráčmerka vděčí za svou nesmrtelnost nedostižné Antonii Nedošinské a Theodoru Pištěkovi, kteří dokázali s obdivuhodnou trpělivostí a profesionalitou čelit zrádným nástrahám lecjakých literárních kýčů a jejich harmonizující celuloidová partnerství tvoří už cosi jako neodmyslitelnou součást národní mentality prvorepublikové společnosti. (03.10.2008)

Koncert pro Antonii Nedošinskou a Theodora Pištěka. Oba dva zase perlili nezapomenutelným stylem. Zvláště pak Antonie Nedošinská, ta mi občas připadala neroztomilejší na světě. Její úsměv vyzařoval dobrotu a laskavost. Mám pocit, že paní Nedošinská byla nejvytíženější herečkou tehdejší kinematografie. Někde jsem dokonce četla, že doslava běhala ze studia do studia, akorát jí prý veměnili zástěru a řekli, kdo je její filmová dcera, aby se jí to nepopletlo. Asi na tom něco bude. (11.07.2011)

Ačkoli patřím k fanouškům humoru dvojice Pištěk-Nedošínská, tady musím chtě nechtě prohlásit, že jde o mizerný film. Pištěk sice hází jeden vtip za druhým, ale paní Antonie pořád brečí a brečí a Vítová tak děsně přehrává, aby byla tím rozkošným nablblým diblíkem (asi to po ní chtěli), že se celá zpočátku zajímavá komedie úplně roplizne v bohapustou nudu. Nakonec jsem se konce s vypětím sil dočkal. Jen díky slibnému začátku dávám 50%. (20.05.2012)