Šest v tom

Když jsem před pár lety viděl českou verzi (Přešlapy), tak jsem s ní byl spokojen a hrdě jsem prohlašoval, že originál nikdy vidět nechci. Jenže pak jsem se přestěhoval do Anglie a začal koukat víc na britský seriály a rodina, která nás ubytovala měla doma kompletní edici na dvd. Takže jsme se do ní pustili a rozhodně nelituju. Tahle šestice z Manchesteru je sympatická, vtipná (jako fanoušek United jsem si užíval jejich občasné narážky) a velmi snadno oblíbitelná. Jejich příběhy, které se postupně mění z těch vtipných až po ty vážně, mě bavily a rád jsem se na ně díval. Samozřejmě jsem měl nejradši pár Rachel a Adam, ale i ostatní postavy se mi líbily. Jediná věc, co mi vadila na tom, že jsem viděl českou verzi, je to, že mi to prozradilo úplný závěr. I kvůli tomu to na mě nemělo takový emocionální dopad jako by to mělo v případě, že bych to nečekal. 2016: Návrat seriálu se kterým jsem nepočítal a byl jsem jím neskutečně potěšen. Je to už nějaký ten pátek, co jsem Cold Feet opustil a spokojeně žil dojmem, že příběh je uzavřený. Jenže pokračování dávalo hlavu a patu, vážně bavilo a vydrželo další skvělé čtyři roky. Na Cold Feet si mi líbí, jak skuteční jsou a že se nebojí představit postavy, které když nemají co nabídnout, tak prostě odejdou. Stejně jako v životě, lidi přichází a odchází. A teď bych chtěl další pokračování nebo alespoň důstojnou náhradu. Třeba se za pár let zase dočkám... (27.07.2014)

Říct, že mě v době své české premiéry, tedy na podzim roku 2001, seriál příliš neuchvátil, by bylo nepřesné. On mě pouze zaskočil nepřipraveného v době, kdy ke mně vztahová a životní dramata víc mluvila z jiných subžánrů, ať už nadpřirozených nebo teenagerovských. A do toho tehdy skočila britská nonšalantnost, suchý humor, parta elegantně i živočišně zahraných holek a fotbal obdivujících chlapíků. Nějakou dobu mi to trvalo, ale i v době vlastní nevyzpytatelné puberty jsem mezi nimi tušil životní pravdy, zdrcující zvraty hned od prvních epizod mi nedávaly spát a jakkoli jsem měl ze zúčastněných nejraději Adama, fascinovala mě ta dynamika zdánlivě nesourodé party, která je nejsilnější právě v těžkých chvílích. Jakkoli to bude znít suchopárně, čím jsem starší, tím mi seriál přijde opravdovější a lepší, takže jsem měl o to větší radost, když se i přes původní (jakkoli tíživou) uzavřenost vrátil po třinácti letech na britské obrazovky. Ve vlně nezvaných revivalů měl takový návrat smysl, protože zatímco na přelomu tisíciletí byla ústřední šestice v partnerských rozhodnutích razantnější, na prahu padesátky jsou klidnější, přemýšlivější a mají znatelně odžito. A snad právě protože jsem ve věku, ve kterém hlavní postavy byly v původních sériích, přijde mi, jak kdyby mi šly ze svých pozic zase pár let naproti. Vzhledem k tomu, že se tichý a nečekaný comeback dočkal diváckého úspěchu a s tím pak i čtyř sezón, došlo dokonce k nezvyklému úkazu, kdy se dění od šesté do deváté řady rovná téměř samostatnému seriálu, jakkoli je se vzpomínkami na staré časy samozřejmě mnohem silnější. (20.03.2019)

Záchvaty smíchu, pobavení, překvapení, mírné znepokojení, zklamání, depka, nasrání, ještě větší depka, hořkosladké loučení ... takhle se v chronologickém pořadí střídaly moje nálady od začátku první série do konce páté. Přišla šestá série a já se jen s málokterými postavami shledala tak ráda jako s touhle partičkou. Už mi došlo, že není žádné happily ever after, všichni zestárli (až mě to vyděsilo), přibyly vrásky i šediny, ale život si ve svých čtyřiceti a padesáti podělávají stejně jako to dělali ve dvaceti nebo ve třiceti. Občas když s kamarády sedíme v hospodě a řešíme ta naše vlastní malá dramata, uvědomím si, že někdo jako Adam, Pete, Jenny, Karen a David by klidně mohli sedět u vedlejšího stolu. Už bude další série? (03.11.2016)

Tam, kde mě Přátelé vzali za srdce po komediální stránce, tak Šest v tom navázalo už v trochu vážnější poloze. Je pravda, že seriál začíná také v komediálním tónů, ale po pár dílech z vážní a není to vůbec na škodu. Samozřejmě, že ústřední dvojice James a Helen táhnou celý seriál a jsou timi pověstnými hybateli, ale i ostatní nezůstávají až o tolik pozadu. Velice mě tší, že si seriál udržel úroveň až do poslední série. Závěrečný zvrat je nádhernou tečkou za tímto seriálem. I když je pravda, že poslední díl a snaha tvůrcu každý pár nějak rozuzlit je trochu uspěchaný, ale nic to nemění na faktu, že je to nadprůměrný seriál. (08.01.2010)

Ve své době jsem na Šest v tom koukal hodně rád. Seriál se mi líbil, i když jsem měl pár výtek. Proto nejprve dostal 4*. Až letos jsem zjistil, že po letech natočili další série. Zaujalo mě to, ale dost jsem se obával toho časového odstupu. Zbytečně. Novější série se mi líbí ještě více, než ty starší, které občas působily neohrabaně. Seriál jako by dospěl společně s jeho hrdiny. Na seriálu se mi hodně líbí nestálost hlavních charakterů, ve smyslu sympatičnosti. Mé sympatie k jednotlivým postavám kolísaly a měnily se v průběhu různých sérií, kdo mi jednu dvě série seděl, další mi byl nesympatický a tak průběžně. To nakonec vnímám hodně pozitivně neboť to poměrně dobře odráží nečernobílost většiny lidí. Nikdo není jen černobílý. Díky moderním sériím poslední hvězdu z radostí přidávám. (27.12.2021)