Místo na výsluní
A Place in the Sun
Réžia:
George StevensKamera:
William C. MellorHudba:
Franz WaxmanHrajú:
Montgomery Clift, Elizabeth Taylor, Shelley Winters, Anne Revere, Keefe Brasselle, Fred Clark, Raymond Burr, Herbert Heyes, Shepperd Strudwick (viac)Obsahy(1)
Slavná filmová adaptace Dreiserovy Americké tragédie.
Příběh George, mladíka z chudých poměrů, který dostane práci v továrně bohatého strýce, a když se naskytne šance společenského vzestupu, obětuje lásku tovární dělnice ve prospěch vztahu k bohaté dívce.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (80)
Spisovateľ Theodore Dreiser napísal v roku 1925 titul "Americká tragédia" (An American Tragedy), ktorý je inšpirovaný skutočnými udalosťami, ktoré sa odohrali v priebehu rokov 1906 až 1908. Začína to ako kariérny sociálny román, potom sa to prehupne do vzťahovej drámy a končí to ako justičný thriller. Napriek tomuto širokému žánrovému rozpätiu to pôsobí celistvo a vďaka skvelým spisovateľským schopnostiam pána Dreisera sa to číta veľmi dobre. V roku 1951 sa tejto literárnej predlohy chopil americký režisér George Stevens. Natočil filmovú adaptáciu, ktorá je inšpirovaná Dreiserovým románom. Mnohé detaily pozmenil, taktiež aj citeľne skreslil charaktery postáv, a dokonca im aj zmenil mená. No i tak je snímok "Miesto na výslní" (A Place in the Sun) veľmi kvalitná romantická, vzťahová, krimi dráma. **** ()
Dlouhou dobu jsem tento film odkládal a vyhýbal se mu skrze nechuť na podobně laděný počin. Ve chvíli, kdy dozrála ta pravá nálada, jsem si Místo na výsluní pustil a byl jsem prakticky od začátku vtažen do děje. Můj dojem se pohyboval kolem 3 až 4*, ale rozhodně bych nečekal, že s blížícím se závěrem ve mně uzraje plné hodnocení. Poslední minuty měly nejen napětí a spád, ale také brilantní atmosféru, která se místy dala až krájet. Soudní proces neměl chybu a finální scény už jen podtrhly výjimečnost celého počinu. ()
kapitalizmus. majitelia a/vs. robotníci. chudobný príbuzný prichádza. priamo do sídla strýkovej fabriky. vidí luxus. je ním fascinovaný. strýko ho zamestná pri páse. nič iné totiž nevie. pri páse je plno žien. ale! vzťahy medzi zamestnancami sú prísne zakázané. napriek tomu láska pri baliacej linke vznikne. rozvinie sa do tehotenstva baličky. popritom však na luxusnej párty, kde je synovec pozvaný, vznikne láska druhá. prvá, tá robotnícka, sa nechce zmieriť s odsunutím. pre ambiciózneho chudáka však ostáva len nechcenou príťažou. šup s ňou preč! súd. snaha vyšmyknúť sa trestu. ortieľ. láska boháčky a chudáka pretrváva. jeho úprimnosť a zodpovednosť za čin rozhodne nie. čo býva typické pre bigotných veriacich, pochádzajúcich z rodín zaoberajúcich sa vierou a modlením viac než čímkoľvek iným. snaha uchrániť si svoje nadobudnuté výhody posväcujú každý podraz a zločin, v mene uchovania týchto výhod vykonaný. hutná a vierohodná adaptácia románu o fascinácii spoločenským postavením. O láske k bohatej partnerke, prevyšujúcej akúkoľvek hodnotu vzťahu pred ňou. ()
Toto bolo pre mňa naozaj ťažké pozerať. Úžasne zobrazili to, čo človek pozná v živote sám, keď urobí chybu a v návale nerozumu sa ju snaží zažehliť inou chybou. Obvykle ešte väčšou. Akoby nastavili zrkadlo. Zodpovednosti. A ako ukázali tú temnotu vo vnútri človeka, ktorého ťaží svedomie. Naraz nemôže mať radosť z ničoho krásneho naokolo. Je mu to vzaté. Totiž, vzal si to sám. Strašný film. Ten ide do čierneho. ()
"Ty si začínáš s děvčaty? S děvčaty si nic nezačínej, buď hodný!" Kdyby Clift poslechl svoji matku, mohl mít klid... Aneb kdo s čím zachází, tím taky schází. Realisticky zachycený příběh možná až chorobně ctižádostivého chlapíka, jehož konání je ovlivněno společností a touhou po splnění amerického snu, který má určitou dobu téměř na dosah... Ke zdejší adoraci se nepřidám, protože i přes nezpochybnitelné kvality snímku, mě drtila jeho délka. ()
Galéria (70)
Zaujímavosti (6)
- Premiéra filmu se konala v Graumanově Čínském divadle v Hollywoodu 14. srpna 1951 a reakce kritiky i diváků byla jednoznačná – skvělý film. [Zdroj: Jiří Žák – kniha Elizabeth Taylorová – Nebezpečný život] (Pavlínka9)
- Režisér George Stevens nutil Elizabeth Taylor opakovaně skákat do ledového jezera, přestože její matka protestovala, neboť Elizabeth měla zrovna menses. Sara Taylor jako starostlivá matka se údajně bála, možná trochu přemrštěně, že její dcera po té scéně nebude moct mít děti. Nechala proto do dceřiných smluv připsat, že nemusí první dva dny menstruace pracovat, a klauzule zůstala ve smlouvách ještě dvacet let. Této klauzule Elizabeth Taylor také později využívala v natáčení velkofilmu Kleopatra (1963). [Zdroj: J. Randy Taraborrelli – kniha Elizabeth] (Pavlínka9)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenného románu Theodora Dreisera, kerý byl inspirovaný skutečnou událostí. [Zdroj: Cinema] (Terva)
Reklama