Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1911 dával Stáňa Járský hodiny hudby malé Jiřince Horníkové a vášnivě se zamiloval do matky své žačky. Večer před jeho odjezdem na studia mu paní Helena podlehla. Po devíti letech potkal inženýr Járský v Praze odrostlou Jiřinu - a opět ho potkala i láska. Ani tentokrát mu však štěstí nepřálo, dívka musela zachránit rodinnou továrnu výhodným sňatkem. Po dalších devatenácti letech se generální ředitel Járský vrací domů po dlouhém pobytu v cizině. Má prošedivělé skráně, stále je však šaramantní a elegantní. Jak dopadne setkání s mladičkou Helenkou, vnučkou a dcerou jeho bývalých lásek? (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (74)

Zloděj kol 

všetky recenzie používateľa

Jeden z nejklasičtějších pamětnických filmů. Jan Pivec zdolává jednu krásku za druhou (a přitom bere materiál pouze z jedné třígenerační rodiny). Příběh stěží uvěřitelný, ale pro mě je tou nejpůvabnější milostnou romancí, jaká se v našich krajích natočila. Zita Kabátová přechází od zbožňované ženy k ironické babičce opravdu s nonšelancí. Roli měl původně hrát Oldřich Nový, který hru inscenoval na divadle, díky tomu, že se nepohodl se Slavínským, dostal ojedinělou a snad životní příležitost (v rámci pamětnických veseloher) Jan Pivec. Madono, má...Nejdříve Zita Kabátová, potom Jana Romanová a nakonec Jarmila Smejkalová. Kdo by nezáviděl? ()

Danulinda 

všetky recenzie používateľa

Ačkoliv pan Pivec nepatří mezi krasavce, tak svou roli odehrál špičkově, a to způsobem romanticko-úsměvným, přičemž skladba "Madóno má" působila v jeho podání legračně-milým tónem. Jeho dvoření a postupné zamilovávání se do maminky v podání paní Kabátové a posléze do její dcerky a vnučky působí velmi přesvědčivě. Má oblíbená hláška pochází od paní Kabátové, která již v babičkovském věku pronesla: "Proboha, dejte mu ji (myšleno vnučku), nebo si počká na další (myšleno pravnučku) !" :-))) ()

Reklama

vitekpe 

všetky recenzie používateľa

Tohle je hollywood v ceskym podani. Bez ironie. ZIta, Jana Romanova i Jarmila jsou prvotridni krasky, do toho Nezval s divochem Pivcem... :-) Dokonalost. P.S.: Zaverecna Zitina lajna: "Tak uz mu ji dejte, at je v rodine pokoj", me rozesmala skoro k slzam. Aneb, kdyz to neslo s pani tovarnikovou, tak to zkusil na dceru. Kdyz to neslo ani s ni, tak na vnucku... Tomu rikam tah na branu. :-))) 4+ ()

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

"Prosím vás, zeti, dejte mu ji. Dejte mu ji, ať už je jednou v rodině pokoj. Nebo si ten člověk počká ještě na jednu generaci." Dobře promyšlená úsměvná romantická komedie odehrávající se po tři generace jedné rodiny. Příběh by se tak dal rozdělit na tři dějové etudy, tedy právě z období každé generace, které mají jedno společné. Tím je nějaký Stáňa Jarský. Vlivem daných okolností v každé generaci žádá o něčí ruku. Na 40. léta skutečně příběh jen lehce úsměvný, ale vyobrazený v plné perspektivě. Dobrá nálada a neustále úsměvy všech protagonistů jsou typické aspekty na filmovou tvorbu své doby, takže v tomto směru je potřeba se na snímek dívat okem shovívavým. Atmosféra je nedramatická, avšak v jádru věci hodně povzbudivá. On ten příběh původního autora, pro divadelní inscenaci, Jana Patrného je postaven tak dobře, že je skutečně divák zvědav, kam až to zajde. Závěrečná věta z úst herečky Zity Kabátové tak vyznívá jako nejlepší tečka, která pobaví nejvíce a při odchodu z kina se museli diváci smát ještě hodně dlouho. ()

Vesecký 

všetky recenzie používateľa

Možná by bylo objektivnější jednu hvězdičku ubrat, ta sentimentalita tam je trošku znát. Ale tenhle film patří k tomu nejlepšímu, co Slavínský stvořil. Výborný námět a skvělá Kabátová se svým závěrečným "dejte mu ji, nebo si počká ještě na jednu generaci", mě tak dostala, že jsem dal plný počet. Především jsem se ale vůbec nenudil, ačkoliv jsem ho už viděl mnohokrát, film měl spád, skvělá tradičně šišlavá Zdenička Baldová a proutník Gustav Nezval. ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (6)

  • Roli, kterou zde Zita Kabátová hrála, hrála také v Divadle Oldřiha Nového. (Elisebah)
  • Film byl natočen podle stejnojmenné divadelní hry dnes již málo známého dramatika Jana Patrného. Hra byla poprvé uvedena ve Vinohradském divadle v roce 1926, později ji upravil a ve svém Novém divadle uvedl Oldřich Nový (v roce 1940). Představení mělo úspěch a režisér Vladimír Slavínský chtěl hru převést na filmové plátno. V hlavní roli Stáni Járského měl i ve filmu hrát Oldřich Nový, jeho ženským protějškem měla být Zita Kabátová, které též účinkovala ve hře na jevišti. Kabátová ale mezitím z Nového divadla odešla a přestoupila na scénu Komorního divadla. Oldřich Nový v uražené ješitnosti trval na tom, že s Kabátovou ve filmu hrát nebude. Režisér Slavínský ale trval na angažování Zity Kabátové, což nakonec vedlo k tomu, že do hlavní mužské role byl obsazen Jan Pivec. K dalšímu sporu vedlo i to, že Slavínský ve scénáři použil textové úpravy, kterými Oldřich Nový oživil původní předlohu. Film měl i bez Nového mimořádný úspěch, což mělo za následek, že Oldřich Nový v následujících letech důrazně odmítal spolupráci se Slavínským. Není ale pravda (jak uvádějí některé prameny), že se na place již nikdy nesešli, protože v roce 1945 spolu točili film Jenom krok, který ovšem nebyl dokončen. (argenson)
  • Po úspěchu filmu dostal režisér Vladimír Slavínský nápad natočit i další film Ženy nestárnou se Zitou Kabátovou v hlavní roli nestárnoucí dámy, která by v průběhu let svedla mladého muže, po letech jeho syna a nakonec i vnuka. Výrobci filmu však dostali strach, že by puritánští diváci snímek nepřijali. (Olík)

Reklama

Reklama