Réžia:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (viac)Obsahy(1)
Príbeh divadla, ktoré má síce úspech u publika, ale musí čeliť aj ťažkostiam zo strany nadriadených orgánov a sťahovaniu do nových priestorov periférneho kultúrneho domu. Veľký priestor dostávajú ukážky z repertoáru Divadla Járy Cimrmana ako Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, či Vizionář. (RTVS)
(viac)Recenzie (452)
Co o vzniku tohoto filmu napsala Eva Zaoralová (mj. umělecká ředitelka MFF Karlovy Vary): "... Úplným tancem mezi vejci musela být realizace Nejisté sezóny v roce 1987! Že se Ladislavu Smoljakovi a jeho kolegům podařilo natočit tuhle hořkou komedii z normalizačního prostředí, je nepochybně nezvratným důkazem geniality Járy Cimrmana." ()
Rokmi mi tento film stále viac a viac rezonuje v hlave a vstrebáva sa pod kožu. Krásna ukážka filmového umenia, absurdity bývalého režimu spolu s krásami bežného divadelného života. Veľmi svieža komédia, ktorá aj napriek prísnemu dohľadu "tých hore" skvelo paroduje a reflektuje neľahký umelecké roky. 85%. ()
Během sledování Nejisté sezóny se mě na rty dralo část sloky našeho nejlepšího zpívajícího básníka Karla Kryla "Byl hrozný tento stát, když musel si se dívat, jak zakázali psát a zakázali zpívat" a k tomu jsem si mírně předělal pokračování "a bylo jim to málo, poručili hercům hrát, jak si přálo veličenstvo kat." Nejistá sezona je dnes už jen naštěstí zábavná připomínka silně nezábavné doby ve které pár lidí určovalo co ostatní můžou a co už nemůžou. Opravdu za tohle před pány Smoljakem a Svěrákem smeknu klobouk z hlavy prvního člověka s kloboukem, kterého potkám. Zákulisí "cimrmanovského" souboru s mrazivou ukázkou jednoho znamení tehdejší doby se podařilo slepit lepidlem s názvem "kvalitní humor" a udělat tak z Nejisté sezony, celosezóní zábavnou jistotu. ()
"Já chci bejt spravodlivý a chci bejt demokrat!" Jestliže lze z tvorby Svěráka & Smoljaka něco označit alespoň zčásti za drama, tak právě Nejistou sezónu, byť zde nese pouze označení komedie. Nejblíž ale má asi k hranému dokumentu. Narozdíl od jiných "divadelních" kino filmů té doby jako Šašek a královna nebo Jonáš a Melicharová, které pouze předvádějí konkrétní divadelní poetiku v úpravě na filmové plátno, Smoljak v tomto snímku přináší i jisté poselství. Postupné "tání ledů" koncem 80. let umožnilo otevřený pohled na uměleckou cenzuru za minulého režimu, s odstupem času velice zajímavou problematiku, jež poznamenala tvorbu celé generace československých umělců. Zde v obrazu již uplynulých let ještě zažíváme absurdity, kdy si soudruzi z Ministerstva kultury museli dávat veliký pozor, aby se při své práci cenzorů a hodnotitelů nahlas nezasmáli (nezávidím jim prakticky v žádném směru). Pěkné divadelní ukázky jsou cenné nejen zdokumentováním herců DJC (Svěrák, Čepelka, Weigl, Brukner a další) na jevišti v době, kdy televize ještě stále nezaznamenala ani jedno představení DJC, ale mezi nimi i účastí pak brzy zesnulého Jaroslava Vozába (uhlobaron v závěrečné hříčce se smrtkou). V zákulisních scénách československý divák zase ocení i netradiční herecký casting zajímavých osob kulturního života (filmový režisér Karel Kachyňa, ředitel Supraphonu Jiří Šrámek). Velice cenný kousek tohleto! :-) (90%) (poprvé viděno v rámci Challenge Tour "30 dnů se světovou kinematografií" – 2018) ()
Dlhý trailer, v rámci ktorého je ako výplň doplnený dokument zo zákulisia. Ako namotávka dobré, pretože chuť pustiť si niekedy celú divadelnú hru sa dostavila. Pohľad do zákulisia nebol vyložene vata, ale v kontraste so scénami na prknách čo znamenajú svet pôsobil fádne. Chápem, treba vnímať kontext doby, ale v rámci komediálneho žánru musím zraziť dojmové body. ()
Galéria (4)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (43)
- V šatně svého nového působiště mají členové souboru vyvěšen plakát polské divadelní hry „Tato, tato-sprawa się rypła“, kterou napsal Richard Latko a začalo ji hrát Divadlo Rozmaitości ve Varšavě 2. října 1977. V roce 1984 vznikl na základě této hry film Sprawa się rypła. (sator)
- Ve hře „Vizionář“ říká Smrtka (Zdeněk Svěrák), že končí a jde na odpočinek. Poslední, co dělá, je nějaký Ferdinand v Sarajevu. Díky tomu můžeme velmi přesně zařadit, kdy se děj hry odehrává, tedy těsně před 28. červnem 1914, datumu atentátu na Františka Ferdinanda d'Este. (sator)
- Ve filmu měla být původně scénka, ve které měl Pavel Vrzáň natáčet spolu s režisérem Ladislavem Kydalem „Malou romanci“ od Cornelia Gurlitta, která se běžně v představení „Posel z Liptákova“ před „Poslem světla“ i „Vizionářem“ pouští z pásku. Tato scéna byla z filmu vypuštěna kvůli absenci Pavla Vondrušky (v roli Pavla Vrzáně), který na rozdíl od Miloně Čepelky uměl hrát na piano. (mnaucz)
Reklama