Dobyvatelia stratenej archy

Dobyvatelé ztracené archy způsobili revoluci v dobrodružném žánru. Některé akční sekvence neztratily svůj lesk ani po letech, naopak okultní finále už působí hodně směšně. Spielberg naštěstí tasil hned dvě esa najednou. Ford v nejlepších letech je chodící charisma a Williams zase dodal geniální hudební doprovod. (15.04.2023)

Jak udělat z pulpových příběhů, přežitých žánrů a klasické mytologie dobrodružný poklad. Dobyvatelé jsou jasně nejlepší a nejhutnější Indy - dvojka je možná svižnější a temnější a trojka o něco vtipnější, ale tenhle díl to v sobě spojuje všechno v té nejlepší harmonii. Už úvodní scéna a představení hrdiny na samostatné misi ve stylu špionážních filmů valí dějové a vizuální atrakce až exhibicionisticky. V podstatě každá scéna má naprosto charakteristický formální rukopis (hlavně tedy syté nasvícení a práce se siluetami) a nějaký dílčí vývoj, který drží pozornost (i kdyby jen I Love You na víčkách studentky). V průběhu se přechází mezi textuálními a žánrovými vzory opět naprosto hladce, od orientální tradice uctivé třeba ke Zloději z Bagdádu, jejž připomene i trochu groteskním aranžmá (vyvrcholené zastřelením protivníka s vizáží Sandokana), až po komiksy s nacistickými zloduchy. Archeologie a samotné artefakty jsou pouze záminka k takovému blbnutí a nakonec vyzní úžasně přirozeně, že Archa úmluvy, největší McGuffin filmu, se o všechno vlastně postará sama - s mýty se nemá zahrávat a nakonec se opět i se všemi kolem zakonzervují samy do sebe, před čím ostatně postavy zpočátku varují… Nemluvě o tom, jak nekompromisně Spielberg točí - posouváme se bez jakýchkoli vedlejších vodítek a napětí i akce jsou nevybíravě úderné. Probodnutí sadou kůlů, rozčtvrcení vrtulí a nebo ikonické roztavení obličeje. V jednu chvíli se skvěle bavíte u dynamiky a přehlednosti pohybu, v další si zakrýváte oči. Jako horská dráha, akční fucking rollercoaster. Dobyvatelé jsou nádherný klenot s nesmrtelnou hudbou a dokonalým Harrisonem Fordem. A Indy je nejlepší postava kinematografie. 100 % (31.01.2022)

"We never seem to get a break, do we?" Indiana Jones, vzývaná a všem známá popkulturní ikona. Přičinili se o ni tvůrci, jejichž práce zanechala nesmazatelnou stopu v kulturním dědictví západního světa 20 století. S. Spielberg (režisér jedněch z nejmilovanějších filmů kinematografie), G. Lucas (jenž dal Indymu nejen jméno, ale stál i za náměty jeho příběhů), H. Ford (jehož tvář a charisma se staly symbolem Indiany) a J. Williams (věřím, že některé z jeho nejslavnějších melodií si lidé budou pobrukovat napříč staletími stejně tak jako třeba Mozarthovu "Malou noční hudbu"). (24.09.2004)

Film, který navždy změnil dobrodružný žánr a dodal mu právě v tomto prvním dílu víc tajemna než kdy měl. Přesto mám i po mnoha a mnoha projekcích problém s jeho střídmým tempem a do skupiny několika desítek nejlepších filmů historie ho nikdy nezařadím. Ne snad, že by Fordova hvězda nezářila jako nikdy předtím, ale jak Dobyvatelé, tak pozdější Chrám zkázy budou v mých očích vždy hlavně zahřívací kola k Poslední křížové výpravě. Což nic nemění na tom, že je Indy jedním z nejcharizmatičtějších a nejsympatičtějších filmových hrdinů. (30.04.2006)

Měl jsem to štěstí, že jsem tenhle film poprvé viděl jako malý špunt při české premiéře v naprosto narvaným kině (sedělo se i na schodech), za hlubokýho totáče, kdy všichni byli paf z toho, že vidí i něco jinýho, než film ze sovětské provenience (a to i přes mnoholeté zpoždění). Ta divácká pospolitost a ten neskutečný výbuch smíchu celého kina při Indyho souboji s mečovým ekvilibristou, to je něco, na co do smrti nezapomenu. Nádherná zábava. (13.04.2003)